10.25.2007

Pojistné u OSVČ, která celodenně pečuje o dítě
21.9.2007, Zdroj: VZP
Musí platit pojistné na zdravotní pojištění OSVČ, která se zároveň celý den stará o pětileté dítě? Vztahují se na ni povinné minimální zálohy, nebo platí pojištění stát?

Stát by za vás platil pojistné na zdravotní pojištění pouze v případě, že by osoba na dítě ještě pobírala rodičovský příspěvek (do 4 let věku dítěte). Jinak osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), která celodenně pečuje o dítě, nesplňuje základní podmínku pro to, aby za ni zdravotní pojištění hradil stát. Stát totiž hradí zdravotní pojištění z důvodu celodenní osobní péče o dítě pouze za osoby, které nemají žádné příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Limitem je dále věk dítěte, o něž daná osoba pečuje:

Péče se počítá za celodenní, i pokud dítě předškolního věku chodí do jeslí nebo mateřské školky na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, nebo pokud dítě chodí do školy na dobu, která nepřesahuje vyučování. Za osobu celodenně osobně a řádně pečující se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec, nebo matka, případně osoba, která převzala dítě do trvalé péče.

Jako osoba samostatně výdělečně činná jste tedy povinna hradit zdravotní pojištění sama. Pokud ale má OSVČ dítě do 7 let (nebo dvě a více dětí do 15 let) v celodenní a osobní péči, neplatí zákonem stanovený minimální vyměřovací základ a bude hradit zdravotní pojištění ze skutečně dosažených příjmů. Na Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ uvede, že byla po celý rok (nebo v určitých celých kalendářních měsících) osobou, které tzv. nebyl stanoven minimální vyměřovací základ z důvodu celodenní osobní a řádné péče o dítě. Váš Vyměřovací základ (a tedy i zálohy na pojistné) bude vypočten ze skutečně dosažených příjmů.

Předpokládejme, že OSVČ po celý rok 2006 patřila mezi osoby, pro které nebyl stanoven minimální vyměřovací základ. Pokud na přehledu za rok 2006 například vykázala roční příjem po odpočtu výdajů 180 000 Kč, pak by vyměřovací základ činil 90 000 Kč (50 % ze 180 000 Kč) a z toho by bylo pojistné (stanovené na 13,5 %) celkem 12 150 Kč. Měsíční zálohy v dalším roce vypočítané z této částky jsou ve výši 1 013 Kč, bez ohledu na zákonem stanovenou minimální výši zálohy na pojistné, která pro rok 2007 činí 1 360 Kč.



Zdravotní pojistné - souběh zaměstnání na částečný úvazek a OSVČ vedlejší
18.10.2007, Zdroj: VZP
Pokud osoba souběžně pracuje na zkrácený úvazek s příjmem 7 000 Kč měsíčně a o své samostatné výdělečné činnosti prohlásí, že není hlavním zdrojem příjmů, musí hradit zálohy na pojistné?

Fyzická osoba má příjem ze zaměstnání, kde je na částečný úvazek (7 000 Kč). Také podniká, ale tento příjem je nepravidelný, a tak jej bere jako vedlejší a neplatí zálohy na pojistné. Je pravda, že musí platit pojistné alespoň v minimální výši?

Ano, je to pravda. Může si ale vybrat: při uvedeném souběhu musíte platit pojistné v minimální výši buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Podle zákona OSVČ, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Zákon ale také říká, že minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ, která je současně zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance. Ten se odvíjí od minimální mzdy, která je od 1. 1. 2007 stanovena ve výši 8 000 Kč. Takže pokud jako zaměstnanec neodvedete pojistné vypočtené alespoň z minimálního základu, platí pro vás minimální základ jako pro OSVČ.

Osoba, která má příjmy ze zaměstnání i ze samostatné výdělečné činnosti a platí pro ni minimální vyměřovací základ, jej musí dodržet a musí odvést pojistné alespoň v minimální výši. Při souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti se vyměřovací základy vypočtené z příjmů dosažených v zaměstnání a samostatnou výdělečnou činností nesčítají. To znamená, že osoba, jejíž vyměřovací základ dosažený samostatnou výdělečnou činností i vyměřovací základ ze zaměstnání bude nižší než zákonem stanovené minimum, musí odvést pojistné alespoň v minimální výši, a to buď v zaměstnání, nebo jako osoba samostatné výdělečné činná.

Pokud osoba pracuje na zkrácený úvazek s příjmem 7 000 Kč měsíčně a o své samostatné výdělečné činnosti prohlásí, že není hlavním zdrojem jejich příjmů, nemusí hradit jako OSVČ zálohy na pojistné. OSVČ může prohlásit, že příjem ze samostatné výdělečné činnosti není hlavním zdrojem příjmů, i pokud jsou její příjmy ze zaměstnání nižší než ty ze samostatné výdělečné činnosti - např. v případě, že má další příjmy, které spolu s příjmy ze zaměstnání považuje sama za hlavní zdroj svého příjmu. V takovém případě je však osoba povinna dodