SMĚRNICE MŽP č. 2/2007 pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2007
9.3.2007, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Přinášíme platné znění směrnice. Přílohy můžete najít na adrese: hhttp//www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPPSFJ9YN4B

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ

V Praze dne 23. února 2007

Č.j.: 901/M/07

SMĚRNICE MŽP č. 2/2007

pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2007

Kapitola I.

Článek 1 Úvodní ustanovení

1. Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo") vyhlašuje dotační titul Program péče o krajinu (dále jen „program"). Je v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb."), usneseními vlády[1] a právními předpisy[2]. Program předpokládá postupné naplňování a realizaci opatření, která povedou k udržení a systematickému zvyšování biologické rozmanitosti, a takovému uspořádání funkčního využití území, které zajišťuje ochranu přírodních i kulturních hodnot krajiny. Program je nástrojem sloužícím k zabezpečení cílů v ochraně přírody a krajiny, které nejsou schopny zabezpečit plošněji nastavené evropské programy, zejména Program rozvoje venkova. Tato směrnice stanovuje postup při předkládání žádostí v roce 2007, postup při projednávání žádostí, přidělování finančních prostředků, jejich čerpání a jejich kontrolu.

2. V rámci Programu jsou poskytovány finanční prostředky neinvestičního charakteru (dále jen „finanční prostředky"), a to v členění na dva samostatné podprogramy:

2.1 podprogram péče o krajinu

Finanční prostředky se poskytují na realizaci opatření ve volné krajině (mimo zvláště chráněná území, jejich ochranná pásma a území vojenských újezdů).

2.2 podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti

Finanční prostředky se poskytují na realizaci opatření ve zvláště chráněných územích, jejich ochranných pásmech a ptačích oblastech, na jejichž území se nachází národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka.

3. Na poskytnutí finančních prostředků není právní nárok.

Článek 2 Předmět poskytování finančních prostředků

1. Finanční prostředky lze poskytnout u podprogramu péče o krajinu na realizaci opatření uvedených v čl. 10 a u podprogramu péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti na realizaci opatření uvedených v čl. 17.

2. Finanční prostředky nelze poskytnout na realizaci opatření:

2.1 která jsou jako běžná údržba či péče zákonnou nebo smluvní povinností vlastníků a nájemců pozemků či správců vodních toků, toto ustanovení neplatí, je-li správcem či nájemcem pozemku příjemce (čl. 13),

2.2 jejichž cílem je vytváření zisku,

2.3 na které byly poskytnuty finanční prostředky prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky nebo Ministerstva zemědělství nebo dalších zdrojů státního rozpočtu (včetně evropských fondů) nebo krajských úřadů,

2.4 investičního charakteru,

2.5 na něž žadatel může čerpat dotace z evropských fondů poskytované prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky, Ministerstva zemědělství, nebo krajských úřadů.

3. Opatření, pro něž se žádá o finanční prostředky, nesmí sloužit k výnosovému hospodářskému využití.

4. Vyžaduje-li realizace záměru změnu druhu pozemku, musí být součástí žádosti i souhlas (či jiné opatření) dotčených orgánů státní správy podle zvláštních předpisů[3]. Žadatel je povinen do 2 let od přiznání podpory zajistit zanesení nastalé změny druhu pozemku do katastru nemovitostí. Nesplnění této povinnosti je důvodem k odnětí finančních prostředků.

5. Finanční prostředky lze přiznat až do výše 100 % uznaných nákladů. V rámci podprogramu péče o krajinu je možno výjimečně sjednat poskytnutí dílčí platby s místně příslušným sběrným místem (čl. 5). Žadatel žádost o poskytnutí dílčí platby písemně odůvodní. Dílčí platba se poskytuje do maximální výše 30 % z celkové výše přiznaných finančních prostředků, a to pouze u předmětu podpory A 2.2 b), proti předložení faktury za nákup rostlinného materiálu. Poskytnutí dílčí platby musí být uvedeno v rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků.

6. Finanční prostředky jsou poskytovány z rozpočtu ministerstva, ve kterém jsou účelově vázány na zajišťování programu ve smyslu této směrnice.

7. Příjemce finančních prostředků je oprávněn použít finanční prostředky pouze ke stanovenému účelu v rozsahu podle přílohy č. 1 k rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků části Podmínky pro čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu (příloha č. 2 a příloha č. 9 této směrnice) a je povinen je vyúčtovat v souladu s pravidly pro uvolňování a užití finančních prostředků ze státního rozpočtu ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb. a vyhlášky č. 551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem (dále jen „vyhláška 551/2004 Sb."). Příjemce, který neoprávněně použil přidělené finanční prostředky nebo nesplnil ustanovení podmínek pro čerpání finančních prostředků, je povinen neprodleně odvést do státního rozpočtu neoprávněně použité nebo zadržené finanční prostředky včetně penále, vypočteného podle ustanovení zákona č. 218/2000 Sb.

Vrácení neoprávněně čerpaných či zadržených finančních prostředků v rozporu se stanoveným účelem a podmínkami pro čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu navrhují a podnět dávají zejména orgány zúčastněné v procesu návrhu finančních příspěvků (výdajů). Kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu poskytnutými k opatřením v rámci programu provádějí ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb. ministerstvo, Ministerstvo financí a územní finanční orgány.

8. Přiznané finanční prostředky podléhají regulačním opatřením pro čerpání finančních prostředků státního rozpočtu v roce 2007, pokud o nich rozhodne vláda nebo Ministerstvo financí.

9. Finanční prostředky na program lze použít pouze do 31.12. 2007, resp. do data, které stanoví Ministerstvo financí, Česká národní banka a peněžní ústavy příjemců finančních prostředků pro realizaci plateb z rozpočtu roku 2007.

10. Osoba, která se jakýmkoli způsobem na předloženém a projednávaném opatření podílí (např. na realizaci, jako projektant, člen komise výběrového řízení, provádí inženýrskou činnost žadateli nebo je v příbuzenském vztahu k těmto osobám), nesmí být účastníkem projednávání takovéhoto opatření. Pro použití přiznaných finančních prostředků platí příslušná ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 137/2006 Sb.").

Článek 3 Použití rozpočtových prostředků

Příjemce finančních prostředků je povinen používat poskytnuté finanční prostředky k danému účelu co nejhospodárnějším způsobem a s maximální efektivností. Tyto finanční prostředky mohou být použity pouze k účelům, pro které byly určeny. Použití finančních prostředků ze státního rozpočtu musí být v souladu se zvláštním právním předpisem[4].

Článek 4 Oznámení finančnímu úřadu

Příjemce finančních prostředků je povinen řídit se zvláštním právním předpisem[5].

Kapitola II.

Podprogram péče o krajinu

Článek 5 Všeobecná ustanovení pro podprogram péče o krajinu

Organizačně zajišťuje realizaci podprogramu péče o krajinu v rámci programu odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva ve spolupráci s odborem ekologie krajiny a lesa ministerstva. Dále je zajištěním realizace podprogramu péče o krajinu v rámci programu pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky má zřízena místně příslušná sběrná místa, kterými jsou její územně příslušná střediska (adresář je uveden v příloze č. 6 této směrnice).

Článek 6 Žadatel

1. Žadatelem může být organizační složka státu, fyzická nebo právnická osoba (vlastník, nájemce, podnájemce) s právním vztahem k pozemkům, na nichž je třeba realizovat konkrétní opatření podle jednotlivých předmětů podpory (dále jen „žadatel"). Z pověření vlastníka či nájemce pozemku může být žadatelem o finanční prostředky i jiná fyzická nebo právnická osoba.

2. Žadatelem nemůže být zahraniční osoba, a to fyzická ani právnická (§ 21 obchodního zákoníku).

Článek 7 Žádost a postup při jejím vyřizování

1. Žadatel podává žádost o poskytnutí finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu pro rok 2007 - podprogram péče o krajinu (dále jen „žádost") včetně příloh (příloha č.1 této směrnice) v jednom vyhotovení místně příslušnému sběrnému místu. V případě potřeby podle charakteru žádosti doplní žadatel další doklady k projednávané žádosti podle požadavku místně příslušného sběrného místa.

2. Žádost se předkládá nejpozději do 15. 4. 2007. Rozhodující je datum na razítku převzetí, které místně příslušné sběrné místo připojuje na předloženou nebo zaslanou žádost.

3. Místně příslušné sběrné místo na základě předložené žádosti:

3.1 u věcně i formálně úplných žádostí doporučí výši navrhovaných finančních prostředků v rámci jim stanovených finančních limitů,

3.2 vrátí písemně k přepracování či doplnění žádost neodpovídající formálně úplné žádosti,

3.3 odmítne žádost neodpovídající předmětu podpory podle čl. 10.

4. Místně příslušné sběrné místo vyhodnotí předložené žádosti podle jejich potřebnosti a přínosu z hlediska ochrany přírody a krajiny. Místně příslušné sběrné místo určí pořadí jednotlivých žádostí a regionální poradní sbor pro krajinotvorné programy je o takto vytvořeném seznamu informován.

5. Místně příslušné sběrné místo seznam žádostí, které jsou jím doporučeny k poskytnutí finančních prostředků, předloží ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky seznam žádostí posoudí z hlediska naplňování cílů programu a priorit ministerstva. Odbor ekologie krajiny a lesa ministerstva prostřednictvím odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva může z hlediska naplňování cílů programu upravit seznam žádostí podle priorit ministerstva. Navržené žádosti vycházející z již zpracovaných studijních a metodických podkladů zadávaných ministerstvem a jeho odbornými organizacemi jsou posuzovány vždy jako prioritní. Na základě tohoto posouzení vydá ministerstvo rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků v rámci programu. K podpisu rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků v rámci programu je zmocněn ministrem životního prostředí ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky může k tomuto úkonu zmocnit další odpovědné zaměstnance Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Pokud je žadatelem organizační složka státu nebo příspěvková organizace, podepisuje rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků na základě doporučení ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, ředitel odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva nebo jeho pověřený zástupce.

6. Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků zpracuje příslušné sběrné místo ve čtyřech výtiscích. Náležitosti rozhodnutí se řídí zvláštním právním předpisem.[6]

7. Na základě vydaného rozhodnutí musí místně příslušné sběrné místo neprodleně písemně vyrozumět žadatele o schválení či zamítnutí žádosti. V případě zamítnutí uvede důvody. U schválené žádosti se za vyrozumění pokládá zaslání rozhodnutí. Pokud je žadatelem o finanční prostředky obec, místně příslušné sběrné místo (v případě schválení žádosti) rovněž písemně vyrozumí příslušný odbor životního prostředí krajského úřadu. A zároveň místně příslušné sběrné místo požádá odbor životního prostředí krajského úřadu o následné předání informace o schválených žádostech ekonomickému odboru krajského úřadu (adresát avíz o platbě).

8. Po ukončení realizace žádosti je vyhotoven místně příslušným sběrným místem „Protokol o převzetí realizovaných opatření" (příloha č. 3 této směrnice), který je potvrzen zástupcem místně příslušného sběrného místa a žadatelem. V protokolu o převzetí realizovaných opatření je uvedena zejména výše uznaných vynaložených finančních prostředků a potvrzeno jejich použití v souladu s podmínkami rozhodnutí o přidělení těchto finančních prostředků, doporučená výše finančních prostředků k proplacení a platné číslo bankovního účtu. Přílohami protokolu o převzetí realizovaných opatření je rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků, vyúčtování v členění podle rozpočtových položek uvedených v příloze č. 1 k rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků a návrh platebního příkazu. U předmětů podpory, kde je výše poskytnutých finančních prostředků stanovena sazbou, žadatel neprokazuje vynaložené náklady, ale provedení prací. U platebního příkazu pro dotace obcím, krajům, jejich organizačním složkám a jimi zřízeným organizacím - všechny tyto dotace se poskytují prostřednictvím krajů - bude uveden účet ministerstva 5805-7628001/0710. Ostatním žadatelům jsou finanční prostředky poskytovány z účtu ministerstva 7894-7628001/0710. Protokol o převzetí realizovaných opatření včetně příloh je zaslán odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva jako podklad pro finanční vypořádání. Jednu kopii archivuje místně příslušné sběrné místo a jedna kopie je poskytnuta žadateli. Zároveň Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky zabezpečuje zpracování všech sumarizačních výstupů a informací o realizaci podprogramu péče o krajinu na základě požadavku ministerstva.

9. Žadatel vyplní a potvrdí jeho právní formě odpovídající formulář uvedený v příloze vyhlášky č. 551/2004 Sb. , která je povinným podkladem pro finanční vypořádání za daný rok.

10. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky zajistí odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva a odboru ekologie krajiny a lesa ministerstva přímý přístup prostřednictvím intranetu do databáze prováděných opatření včetně vedení evidence podkladových a osvětových materiálů pro krajinotvorné programy (čl. 21).

Článek 8

Poskytování finančních prostředků

1. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky odpovídá za využití finančních prostředků a jejich zúčtování s rozpočtem ministerstva.

2. Výše požadovaných finančních prostředků pro jednotlivé žádosti, které doporučilo místně příslušné sběrné místo, je potvrzena ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, a to v rámci ministerstvem stanoveného finančního limitu pro Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky.

3. Čerpání finančních prostředků je organizačně zajištěno Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky tak, aby realizace odsouhlasených opatření probíhala průběžně po celý rok 2007 a nedocházelo k jejich kumulaci zejména ve III. a IV. čtvrtletí roku 2007.

Způsob poskytování finančních prostředků obcím je stanoven zvláštními právními předpisy[7].

Článek 9 Způsob uvolňování a vyúčtování finančních prostředků

1. Na základě podaných žádostí, rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků a protokolu o převzetí realizovaných opatření jsou finanční prostředky uvolňovány v souladu s platnými rozpočtovými pravidly a v závislosti na právní formě žadatele:

1.1 rozpočtovým opatřením organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím, kde ministerstvo vykonává funkci zřizovatele. Tato rozpočtová opatření provádí v rámci své působnosti odbor rozpočtu na základě pokynu odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny,

1.2 rozpočtovým opatřením Ministerstva financí ostatním ústředním orgánům pro organizační složky státu a příspěvkové organizace, kde vykonávají funkci zřizovatele. Žádosti o provedení rozpočtových opatření Ministerstvem financí pro převod finančních prostředků musí být předloženy Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva nejpozději do 25. 10. 2007. Odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva předloží žádosti o provedení rozpočtových opatření odboru rozpočtu ministerstva nejpozději do 31. 10. 2007.

Odbor rozpočtu v souladu s pokynem odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny neprodleně požádá Ministerstvo financí o schválení a provedení převodu příslušného objemu finančních prostředků.

Odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva je informován o provedení žádosti o rozpočtové opatření na základě odborem rozpočtu ministerstva poskytnuté kopie žádosti o provedení rozpočtového opatření a schvalujícího dopisu Ministerstva financí,

1.3 převodem finančních prostředků ze státního rozpočtu do územních rozpočtů. Obcím, krajům a jejich organizačním složkám a jimi zřízeným organizacím jsou finanční prostředky poskytovány z účtu ministerstva č. 5805-7628001/0710 transferem přes účet krajského úřadu, a to po ukončení realizace opatření (vyjma přiznaných dílčích plateb) a jeho převzetí místně příslušným sběrným místem. Místně příslušné sběrné místo předloží protokol o převzetí realizovaného opatření spolu s vyúčtováním v členění podle rozpočtových položek uvedených v příloze č.1 k rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků a návrhem platebního příkazu odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva jako podklad pro finanční vypořádání, a to vždy do 20 dnů po převzetí prací, nejpozději však:

• u předmětů podpory B udržení kulturního stavu krajiny čl. 10 odstavec 2. pododstavec 2.1 do: 15. 10. 2007,

• u ostatních předmětů podpory do: 15. 11. 2007.

Ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky je informováno místně příslušným sběrným místem o předání podkladů pro finanční vypořádání kopií průvodního dopisu zaslaného odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva.

1.4 převodem finančních prostředků z účtu ministerstva 7894 - 7628001/0710 na účet žadatele u právnických a fyzických osob. Převod se uskutečňuje po ukončení realizace opatření (vyjma přiznaných dílčích plateb) a jeho převzetí místně příslušným sběrným místem. Místně příslušné sběrné místo předloží protokol o převzetí realizovaných opatření spolu s vyúčtováním v členění podle rozpočtových položek uvedených v příloze č. 1 k rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků a návrhem platebního příkazu odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva k finančnímu vypořádání, a to vždy do 20 dnů po převzetí prací, nejpozději však:

• u předmětů podpory B udržení kulturního stavu krajiny čl. 10 odstavec 2. pododstavec 2.1 do: 15. 10. 2007,

• u ostatních předmětů podpory do: 15. 11. 2007.

Ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky je informováno místně příslušným sběrným místem o předání podkladů pro finanční vypořádání kopií průvodního dopisu zaslaného odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva.

2. Vyúčtování finančních prostředků poskytnutých z rozpočtu ministerstva se řídí zvláštním právním předpisem[8].

Článek 10 Předmět podpory

Finanční prostředky se přiznávají na realizaci těchto opatření:

A. Ochrana krajiny proti erozi

1. Sledované cíle :

1.1 snižování ohroženosti půdního fondu erozí tvorbou protierozních opatření,

1.2 zvyšování retenční schopnosti krajiny.

2. Předměty podpory:

2.1 Asanace a stabilizace projevů plošné a rýhové eroze mimo koryta vodních toků (jedná-li se pouze o preventivní opatření, nikoliv o odstranění následků nevhodného hospodaření nebo užívání):

a) úpravy terénu neinvestičního charakteru (zemní práce - násyp zeminy, přemisťování zeminy, meze, drobné poldry, drobné geomorfologické úpravy).

Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100% uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace. Konkrétní výše finančních prostředků bude stanovena v závislosti na velikosti území, ochráněného konkrétním opatřením.

2.2 Tvorba biologických protierozních opatření a realizace vymezených a schválených prvků územních systémů ekologické stability z geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva a sadbového materiálu:

a) zakládání vsakovacích pásů, průlehů a ochranných liniových travních porostů v okolí výsadeb nebo pro účely ochrany vodního toku (infiltrační pásy) na pozemcích, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty (louka, pastvina) s max. sazbou do výše 12.000,- Kč/ha bez DPH, za podmínky doložení podání žádosti o změnu druhu pozemku na trvalé travní porosty na katastrální úřad, popř. jsou již v katastru nemovitostí evidovány jako trvalé travní porosty na základě výsledků pozemkových úprav, ale v terénu ke změně druhu pozemku ještě nedošlo[9],

b) výsadba liniových porostů a solitérních dřevin na pozemcích mimo les (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby),

c) realizace vymezených a schválených prvků územních systémů ekologické stability, ve vybraných případech lze financovat výchovný zásah (probírka) ve výsadbách starších 5 let realizovaných v rámci programu.

Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek místně příslušného sběrného místa.

O samostatný finanční příspěvek na následnou péči lze žádat do 3 let po provedení výsadby dřevin pokud není provedení následné péče na vlastní náklady stanoveno v rozhodnutí jako podmínka pro realizaci příslušného opatření. B. Udržení kulturního stavu krajiny

1. Sledované cíle:

1.1 udržení kulturního stavu a typického krajinného rázu,

1.2 zachování a obnova rozptýlené zeleně a památných stromů a alejí.

2. Předměty podpory:

2.1 Vytváření podmínek pro zachování nebo obnovu významných biotopů s přirozeným výskytem alespoň jednoho stanovištně odpovídajícího druhu uvedeného v černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky /stav v roce 2000 - viz. Příroda 18[10]/ nebo druhu uvedeného v červeném seznamu ohrožených druhů ČR - bezobratlí[11] a obratlovci - viz. Příroda 22[12]/ (šetrné kosení travních porostů a rákosin včetně zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty v termínu stanoveném místně příslušným sběrným místem, extenzívní pastva, obnova skladby lučních společenstev, likvidace náletových dřevin a jiná biotechnická opatření):

a) kosení travního porostu a rákosin mechanizací s vyloučením mulčování s max. sazbou do výše 4.000,- Kč/ha bez DPH, včetně zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty podle podmínek stanovených místně příslušným sběrným místem,

b) kosení travního porostu a rákosin lehkou mechanizací (dvounápravová širokorozchodná malá sekačka s váhou do 2,5 t, vysokou svahovou dostupností, nízkotlakými pneumatikami šetrnými k půdě) s vyloučením mulčování s max. sazbou do výše 8.000,- Kč/ha bez DPH, včetně zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty podle podmínek stanovených místně příslušným sběrným místem,

c) kosení travního porostu a rákosin ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem s vyloučením mulčování s max. sazbou do výše 14.000,- Kč/ha bez DPH, kosení travního porostu a rákosin kosou s max. sazbou do výše 16.000,- Kč/ha bez DPH, vše včetně zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty podle podmínek stanovených místně příslušným sběrným místem,

d) likvidace křovinného a dřevinného náletu s max. sazbou do výše 22.000,-. Kč/ha bez DPH, včetně zpracování, svozu a odvezení rostlinné hmoty,

e) extenzívní pastva ovcí a koz s max. sazbou do výše 10.000,- Kč/ha bez DPH, extenzívní pastva skotu a koní s max. sazbou do výše 4.000,- Kč/ha bez DPH.

Při zvláště ztížených podmínkách může být max. sazba zvýšena až o 50 % (první kosení u dlouhodobě nekosených luk, silně podmáčené louky, silně svažité či kamenité pozemky apod.). V rozpočtu musí být zvýšené náklady vyčísleny.

Náklady na provedená opatření se vyčíslují zvlášť na sklizeň a odvezení rostlinné hmoty. V rozhodnutí bude uveden způsob zpracování rostlinné hmoty, místo uložení rostlinné hmoty a přesný termín zásahu.

Při posuzování žádostí bude upřednostňována šetrnější technologie nepoškozující dvouděložné rostliny (např. kosení kosou, lištovou sekačkou). Z předmětu podpory jsou vyloučeny náklady na likvidaci rostlinné hmoty pálením.

2.2 Ošetření památných stromů a památných alejí a dalších významných stromů a alejí:

a) ochrana a uchování památných a dalších významných stromů a alejí včetně jejich obnovy.

Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek místně příslušného sběrného místa.

2.3 Výsadba nelesní zeleně:

a) výsadba nelesní zeleně včetně ovocných stromů tradičních krajových odrůd (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby). Opatření se nevztahuje na výsadbu a obnovu intenzivních sadů a výsadby podél dálnic a silnic I., II. a III. třídy.

Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek místně příslušného sběrného místa.

C. Podpora druhové rozmanitosti

1. Sledované cíle:

1.1 ochrana, uchování a obnova přírodní rozmanitosti.

2. Předměty podpory :

2.1 Opatření k podpoře druhové rozmanitosti:

a) vytváření speciálních opatření (např. rozrušování drnu, obnova mezí, remízků, vytváření a prohlubování tůní, mokřadů a drobných vodních ploch, péče o hnízdiště a zimoviště),

b) změna druhově chudých lučních porostů na druhově bohaté, max. příspěvek do výše 20.000,- Kč/ha bez DPH, za použití geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva,

c) vytváření opatření neinvestičního charakteru na zmírnění bariérového efektu komunikací a staveb.

Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek místně příslušného sběrného místa.

2.2 Opatření k podpoře biologické rozmanitosti lesů ve vymezených a schválených prvcích územních systémů ekologické stability nebo v evropsky významných lokalitách:

a) obnova síjí, podsíjí sadbou a podsadbou stanovištně původních melioračních a zpevňujících dřevin uvedených ve zvláštním právním předpisu[13] nad minimální podíl stanovený tímto zvláštní právním předpisem a obnova nebo udržování hospodářsky nevýznamných druhů dřevin přirozené skladby včetně jasanu ztepilého, jasanu úzkolistého a topolu černého v cílovém hospodářském souboru 19 a jedle bělokoré v příslušných cílových hospodářských souborech, následná ochrana provedených výsadeb a následná péče o výsadby maximálně po dobu pěti let, případně i po dobu delší, potřebnou k zajištění kultur a povolenou příslušným orgánem státní správy lesů, pokud není provedení následné péče na vlastní náklady stanoveno v rozhodnutí jako podmínka pro realizaci příslušného opatření,

b) provádění zásahů zaměřených na zachování či zlepšení druhové skladby nebo prostorové struktury lesa s cílem dosažení přírodě blízkého stavu lesa, podpora procesů přirozené obnovy a ochrana přirozeného zmlazení stanovištně původních druhů dřevin.

Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek místně příslušného sběrného místa.

Článek 11 Kontrola a sankce

1. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky má povinnost provádět průběžnou kontrolu během realizace opatření a následnou kontrolu i v minulých letech realizovaných opatření podle zvláštního zákona[14].

2. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky má právo, v případě zjištění porušení podmínek uvedených v příslušném rozhodnutí, uložit opatření k nápravě na vlastní náklady žadatele.

3. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky si může kdykoliv během kontroly vyžádat vydání nebo zaslání fotokopií záznamů nebo podkladů žadatele o finanční podporu na jeho náklady.

4. O výsledku kontroly musí být pořízen písemný protokol, podepsaný oprávněným zástupcem místně příslušného sběrného místa a žadatelem.

5. Žadatel je povinen bezpečně a ověřitelně uchovávat všechny záznamy nebo podklady týkající se přiznání finančních prostředků po dobu min. deseti let, počínající běžet od prvního roku následujícího po roce, v němž byly přiznány finanční prostředky. Stejná povinnost se vztahuje i na Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky.

6. Při zjištění nesouladu může být žadatel vyloučen z podpůrných programů ministerstva.

Kapitola III.

Podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti

Článek 12 Všeobecná ustanovení pro podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti

Organizačně zajišťuje realizaci podprogramu péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti v rámci programu odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva ve spolupráci s odborem zvláště chráněných částí přírody ministerstva.

Článek 13 Subjekty, kterým mohou být finanční prostředky poskytnuty

1. Subjekty, kterým mohou být poskytnuty finanční prostředky v rámci podprogramu péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti podle této směrnice jsou:

1.1 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky,

1.2 Správa Krkonošského národního parku,

1.3 Správa Národního parku České Švýcarsko,

1.4 Správa Národního parku Podyjí,

1.5 Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava,

(dále jen „příjemce").

Článek 14 Žádost a postup při jejím vyřizování

1. K poskytnutí finančních prostředků na realizaci opatření v rámci podprogramu péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti podává příjemce souhrnnou žádost o poskytnutí finančních prostředků z Programu péče o krajinu pro rok 2007 - podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti (dále jen „žádost o poskytnutí finančních prostředků") včetně příloh (příloha č. 7 této směrnice). Souhrnná žádost o poskytnutí finančních prostředků na plnění opatření vyplývajících z platných plánů péče o spravovaná území a potřeb odboru zvláště chráněných částí přírody ministerstva se stanovením priorit (příloha č. 8 této směrnice) se po projednání s odborem zvláště chráněných částí přírody ministerstva podává na odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva do konce února roku 2007.

K žádosti o poskytnutí finančních prostředků se seznamem přikládá příjemce i návrh rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků (příloha č. 9 této směrnice) ve smyslu zvláštního právního předpisu[15], které zpracuje ve čtyřech výtiscích.

2. Změny prováděné v žádosti o poskytnutí finančních prostředků v průběhu roku 2007 oznámí příjemce s příslušným zdůvodněním vždy před realizací opatření písemně na odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva a odbor zvláště chráněných částí přírody ministerstva.

3. Příjemci zajistí odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva a odboru zvláště chráněných částí přírody ministerstva přímý přístup prostřednictvím intranetu do databáze prováděných opatření včetně vedení evidence podkladových a osvětových materiálů pro krajinotvorné programy.

4. Do konce roku 2007 předloží příjemce odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva a odboru zvláště chráněných částí přírody ministerstva přehled skutečného čerpání finančních prostředků spolu s přehledem skutečně realizovaných opatření.

Článek 15 Poskytování finančních prostředků

1. Finanční prostředky lze poskytnout na realizaci činností nebo prací podle zvláštního právního předpisu[16], odpovídajících jednotlivým opatřením (čl. 17):

1.1 v národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách a jejich ochranných pásmech,

1.2 v národních parcích a jejich ochranných pásmech,

1.3 v chráněných krajinných oblastech a jejich ochranných pásmech,

1.4 v přírodních rezervacích a přírodních památkách a jejich ochranných pásmech, nacházejících se na pozemcích určených pro účely obrany státu,

1.5 v přírodních rezervacích a přírodních památkách na území chráněných krajinných oblastí a národních parků a jejich ochranných pásem,

1.6 v ptačích oblastech na jejichž území se nachází národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky,

(dále jen „předmětná území").

2. Ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech je možno použít finanční prostředky jen na opatření realizovaná v souladu se schváleným plánem péče. V ptačích oblastech jen na opatření realizovaná v souladu se souhrnem doporučených opatření podle zvláštního právního předpisu[17].

3. Opatření, která mají být uskutečněna v předmětných územích musí být příjemcem, podle zvláštního právního předpisu[18], písemně projednána s vlastníky či nájemci pozemků, jichž se týkají.

Článek 16 Způsob uvolňování a vyúčtování finančních prostředků

1. Finanční prostředky jsou poskytovány z rozpočtu ministerstva, ve kterém jsou účelově vázány na zajišťování podprogramu péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti.

2. Odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva schválí výši přidělených finančních prostředků pro jednotlivé příjemce, vydá rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků a podá žádost o provedení rozpočtového opatření odboru rozpočtu ministerstva. K vydání rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků je v zastoupení ministerstva oprávněn ředitel odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva nebo jeho pověřený zástupce. Součástí vydaného rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků je i odborem zvláště chráněných částí přírody schválená souhrnná žádost o poskytnutí finančních prostředků.

3. Finanční prostředky se uvolňují jednotlivým příjemcům rozpočtovým opatřením odboru rozpočtu ministerstva na základě žádosti odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva v součinnosti s odborem zvláště chráněných částí přírody ministerstva.

4. Pro vyúčtování finančních prostředků u jednotlivých příjemců podpory platí příslušné pokyny Ministerstva financí pro zúčtování vztahů ke státnímu rozpočtu České republiky v roce 2007.

Článek 17 Předmět podpory

Finanční prostředky se přiznávají na realizaci těchto opatření:

D. Péče o zvláště chráněná území a ptačí oblasti a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů v předmětných územích

Předměty podpory:

1.1 Vyhotovení plánu péče a zeměměřické práce v předmětných územích:

a) vyhotovení plánu péče nebo jeho části o existující národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, národní přírodní památku, přírodní památku a jejich ochranná pásma podle schválené metodiky a zpracování odborných podkladů pro vyhotovení plánu péče nebo jeho části,

b) vyhotovení dodatku k již schválenému plánu péče o existující národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, národní přírodní památku, přírodní památku a jejich ochranná pásma podle schválené metodiky a zpracování odborných podkladů pro vyhotovení dodatku plánu péče k již schválenému plánu péče,

c) vyhotovení plánu péče nebo jeho jednotlivých kapitol o národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, národní přírodní památku, přírodní památku a jejich ochranná pásma podle schválené metodiky, jako podkladu nezbytného pro jejich vyhlášení a zpracování odborných podkladů pro vyhotovení plánu péče nebo jeho jednotlivých kapitol,

d) vyhotovení záznamu podrobného měření změn pro určení hranice existujících nebo navrhovaných národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek, národních parků a chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem a ptačích oblastí, včetně vyhotovení seznamu souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic těchto chráněných území a hranic jejich vyhlašovaných ochranných pásem za účelem jejich evidence v Ústředním seznamu ochrany přírody a provedení záznamu v Katastru nemovitostí,

e) geodetické vytyčení hranic národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek, národních parků a chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem a ptačích oblastí a označení a stabilizace hlavních lomových bodů hranic těchto chráněných území a jejich vyhlášených ochranných pásem v terénu,

f) vyhotovení geometrického plánu pro oddělení reálné části parcely za účelem výkupu pozemku v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, národních přírodních památkách, přírodních památkách, národních parcích a chráněných krajinných oblastech a jejich ochranných pásmech a ptačích oblastech, jeho převodu do správy žadatele nebo změny druhu pozemku či způsobu jeho využití na části původní parcely, pokud tento pozemek nebo jeho část je v majetkové správě žadatele,

g) vyhotovení plánu péče nebo jeho jednotlivých kapitol o evropsky významné lokality zařazené do Národního seznamu s ochranou navrženou v kategorii národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka podle schválené metodiky, jako podkladu nezbytného pro jejich vyhlášení a zpracování odborných podkladů pro vyhotovení plánu péče nebo jeho jednotlivých kapitol,

h) vyhotovení záznamu podrobného měření změn pro určení hranice evropsky významných lokalit zařazených do Národního seznamu s ochranou navrženou v kategorii národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka včetně vyhotovení seznamu souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic těchto lokalit za účelem jejich evidence v Ústředním seznamu ochrany přírody a provedení záznamu v Katastru nemovitostí,

i) geodetické vytyčení parcely, ke které vykonává právo hospodaření příjemce nebo v souvislosti s realizací opatření v rámci programu.

1.2 Údržba a budování technických zařízení nebo objektů sloužících k zajištění státem chráněných zájmů v předmětných územích

a) provádění pruhového značení hranic národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a I. zóny národních parků, výroba, instalace nebo údržba tabulí vyznačujících předmětná území a hraničních kůlů,

b) výroba, instalace, údržba nebo odstranění informačních tabulí, jejichž funkcí je informovat o speciálním režimu daného území a jeho přírodních hodnotách, dále tabulí usměrňujících pohyb veřejnosti a ostatního vybavení stezek neinvestičního charakteru umístěného v terénu,

c) údržba, oprava nebo budování bariér, zábradlí a jiných zařízení neinvestičního charakteru, usměrňujících pohyb návštěvníků,

d) údržba a opravy turisticky značených cest nebo naučných stezek v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, národních přírodních památkách, přírodních památkách a národních parcích,

e) údržba, oprava nebo budování bariér (oplocení) neinvestičního charakteru proti šíření živočichů patřících ke geograficky nepůvodním nebo invazním druhům, poškozujících zvláště chráněné části přírody.

1.3 Opatření směřující k odstranění dřívějších negativních zásahů nebo negativních vlivů, působících v předmětných územích

a) odstraňování nepovolených drobných skládek odpadu a odstraňování zbytků nefunkčních technických zařízení, objektů apod., v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, národních přírodních památkách, přírodních památkách a národních parcích, I. a II. zónách chráněných krajinných oblastí a ve vymezených a schválených prvcích územních systémů ekologické stability,

b) obnova nebo vytváření vegetačního krytu z přírodě blízké a stanovištně odpovídající bylinno-travinné směsi místního původu s max. sazbou do výše 20.000,- Kč/ha bez DPH, vysazováním dřevin a následnou péčí o vysazené porosty nebo výsadba solitérních dřevin, liniové a skupinové výsadby mimo výsadby podél dálnic a silnic I., II. a III. třídy),

c) likvidace nebo redukce rostlin nebo živočichů, patřících ke geograficky nepůvodním nebo invazním druhům, poškozujících zvláště chráněné části přírody,

d) obnova přírodě blízkého stavu přirozených útvarů a jevů neživé přírody poškozených lidskou činností,

e) opatření zabraňující projevům eroze vyvolané lidskou činností, včetně likvidace jejích následků, tvorba biologických protierozních opatření např. zakládání vsakovacích pásů, průlehů a ochranných liniových travních porostů v okolí výsadeb nebo pro účely ochrany vodního toku na pozemcích, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty (louka, pastvina) s max. sazbou do výše 12.000,- Kč/ha bez DPH, výsadba porostů dřevin na pozemcích mimo les a následná péče o vysazené porosty,

f) přemisťování populací zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů z prostorů určených k takovému způsobu využívání, který vylučuje jejich další existenci nebo opatření neinvestičního charakteru ke zmírnění bariérového efektu komunikací a staveb.

1.4. Opatření zajišťující existenci částí přírody, pro jejichž ochranu byla předmětná území zřízena nebo existenci zvláště chráněného druhu

a) provádění v současnosti nevýnosných tradičních hospodářských činností na zemědělské půdě nebo na rybnících, kterými se udržuje žádoucí druhová skladba nebo prostorová struktura chráněných ekosystémů nebo stanovišť zvláště chráněných rostlin či živočichů (kosení travního porostu a rákosin mechanizací s vyloučením mulčování s max. sazbou do výše 4.000,- Kč/ha bez DPH vč. zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty, kosení travního porostu a rákosin lehkou mechanizací (dvounápravová širokorozchodná malá sekačka s váhou do 2,5 t, vysokou svahovou dostupností, nízkotlakými pneumatikami šetrnými k půdě) s vyloučením mulčování s max. sazbou do výše 8.000,- Kč/ha bez DPH vč. zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty, kosení travního porostu a rákosin ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem s vyloučením mulčování s max. sazbou do výše 14.000,- Kč/ha bez DPH vč. zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty, kosení travního porostu a rákosin kosou s max. sazbou do výše 16.000,- Kč/ha bez DPH vč. zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty, řízená regulace vodní vegetace pomocí biomelioračních zásahů), likvidace nežádoucích nárostů křovin a dřevin s max. sazbou do výše 22.000,- Kč/ha bez DPH, vč. zpracování, svozu a odvezení rostlinné hmoty.

Při zvláště ztížených podmínkách může být max. sazba zvýšena až o 50 % (první kosení u dlouhodobě nekosených luk, silně podmáčené louky, silně svažité či kamenité pozemky apod.). V rozpočtu musí být zvýšené náklady vyčísleny.

Náklady na provedená opatření se vyčíslují zvlášť na sklizeň a odvezení rostlinné hmoty. Ve smlouvě bude uveden způsob zpracování rostlinné hmoty, místo jejího uložení a přesný termín zásahu.

Při posuzování žádosti bude upřednostňována šetrnější technologie nepoškozující dvouděložné rostliny (např. kosení kosou, lištovou sekačkou). Z předmětu podpory jsou vyloučeny náklady na likvidaci rostlinné hmoty pálením.

b) extenzívní pastva ovcí a koz - s max. sazbou do výše 15.000,- Kč/ha bez DPH, extenzívní pastva skotu a koní - s max. sazbou do výše 6.000,- Kč/ha bez DPH. Při zvláště ztížených podmínkách může být max. sazba zvýšena až o 50 % (zvýšené náklady na dopravu zvířat a vody, stavba dočasných ohradníků, lokality s nízkou úživností porostu). V rozpočtu musí být zvýšené náklady vyčísleny,

c) provádění zásahů zaměřených na zachování či zlepšení druhové skladby nebo prostorové struktury lesa s cílem dosažení přírodě blízkého stavu lesa, podpora procesů přirozené obnovy a ochrana přirozeného zmlazení stanovištně původních druhů dřevin,

d) provádění prací (odvětvování, krácení kmenů, odkorňování apod.) nezbytných k bezpečnému ponechávání dřeva určeného k zetlení v lesních porostech v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, národních přírodních památkách, přírodních památkách a národních parcích,

e) zajištění osiva místního původu stanovištně odpovídající bylinno-travinné směsi pro obnovu travních porostů, zajištění osiva nebo vegetativních částí stanovištně původních dřevin a následně sadebního materiálu těchto dřevin pro umělou obnovu lesa,

f) obnova síjí, podsíjí, sadbou a podsadbou stanovištně původních melioračních a zpevňujících dřevin uvedených ve zvláštním právním předpisu[19] nad minimální podíl stanovený tímto zvláštním právním předpisem a obnova nebo udržování hospodářsky nevýznamných druhů dřevin přirozené skladby včetně jasanu ztepilého, jasanu úzkolistého a topolu černého pouze v cílovém hospodářském souboru 19 a jedle bělokoré v příslušných cílových hospodářských souborech a následná ochrana provedených výsadeb a následná péče o výsadby maximálně po dobu pěti let, případně i po dobu delší, potřebnou k zajištění kultur a povolenou příslušným orgánem státní správy lesů, pokud není provedení následné péče na vlastní náklady stanoveno v rozhodnutí jako podmínka pro realizaci příslušného opatření,

g) používání k přírodě šetrných technologií při zajišťování péče o lesy,

h) zajištění péče o památné stromy a další významné stromy a aleje včetně jejich obnovy,

i) podpora populací ohrožených rostlinných i živočišných druhů a společenstev realizací speciálních činností (např. rozrušování drnu, péče o hnízdiště a zimoviště, vytváření a prohlubování tůní, mokřadů a drobných vodních ploch),

j) budování zařízení a objektů, neinvestičního charakteru, sloužících úpravě vodního režimu,

k) změny druhové skladby nebo hustoty rybí obsádky v rybnících - odlov nebo vysazování ryb (např. z důvodu přirozeného poklesu hladiny vody, dočasného záměrného snížení hladiny vody apod.),

l) zajišťování původního rostlinného nebo živočišného materiálu a praktická záchrana zanikajícího genofondu původních druhů nebo místních ohrožených ekotypů za účelem následné repatriace nebo reintrodukce,

m) repatriace nebo reintrodukce zvláště chráněných rostlin nebo živočichů včetně následné péče o výsadby rostlin nebo vysazené populace živočichů,

n) údržba geologických profilů,

o) změna druhově chudých lučních porostů na geneticky a druhově bohaté porosty s max. sazbou do výše 20 000,- Kč/ha bez DPH, odpovídající stanovišti,

p) vyplocení míst cenných z pohledu ochrany přírody, která jsou součástí pasených ploch,

q) obnova a údržba extenzívních ovocných sadů tradičních a krajových odrůd.

Článek 18 Postup při realizaci opatření

1. Opatření, která by měla být v daném období uskutečněna, musí příjemce vždy, podle zvláštního právního předpisu[20] projednat s vlastníky a nájemci pozemků, jichž se budou týkat. Nejprve se s nimi projedná možnost, že by určité opatření provedli sami bezúplatně, popř. za úplatu, vyžádá-li si realizace opatření finanční zajištění. Vlastník a nájemce může své vyjádření poskytnout i na období delší než jeden rok, max. však na pět let.

2. Pokud vlastník pozemku není znám nebo není znám jeho současný pobyt, musí být tato skutečnost příjemcem prokazatelná příslušnými doklady (např. výpis z katastru nemovitostí, sdělení pošty na doručence).

3. Pokud vlastník nebo nájemce pozemku odmítne opatření provést, příjemce podpory jej informuje, že orgán ochrany přírody je oprávněn podle zvláštního právního předpisu[21], provádět potřebná opatření sám nebo prostřednictvím jiné osoby a seznámí jej se záměrem opatření, která zamýšlí uskutečnit, pokud možno se všemi podrobnostmi včetně jejich časového harmonogramu.

4. O projednání podle odstavce 3 čl. 18 musí být sepsán protokol (příloha č.11 této směrnice), který bude obsahovat sjednané podmínky a který potvrdí vlastníci (popř. nájemci) i pověřený zástupce příjemce podpory svými podpisy.

5. Protokol o projednání může být nahrazen odkazem na projednaný a schválený plán péče nebo souhrn doporučených opatření, pokud je navržené opatření součástí plánu péče nebo souhrnem doporučených opatření a pokud byl při jeho projednávání vlastník a nájemce řádně informován. Protokol nebo písemný odkaz na projednaný a schválený plán péče se přikládá k smlouvě o realizaci opatření.

6. Následně pak příjemce uzavře smlouvu o dílo nebo objednávku (jedná-li se o opatření jehož cena nepřesáhne 10.000,- Kč) se zhotovitelem o realizaci opatření.

7. Smlouvy o dílo nebo objednávky se uzavírají vždy na určitou činnost, popřípadě na opakovanou činnost či na více činností, které musí být podrobně specifikovány včetně určení místa, rozsahu prací v plošných, objemových, či jiných jednotkách a přesného popisu všech pracovních úkonů. Ve smlouvě nebo objednávce musí být uvedeno i označení příslušného opatření podprogramu péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti Programu péče o krajinu v roce 2007. Určení místa musí být dáno platným názvem zvláště chráněného území, ptačí oblasti nebo u biotopu druhu přesným názvem katastrálního území, ve kterém se biotop nachází, popisem té jeho části (lokality), na níž má být činnost provedena (včetně čísla parcely), a přesným situačním náčrtem. Ve smlouvě o dílo nebo objednávce musí být stanovena doba, do kdy bude činnost provedena.

8. Příjemce provádí průběžně kontrolu plnění uzavřených smluv o dílo nebo objednávek se zhotoviteli realizujícími jednotlivá opatření.

Článek 19 Evidence, dokumentace, vyhodnocování a další sledování provedených zásahů

1. Každé provedené opatření musí být příjemcem podpory zdokumentováno a zaevidováno. Odborná dokumentace popisného charakteru může být, pokud je to účelné, doplněna fotografickou dokumentací (před zásahem a po zásahu). Opatření musí být příjemcem podpory odborně vyhodnocována a sledována, podle povahy zásahu a typu stanoviště, a to zpravidla v delším časovém úseku. Výjimku tvoří vyhotovení plánů péče, instalace tabulí, provedení geodetických prací, označení hranic a podobná, čistě technická opatření.

2. Veškerá zeměměřičská dokumentace zhotovená podle článku 17 odstavce 1.1. musí být předána nejpozději do konce roku 2007 do Ústředního seznamu ochrany přírody. Dokumentace zhotovená za účelem nového vyhlášení musí být předána orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení zvláště chráněného území.

3. Příjemce zajistí zpracování všech sumarizačních výstupů a informací o realizaci podprogramu péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti na základě požadavku ministerstva.

Článek 20 Kontrola, uvolňování a vyúčtování finančních prostředků a sankce

1. Po provedení zásahu je příjemce povinen zkontrolovat, jak byly dodrženy podmínky smlouvy o dílo nebo objednávky. O provedení kontroly sepíše příjemce se zhotovitelem protokol o převzetí realizovaných opatření (příloha č. 10 této směrnice).

2. Protokol o převzetí realizovaných opatření, podepsaný zástupcem příjemce a zhotovitele, je spolu s účetními doklady podkladem k finančnímu vypořádání.

3. Finanční prostředky jsou uvolňovány na základě smlouvy o dílo nebo objednávky, protokolu o převzetí realizovaných opatření a vystavené faktury nebo vyúčtování převodem finančních prostředků z účtu příjemce.

4. Příjemce je povinen kontrolovat i v minulosti realizovaná opatření a to podle zvláštního právního předpisu[22].

Kapitola IV.

Článek 21 Podkladové a osvětové materiály pro krajinotvorné programy

1. Z programu lze poskytnou i příspěvek na zpracování podkladových a osvětových materiálů pro krajinotvorné programy jako podkladů pro účelné vynakládání finančních prostředků v rámci programu.

2. Náměty na zpracování podkladových a osvětových materiálů pro krajinotvorné programy se spolu s jejich výstižným zdůvodněním a finanční kalkulací předkládají odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva. Žádost se v tomto případě nepodává. Náměty na zpracování podkladových a osvětových materiálů pro krajinotvorné programy schvaluje náměstek ministra-ředitel sekce ochrany přírody a krajiny.

3. Po schválení námětů odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva připraví žádost o provedení rozpočtového opatření na objednatele, kterými jsou rezortní organizace v řídící působnosti sekce ochrany přírody a krajiny, popř. v rámci ministerstva odbor vnějších vztahů (osvětové materiály).

4. Objednatel zabezpečí zpracování schválených podkladových a osvětových materiálů pro krajinotvorné programy. Objednatel zašle dílo současně odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny ministerstva a odboru ekologie krajiny a lesa ministerstva nebo odboru zvláště chráněných částí přírody ministerstva, po jednom vyhotovení a to i v elektronické podobě k dalšímu využití.

Kapitola V.

Článek 22 Závěrečná ustanovení

1. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem podpisu a platí pro rok 2007.

2. Zrušuje se směrnice MŽP č. 3/2006 pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2006.

Odborný gestor: odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny

Zpracovatel: Ing. Petr Pařízek

RNDr. Martin Bursík

Ministr

Přílohy a další najdete na adrese: http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPPSFJ9YN4B

[1] usnesení vlády České republiky ze dne 17. června 1998 č. 415 o Státním programu ochrany přírody a krajiny České republiky, usnesení vlády České republiky ze dne 17. března 2004 č. 235 o Státní politice životního prostředí České republiky, usnesení vlády České republiky ze dne 8.12.2004 č. 1242 o Strategii udržitelného rozvoje České republiky, usnesení vlády České republiky ze dne 25.5.2005 č. 620 o Strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky

[2] zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů

[3] Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

[4] Zákon č. 218/2000 Sb.

[5] Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

[6] § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb.

[7] § 19 bod 2) zákona č. 218/2000 Sb.

[8] vyhláška č. 551/2004 Sb.,

[9] zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

[10] Procházka F. (ed. 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky v roce 2000 - Příroda, Praha, 18:1-166)

[11] Farkač J., Král D. & Škorpík M. (ed. 2005: Červený seznam ohrožených druhů české republiky. Bezobratlí. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR)

[12] Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (ed. 2003: Červený seznam ohrožených druhů české republiky. Obratlovci. - Příroda 22, Praha)

[13] vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

[14] zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů

[15] zákon č. 218/2000 Sb.

[16] § 68 zákona č. 114/1992 Sb.

[17] § 45e odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb.

[18] § 68 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.

[19] vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

[20] § 68 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb.

[21] § 68 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.

[22] zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

# posted by MC2blog : 2:14 PM  0 Comments

Malé a střední podniky se mohou zúčastnit seminářů o financování z evropských fondů
5.3.2007
Malé a střední podniky se budou moci v rámci školícího a vzdělávacího cyklu „Nové programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele“ dozvědět o možnostech financování projektů z fondů EU. Řadu seminářů pořádá Unie malých a středních podniků ČR ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR.

Cyklus odstartuje 15. března 2007 na Magistrátu hlavního města Prahy, do konce roku se pak semináře uskuteční ve všech krajských městech České republiky. Semináře s kapacitou cca 100 účastníků jsou určeny především pro malé a střední podnikatele a představitelé profesních a zájmových organizací.

Účastníci seminářů budou seznámeni s možnostmi financování projektů z fondů Evropské unie s důrazem na předání praktických informací a využití zkušeností z dřívějších projektů. Vstupovat na nich budou zástupci státní správy i představitelé soukromých subjektů.

„Účastníci semináře získají rady, jak nejlépe postupovat při připravování žádosti a dozví se o změnách v poskytování dotací. Budou mít také možnost navázat kontakty jak s vystupujícími odborníky, tak s ostatními přítomnými zástupci firem a organizací," uvedl předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

„Toto programovací období znamená pro naše firmy příležitost, která už se nemusí opakovat. Malé a střední podniky by se měly zaměřit především na rozvoj oblastí jako je vzdělávání, výzkum a vývoj. Prostředky pro ČR by měly být použity k dlouhodobému nastartování znalostní ekonomiky, inovace nemají být výsadou velkých firem," říká prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.

Význam malých a středních podniků v ČR neustále roste, přesto u nás tento sektor stále ještě nedosahuje evropského průměru tvorby HDP. Statistická šetření dokazují, že malé a střední firmy vytváří dlouhodobá a stabilní pracovní místa, jejich podíl na zaměstnanosti v ČR dosahuje 60 procent. Malé a střední firmy mají značný potenciál pro čerpání prostředků z evropských fondů, cyklus seminářů jim napomůže v řešení praktických otázek při přípravě projektů.

Program seminářů naleznete zde.

http://www.euractiv.cz/fileadmin/Documents/Dokumenty_ke_stazeni/program-seminare-EU-fondy.doc

Více informací o seminářích včetně formuláře pro registraci naleznete na internetových stránkách http://www.sme-union.cz/ a http://www.hkcr.cz/.

Termíny seminářů: 15.3. - Praha, 29.3. - Praha (pro Středočeský kraj), 12.4. - Karlovy Vary, 26.4. - Ústí nad Labem, 17.5. - Liberec, 24.5. - Hradec Králové, 7.6. - Pardubice, 14.6. - Ostrava, 22.6. - Olomouc, 13.9. - Zlín, 27.9. - Brno, 18.10. - Jihlava, 25.10. - České Budějovice, 8.11.- Plzeň

Zdroj: EurActiv.cz.

# posted by MC2blog : 4:06 AM  0 Comments

NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY A ODPOVĚDI KE ZPĚTNÉMU ODBĚRU VÝROBKŮ
9.3.2007, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
vztahující se k ustanovení § 38 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o odpadech“) a vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění pozdějších předpisů

• Co je zpětný odběr výrobků?

Zpětným odběrem se rozumí odebírání použitých výrobků povinnými osobami od spotřebitelů bez nároku na úplatu za účelem jejich využití nebo odstranění.

• Kdo je povinnou osobou ke zpětnému odběru výrobků?

Povinnou osobou je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která výrobky podléhající zpětnému odběru vyrábí nebo uvádí na trh v České republice výrobky zahraničního výrobce.

Tato definice se vztahuje k výrobkům uvedeným v § 38 odst. 1 zákona o odpadech, dodávaným spotřebiteli k jejich užití. Osoby, které výrobky vyrábí nebo uvádí na trh v ČR výrobky zahraničního výrobce, které nejdou do oběhu spotřebiteli, nejsou povinnými osobami a nevztahuje se na ně povinnost zpětného odběru podle § 38 zákona o odpadech.

V případě, že je výrobek vyroben v ČR a je určen ke spotřebě v ČR, stává se tedy povinnou osobou pro zajištění zpětného odběru tuzemský výrobce.

V případě, že je výrobek vyroben v zahraničí a je určen ke spotřebě v ČR, stává se povinnou osobou ke zpětnému odběru osoba uvádějící tento výrobek na trh v ČR, tj. právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je prvním tuzemským držitelem výrobku v ČR.

Povinnou osobou ke zpětnému odběru je vždy pouze jeden subjekt!

• Kdo je povinnou osobou ke zpětnému odběru výrobku, je-li součástí jiného celku?

Povinnou osobou pro zajištění zpětného odběru výrobků podléhajících této povinnosti v případě, že je výrobek součástí funkčního celku, se rozumí výrobce výrobku nebo dovozce funkčního celku.

Povinnost zpětného odběru se vztahuje na daný výrobek, nikoliv na celý funkční celek.

• Kde naleznu formulář Roční zprávy a kam ho mám zaslat?

Požadavky na obsah Roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru jsou uvedeny v § 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Formulář roční zprávy naleznete v příloze č. 19 citované vyhlášky (ZMĚNA FORMULÁŘE od vykazovaného roku 2005).

Formulář Roční zprávy je dostupný na www.env.cz v přepisovatelném formátu (dokument WORD).

Roční zpráva za uplynulý kalendářní rok se zasílá každoročně do 31. března (i v případě „nulového odběru") na adresu:

Ministerstvo životního prostředí
Odbor ODPADOVÝCH TECHNOLOGIÍ A OBALŮ
Vršovická 65
100 10 Praha 10

• Musí zajistit zpětný odběr také prodejce?

Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru je uložena povinné osobě, nikoli poslednímu prodejci. Z ustanovení § 38 zákona o odpadech vyplývá, že zpětný odběr zajišťuje, resp. organizuje povinná osoba a určuje rovněž, kde se nachází místa zpětného odběru. Prakticky jde o to, aby se povinná osoba dohodla s posledním prodejcem, zda bude provozovna prodejce místem zpětného odběru.

Technickou realizaci zpětného odběru může samozřejmě na základě smluvního vztahu pro povinnou osobu zajišťovat i jiný subjekt.

Pouze v případě, že poslední prodejce nesplní informační povinnost uvedenou v § 38 odst. 5 zákona o odpadech, je sám povinen použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od spotřebitele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží.

• Je subjekt povinnou osobou pouze ke „svému výrobku", tj. k tomu který uvedl na spotřebitelský trh?

Nikoliv. Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků má povinná osoba, a to bez ohledu na výrobní značku a do výše, kterou za vykazované období stanovené podle § 38 odst. 10 zákona o odpadech vyrobí nebo doveze. Jednoznačně nesmí být odebírání použitého výrobku od spotřebitele vázáno na výrobní značku.

Spotřebitel může odevzdat v místě zpětného odběru zřízeném výrobcem „A" i použitý výrobek výrobce „B" (tj. tentýž druh výrobku, např. pneumatika, ale jakékoliv výrobní značky). Povinná osoba „A" musí zajistit zpětný odběr pneumatik v jí zřízených místech zpětného odběru i od jiných výrobců, ale pouze do zmiňovaného množství.

• Jak si mám vysvětlit pojem „spotřebitel"?

Spotřebitelem se pro účely zpětného odběru rozumí dle § 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, každá fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami (tj. např. pro použití těchto výrobků pro potřeby svých členů, zaměstnanců apod.).

Spotřebiteli jsou ve smyslu citovaného zákona nejen fyzické osoby, ale i podnikatelské subjekty, které nakupují výrobky s nimiž dále nepodnikají.

• Podléhá místo zpětného odběru souhlasu krajského úřadu k provozování zařízení?

Nepodléhá. Je-li např. provozovna prodejce místem zpětného odběru použitých výrobků (po dohodě sprodejcem stanovuje povinná osoba), není zařízením ke sběru odpadů dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech a není tudíž požadován souhlas příslušného krajského úřadu k jeho provozování.

V místě zpětného odběru se od spotřebitelů odebírají použité výrobky, které se stávají odpadem až ve chvíli jejich předání osobě oprávněné k jejich využití nebo odstranění.

• Zaznamenávají se údaje o zpětném odběru (prodejce, firma realizující zpětný odběr pro povinou osobu) do průběžné evidence o odpadech a ročního hlášení?

V případě, že se jedná o zpětný odběr použitých výrobků je prodejce povinen vést průběžnou evidenci původce odpadů (§ 39 odst. 1 zákona o odpadech) pouze o odpadech, které jako původce odpadu sám vyprodukuje nebo s kterými dále nakládá, nikoli o zpětně odebraných použitých výrobcích. To platí i pro osoby oprávněné k nakládání s odpady, které zároveň zajišťují zpětný odběr výrobků dle § 38 zákona o odpadech na základě smluvního vztahu pro povinnou osobu, nejsou-li provozovateli zařízení k jejich využití nebo odstranění.

Odpadová evidence nezahrnuje „nakládání s použitými výrobky". Vedení evidence o zpětně odebraných použitých výrobcích může být např. smluvně ošetřeno mezi prodejcem (v jehož provozovně je místo zpětného odběru nebo realizátorem zpětného odběru) a povinnou osobou, zejména pro potřebu povinné osoby splnit povinnost zpracování roční zprávy o plnění povinností zpětného odběru.

Použitý výrobek se poprvé jako odpad zaznamenává v průběžné evidenci o odpadech osoby oprávněné k jeho využití nebo odstranění. Až tento subjekt, kterému je zpětně odebraný výrobek předán, s ním dále nakládá jako s odpadem.

Uvedené subjekty by však měly mít evidenci výrobkovou - pro kontrolní orgány i pro povinné osoby, ale i pro svoji kontrolu.

• Musí být použité výrobky odděleně shromažďovány od odpadu stejného materiálu v případě, že provozovatel zařízení k nakládání s odpady (sběrný dvůr, apod.) poskytne na smluvní bázi povinné osobě (kolektivnímu systému) prostor k jejich shromažďování v tomto zařízení?

Odpady v zařízení, provozovaném podle § 14 odst. 1, resp. 2 zákona o odpadech, mohou být soustřeďovány za podmínek stanovených v příslušném souhlasu k provozování zařízení a provozním řádu. Zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů musí splňovat kromě obecných požadavků na zařízení podle § 4 vyhlášky č. 383/2001 Sb., podmínky i stejné technické požadavky jako zařízení ke shromažďování nebo skladování odpadů uvedené v §§ 5 a 7 citované vyhlášky.

Ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 383/2001 Sb. ukládá povinnost odlišit shromažďovací prostředky odpadů (tvarově, barevně nebo popisem) od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady, nebo používaných pro jiné druhy odpadů. Je tedy zřejmé, že odpady musí být soustřeďovány v prostředcích odlišených od shromažďovacích prostředků určených pro shromažďování zpětně odebraných výrobků.

• Má povinná osoba povinnost zajistit na své náklady odvoz zpětně odebraných výrobků z provozovny prodejce, které je zároveň místem zpětného odběru?

V případě, že např. prodejna ELEKTRO je místem zpětného odběru použitých baterií a akumulátorů, je zajištění zpětného odběru, i finanční (rovněž náklady na přepravu použitých výrobků), na povinné osobě, která zde místo zpětného odběru po dohodě s prodejcem vytvořila.

• Jak to má obec udělat, aby mohla odpady, resp. výrobky podléhající zpětnému odběru sbírat jednoduše, prostřednictvím „odpadářské firmy", a přitom zdarma?

Odpověď na tuto otázku zní: pokud bude v obci místo zpětného odběru dle zákona o odpadech.

A jak se tedy může např. sběrný dvůr obce stát místem zpětného odběru? Povinná osoba může určit místem zpětného odběru libovolné místo s ohledem na charakter výrobku, ale samozřejmě se souhlasem patřičného subjektu (školy, obchody, provozovna prodejce výrobku, atd.). Na základě písemné dohody s obcí může rovněž ke splnění povinností zpětného odběru využít systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený obcí. Obec, resp. její sběrný dvůr, v takovém případě plní úlohu místa zpětného odběru pro ty výrobky (vyhrazené místo v SD), které jsou uvedeny ve smlouvě s povinnou osobou. Za následné nakládání s těmito výrobky by obec neplatila, neboť odpovědnost za zajištění zpětného odběru, tj. i za jejich využití nebo odstranění dle § 38 odst. 9 zákona o odpadech, leží na povinné osobě.

Pokud však smlouva mezi obcí a povinnou osobou neexistuje, pak jsou např. pneumatiky nebo minerální oleje přebírány od občanů jako „odpad", resp. složka komunálního odpadu, nikoli však jako „použitý výrobek" a následně s nimi jako s odpadem musí být nakládáno, tj. včetně platby „odpadářské firmě" za jejich převzetí.

Povinná osoba může tedy za účelem splnění povinností využít systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený obcí, ale pouze na základě písemné dohody s touto obcí. Zákon o odpadech hovoří o „možnosti" nikoli o „povinnosti", ať už pro povinnou osobu nebo pro obec, tzn. že sběrný dvůr provozovaný v rámci systému obce může, ale i nemusí být striktně místem zpětného odběru.

# posted by MC2blog : 11:41 PM  0 Comments

Návod k používání - nedílná část stroje
5.3.2007
Zpracováním návodu k používání podle požadavků a pravidel především nařízení vlády č. 24/2003 Sb. (kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení) a ČSN EN 62079:2001 (Zhotovování návodů, strukturování, obsah a prezentace) se zabývaly předcházející praktické příručky pro výrobce, dovozce a prodejce strojních zařízení.

Požadavky na obsah návodů k používání a informace, které by měly návody uvádět, byly doplněny praktickými příklady možných formulací a grafického zpracování jednotlivých kapitol tak, jak jsou v této normě seřazeny.

Současná aktualizace příručky s tématikou zpracování návodu k používání je sestavena a uspořádána tak, aby co nejvíce náročnou práci s jejich zpracováním výrobcům strojních zařízení usnadnila a současně nebyla opomenuta žádná důležitá informace.

Návody jsou prostředky, pomocí kterých výrobce informuje uživatele jak výrobek používat správným a bezpečným způsobem po celou dobu jeho technického „života".

V závislosti na charakteristice zařízení, složitosti, riziku a právních požadavcích, se jedná o informace pro uživatele o samotném zařízení, o jeho balení, skladování, dopravě, čistění, uvádění do provozu, seřizování, o způsobech likvidace po uplynutí jeho technického „života", o předpokládaném používání a v neposlední řadě o způsobech, jak by nemělo být zařízení používáno.

Tvorbu návodu k používání nelze v žádném případě podceňovat. Je třeba vzít v úvahu, že tento dokument má v zásadě právní charakter. Oprávněnost reklamací a zejména pak případné nehody se zraněním osob budou posuzovány podle toho, jak dostatečně jasně byl uživatel informován, jakým způsobem má zařízení používat a také nepoužívat, nebo jakým způsobem je nutné se všem rizikům a nebezpečím vyhnout.

# posted by MC2blog : 2:52 AM  0 Comments

Zákon o ochraně spotřebitele
5.3.2007
Zákon o ochraně spotřebitele se vztahuje na prodej výrobků a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky.

Tato úprava stanovuje základní podmínky pro podnikání z hlediska ochrany spotřebitele. Tento zákon stanovil některé základní požadavky a povinnosti kladené na podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli (např. zákaz klamání, informační povinnosti), úkoly veřejné správy a oprávnění spotřebitelů a to včetně jejich sdružování s cílem zajistit prosazování svých požadavků.

V paragrafu 1 zákona o ochraně spotřebitele je stanoveno, že tento zákon stanoví některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele. Tato definice se odvolává především na ustanovení § 2 odst. 1 Zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, kde se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Bylo by tedy chybou, kdyby byl tento zákon považován pouze za zákon chránící práva spotřebitelů, protože tento zákon také vymezuje povinnosti výrobců, dovozců a jiných fyzických a právnických osob, které uvádějí výrobky na trh.

Základní pojmy

V úvodní části tohoto zákona jsou vymezeny pojmy spotřebitel, prodávající, výrobce, dovozce, dodavatel, výrobek, nebezpečný výrobek, výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou, výrobek nebo zboží porušující některá práva duševního vlastnictví a prodávající. Vymezení těchto pojmů vztahujících se k ochraně spotřebitele je uvedeno v § 2 tohoto zákona.

# posted by MC2blog : 2:51 AM  0 Comments

Nové předpisy BOZP ve stavebnictví
7.3.2007
Od 1. ledna 2007 platí v oblasti stavebnictví dva nové předpisy. Prvním je zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

V tomto zákoně jsou uvedeny jednak povinnosti zaměstnavatele zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou (podle počtu zaměstnanců), zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (obsahuje povinnost dodržení požadavků BOZ i pro zadavatele stavby, OSVČ a i jiné osoby - bez jakéhokoliv vztahu ke zhotoviteli) a další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě osoby, která se podílí na zhotovení stavby.

Povinnosti zadavatele stavby:

1. Zásadně novým požadavkem je povinnost zadavatele stavby, aby v případech daných zákonem, určil jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi (dále jen koordinátor). Počet koordinátorů se bude řídit rozsahem, složitostí a náročností stavebního díla.
   
   Zadavatel stavby musí určit koordinátora jak pro fázi přípravy projektu, tak pro fázi jeho realizace, v těchto případech:

   • celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den nebo

   • celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dní v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Přitom musí na staveništi současně působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby.

2. Další povinností zadavatele stavby je povinnost doručit oznámení o zahájení prací na staveništi na oblastní inspektorát práce. Oznámení o zahájení prací je možno doručit v písemné nebo elektronické podobě, a to 8 kalendářních dní před začátkem prací. Oznámení se doručuje v případech uvedených výše v textu u odrážek. Náležitosti oznámení jsou uvedeny v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.

3. Při délce trvání stavebních prací a činností uvedených pod bodem 1. je povinnost, aby zadavatel stavby zajistil zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen plán). Plán musí být zpracován i tehdy, budou - li na staveništi vykonávány práce a činnosti, které vystavují fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví. Tyto práce jsou uvedeny v NV č. 591/2006 Sb., a to v jeho příloze č.5. Plán je vypracováván během přípravy stavby, musí obsahovat potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení. Během prací na stavbě musí být plán aktualizován, musí být odsouhlasen a prokazatelně s ním musí být seznámeni všichni zhotovitelé.

Zákon dále vyjmenovává, kdy koordinátor nemusí být ustaven.

Při přípravě a realizaci staveb:

• kdy zadavatel nemá povinnost doručit oznámení o zahájení prací na OIP,

• které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí (viz § 160 odst. 3 stavebního zákona),

• které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení (viz § 103 stavebního zákona).

Pro stavby, pro které bylo vydáno stavební povolení do konce roku 2006 nebo byly do konce roku 2006 zahájeny, též nemusí zadavatel koordinátora určit.

Koordinátor:

Koordinátorem může být fyzická i právnická osoba. Právnická osoba může vykonávat činnosti koordinátora pouze tehdy, je - li výkon zajištěn odborně způsobilou fyzickou osobou. Činnost koordinátora může vykonávat i zadavatel stavby je - li k tomu odborně způsobilý.

Předpokladem odborné způsobilosti je:

alespoň střední odborné vzdělání, které je zakončeno maturitní zkouškou, odborná praxe, jejíž délka závisí na stupni dokončeného vzdělání a která je vykonávána v oboru a dále doklad o úspěšně vykonané zkoušce odborné způsobilosti. Provádění zkoušek z odborné způsobilosti pro činnosti koordinátora a podmínky akreditace pro provádění zkoušek z odborné způsobilosti upravuje nařízení vlády č. 592/2006 Sb., s účinností od 1.1.2007.

Vzhledem k tomu, že požadavek složení zkoušky nemůže být zatím naplněn a koordinátor je nově zavedený institut, může jeho činnost vykonávat fyzická osoba jejíž kvalifikaci obecně vymezuje živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 2 - vázané živnosti, skupina 214, poskytování služeb v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci. Nutné je středoškolské vzdělání a 3 roky praxe).
Koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby.

Druhým předpisem, který je účinný od 1.1.2007 je NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Nařízení vlády zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje bližší minimální požadavky na staveniště a stavební práce, které byly do konce loňského roku zakotveny ve vyhlášce č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích. Tato vyhláška byla vyhláškou č. 601/2006 Sb. zrušena.

Nařízení vlády ukládá povinnosti zhotoviteli stavby, upravuje činnost koordinátora během přípravy stavby a při realizaci stavby, dále upravuje náležitosti oznámení o zahájení prací a stanoví práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví.

Autor: Pečená Marie, SÚIP

Zdroj: http://www.bozpinfo.cz/

# posted by MC2blog : 2:46 AM  0 Comments

Informace o zániku platnosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních k 1. 1. 2008
23.2.2007, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Podle Čl. II bod 2 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (dále "vodní zákon"), zanikají povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31.12.2001...

Podle Čl. II bod 2 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (dále "vodní zákon"), zanikají povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31.12.2001, tzn. povolení vydaná podle dříve platných právních předpisů - vodního zákona č. 138/1973 Sb. či zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství.

Ze zákona zaniká platnost existujících povolení, tzn. pokud občané či dokonce podnikatelské subjekty vypouštějí odpadní vody do vod povrchových či podzemních, aniž by k tomu měli vydané povolení, nemůže toto povolení (jakožto správní akt) zaniknout. Je však třeba zdůraznit, že vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení vodoprávního úřadu je a bylo nelegální. Povinnost mít k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních povolení není nově zavedenou povinností, ale tuto povinnost ukládal už zákon č. 11/1955 Sb. [§ 8 odst. 1 písm. b)] i zákon č. 138/1973 Sb. [ § 8 odst. 1 písm. c) ].

Za nepovolené vypouštění odpadních vod do vod povrchových může Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit pokutu, a to

- až do výše 50 000 Kč, pokud jde o vypouštění odpadních vod fyzickými osobami (občany) (§ 34 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) nebo

- v rozpětí od 10 000 do 10 000 000 Kč, pokud jde o vypouštění odpadních vod podnikajícími fyzickými osobami nebo právnickými osobami (§ 118 vodního zákona).

Proto lze pouze doporučit, aby si ti, kdož bez povolení vypouští ze svých nemovitostí odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, o toto povolení požádali.

Náležitosti žádosti o toto povolení i vzor žádosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb. a vyhlášky č. 620/2004 Sb., (§ 3c a 3e a příloha č. 3 a 4) a lze je získat i na internetových stránkách http://www.zanikpovoleni.cz/ Povolení pro občany vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností (=vodoprávní úřad).

Stávající povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních lze podle § 9 odst. 4 vodního zákona na návrh oprávněného PRODLOUŽIT, a to v případě, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení uděleno. Je tedy možné podat na vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností) žádost o prodloužení dosud platného povolení. Vodoprávní úřad jej může prodloužit tehdy, pokud nedošlo v místě vypouštění ke změně přírodních podmínek (hydrologických, ekologických). Pokud vodoprávní úřad povolení neprodlouží, je třeba žádat o nové povolení podle požadavků vyhlášky č. 432/2001 Sb. (viz výše). Povolení nelze prodloužit v případě, že vodní zákon vydání povolení pro danou činnost vůbec neumožňuje - tzn. nelze prodloužit povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních z jiných nemovitostí než jsou rodinné domy a stavby pro individuální rekreaci.

Pro žádost o prodloužení povolení není vydán žádný formulář - žádost musí splňovat obecné náležitosti stanovené v § 37 a 45 správního řádu (tj. zejména z ní musí být patrno, kdo ji podává a co žádá). Žadatel je také povinen označit další jemu známé účastníky řízení. V pochybnostech pomůže žadateli požadované náležitosti doplnit vodoprávní úřad.

Potřebujete sledovat své povinnosti týkající se odpadů? Doporučuji Vám příručku Odpadové hospodářství.

Podrobnější informace k jednotlivým způsobům vypouštění odpadních vod:

Vypouštění odpadních vod ze SEPTIKŮ

1) Odpadní vody jsou ze septiku vypouštěny přímo do vod povrchových

Toto vypouštění podléhá povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod

do vod povrchových (§ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona). Bylo-li povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových vydáno podle předchozích předpisů (zákon č. 138/1973 Sb., o vodách), resp. nabylo-li toto povolení právní moci do 31. prosince 2001, zaniká podle čl. II bod 2 zákona č. 20/2004 Sb. nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, je-li tato doba kratší. U povolení, která dnem 1.1.2008 zanikají, lze požádat do 1.7.2007 o jejich prodloužení, jinak je třeba v dostatečném předstihu požádat o vydání nového povolení.

2) Odpadní vody jsou ze septiku vypouštěny do vod podzemních

O vypouštění odpadních vod do vod podzemních se jedná v případě, že odpadní vody mohou znečistit nebo ohrozit podzemní vody (v pochybnostech je potřebné zpracování hydrogeologického posudku - seznam osob s odbornou způsobilostí je k dispozici zde).

V naprosté většině případů se o nepřímé vypouštění odpadních vod do vod podzemních jedná a toto vypouštění proto podléhá povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (§ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona). Podle § 38 odst. 4 vodního zákona lze (nepřímé = přes půdní vrstvy) vypouštění odpadních vod do vod podzemních povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod. Přímé vypouštění odpadních vod do vod podzemních (např. trubka zaústěna přímo do zvodně) je zákonem zakázáno a je tedy nelegální.

Bylo-li povolení vydáno podle předchozích předpisů (zákon č. 138/1973 Sb., o vodách), resp. nabylo-li toto povolení právní moci do 31. prosince 2001, zaniká podle

čl. II bod 2 zákona č. 20/2004 Sb. nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, je-li tato doba kratší. U povolení, která dnem

1.1.2008 zanikají, lze požádat do 1.7.2007 o jejich prodloužení, jinak je třeba v dostatečném předstihu požádat o vydání nového povolení. Povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních lze ovšem prodloužit jen v případech výslovně uvedených v § 38 odst. 4 vodního zákona (tj. z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci).

3) Odpadní vody jsou ze septiku vypouštěny do sběrného systému zaústěného do vod povrchových

K vypouštění odpadních vod ze septiků do sběrného systému zásadně není třeba povolení vodoprávního úřadu. Pro zařízení určená k individuálnímu čištění.

# posted by MC2blog : 6:54 AM  0 Comments

Přehled o příjmech a výdajích za rok 2006
20.2.2007, Zdroj: ČSSZ
Nejpozději do pondělí 30. dubna 2007 musí každá osoba samostatně výdělečně činná, která alespoň část roku 2006 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a jejíž daňové přiznání nezpracovává daňový poradce, podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2006.

Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 30. dubna 2007 u místně příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení či Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ), posunuje se termín podání přehledu na 30. červenec 2007.

Dále je možné podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2006 do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro odevzdání daňového přiznání. Finanční úřad může na žádost plátce daně, jeho daňového poradce, či z vlastního podnětu lhůtu pro podání přiznání prodloužit zpravidla nejdéle o tři měsíce. Pouze v odůvodněných případech (například jsou - li součástí příjmů i příjmy zdaňované v zahraničí) může být lhůta prodloužena až o deset měsíců.

V případě, že OSVČ není povinna podávat daňové přiznání, musí přehled podat nejpozději do 31. července 2007.

Tiskopis Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2006 a podrobný návod k vyplnění jsou k dispozici na jednotlivých OSSZ/PSSZ/MSSZ a na webových stránkách ČSSZ na adrese http://www.cssz.cz/osvc/prehled_2006/prehled_osvc_2006.asp.

Přehled mohou OSVČ od loňského roku podávat také elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné. Lidé už nemusí chodit na úřad a navíc: formulář umí automaticky počítat. Je samozřejmě možné využít i klasický papírový tiskopis, OSVČ si ho mohou stáhnout z webu ČSSZ, vytisknout, vyplnit a doručit ho osobně nebo prostřednictvím držitele poštovní licence příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Od roku 2004 se samostatná výdělečná činnost dělí na hlavní a vedlejší. Zda OSVČ vykonává hlavní či vedlejší samostatnou výdělečnou činnost má vliv na povinnost platit zálohy na pojistné důchodové pojištění. Zatímco OSVČ vykonávající hlavní SVČ platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění vždy, tedy i když jsou ve ztrátě, OSVČ vykonávajícím vedlejší SVČ vzniká povinnost platit zálohy v případě, že příjmy OSVČ po odpočtu výdajů činily v roce 2006 alespoň 45 200 Kč. Pokud chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající SVČ vedlejší, musí vždy oznámit a doložit zákonné důvody příslušné správě sociálního zabezpečení, a to nejpozději spolu s Přehledem o příjmech a výdajích za rok 2006.

POZOR: pokud OSVČ důvody vedlejší samostatné výdělečné činnosti nejpozději spolu s Přehledem o příjmech a výdajích za rok 2006 nedoloží, bude její činnost považována za hlavní, neboť k pozdějšímu doložení těchto důvodů nelze přihlédnout.

Za OSVČ vykonávající vedlejší činnost se považuje osoba, která v roce 2006:

• vykonávala zaměstnání a její příjem ze zaměstnání dosáhl alespoň dvanáctinásobku minimální mzdy, která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se posuzuje účast OSVČ na pojištění. Příjmem ze zaměstnání se rozumí vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců (pro rok 2006 činí 12násobek minimální mzdy částku 90 840 Kč),

• měla nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu,

• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání,

• byla nezaopatřeným dítětem (studium),

• byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.

V současné době ČSSZ připravuje publikaci, která se bude jmenovat „Příručka OSVČ pro oblast sociálního zabezpečení v roce 2007". Půjde o přehledného průvodce, který bude vysvětlovat sociální zabezpečení OSVČ formou otázek a odpovědí včetně praktických příkladů. Příručka bude dostupná zdarma na všech pracovištích ČSSZ v celé České republice a rovněž si ji bude moci široká veřejnost stáhnout z webu z adresy http://www.cssz.cz/tisk/info_mat.asp, kde jsou zveřejněny všechny informační materiály ČSSZ.

OSVČ je povinna podat Přehled příslušné OSSZ za kalendářní rok, v němž alespoň po jeho část vykonávala činnost. Přehled je předepsaným tiskopisem, který se podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat přiznání k dani. Nevyžaduje se potvrzení FÚ, kdy bylo daňové přiznání podáno.

# posted by MC2blog : 5:49 AM  0 Comments

České firmy nevěnují dost pozornosti svým zaměstnancům
20.2.2007
Fluktuace, nemocnost, neloajalita zaměstnanců a malá produktivita práce, to jsou nejčastější problémy podnikatelů, kteří nevěnují dostatečnou pozornost rozvoji svých zaměstnanců. CzechInvest proto nabízí českým firmám dotaci na zavedení mezinárodně uznávaného standardu Investors in People (IIP), který jim může podobné problémy vyřešit.

„Smyslem není IIP získat, ale osvojit si jeho principy a řídit se jimi," zdůrazňuje Markéta Frydrychová, vedoucí Oddělení rozvoje lidských zdrojů agentury CzechInvest. „Jedině tak lze dosáhnout výsledků, jakými se chlubí zahraniční podniky, které mají se standardem IIP dlouholeté zkušenosti. Cílená práce s lidmi jim přinesla nejen spokojené zaměstnance, ale odrazila se i ve snížení zmetkovitosti a zvýšení obratu a zisků."

Národní projekt Standard rozvoje lidských zdrojů - Investors in People vyhlásila agentura loni. Podniky se sídlem mimo Prahu z něj mohou získat až 320 tisíc korun jako příspěvek na služby speciálně vyškoleného poradce, který jim se zavedením IIP pomůže. Do projektu se již zapojilo 20 firem, maximálně 30 dalších má ještě šanci dotaci získat.

O podporu se mohou ucházet firmy z oblasti zpracovatelského průmyslu a navazujících služeb. Díky navýšení limitu veřejné podpory de minimis* mají šanci i společnosti, které již vyčerpaly povolených 100 000 eur. Další pozitivní změnou je možnost čerpání podpory de minimis pro podniky s podporovanými činnostmi z oblasti dopravy a potravináře. Peníze mají posloužit ke zvýhodněnému nákupu služeb, jako jsou prvotní analýza, poradenské služby, školicí aktivity nebo závěrečné zhodnocení vedoucí k zavedení standardu IIP.

„Většina podniků, které jsem navštívila, má jeden společný problém - málo se věnují interní komunikaci. Nelze očekávat, že budou zaměstnanci s nadšením pracovat, aniž by věděli, jakým směrem se firma ubírá, co má v plánu a čeho chce dosáhnout. Právě jich se proto ptám, jestli znají firemní strategii, co to znamená konkrétně pro ně a jejich týmy, kdo a za co je naposledy pochválil, jak získávají informace a podobně. Na základě toho pak společně s vedením firmy připravujeme akční plán," uzavírá Martina Wolfová, manažerka oddělení Poradenství pro lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers.

Více o IIP

Standard Investors in People sleduje schopnost podniku efektivně využívat a rozvíjet své zaměstnance. Propojuje všechny prvky personální politiky (např. vzdělávání, motivaci, hodnocení, interní komunikaci) s ostatními podnikovými procesy tak, aby bylo dosaženo maximální shody na straně zaměstnanců i firmy.

Standard Investors in People vznikl v roce 1991 ve Velké Británii, kde na konci osmdesátých let začala výkonnost britských podniků zaostávat za zahraniční konkurencí. Vláda proto provedla výzkum u nejúspěšnějších domácích firem s cílem zjistit, proč jsou tak úspěšné. Závěr byl překvapující - tyto podniky věnovaly zvláštní péči svým zaměstnancům. Na základě jejich osvědčených postupů a ve spolupráci s odborovými organizacemi, odbornými asociacemi i samotnými podniky byl následně sestaven standard Investors in People. V současnosti je v Anglii držitelem osvědčení IIP více než 39 000 organizací, které reprezentují přibližně 40 % britského trhu práce. Cílem britské vlády je, aby do konce roku 2007 bylo v organizacích oceněných standardem IIP zaměstnáno nejméně 47 % zaměstnanců.

*Čerpání podpory de minimis (tzv. podpora malého rozsahu) - při této formě čerpání dotací mohl žadatel ve třech po sobě jdoucích letech vyčerpat z fondů EU maximálně 100 000 eur. Nyní se tento limit zvýšil na 200 000 eur. Výhodou tohoto způsobu je výrazné zjednodušení agendy a zkrácení procesu administrace projektu.

Formou de minimis může malý nebo střední podnik z Národního projektu Standard rozvoje lidských zdrojů - Investors in People (IIP) získat maximálně 320 000 korun při vyčerpání max. počtu 20 dní a podpoře 16 000 Kč/poradenský den.

Velké podniky mohou získat maximálně 200 000 korun při vyčerpání max. počtu 20 dní a podpoře 10 000 Kč/poradenský den.

Zdroj: CzechInvest

# posted by MC2blog : 5:47 AM  0 Comments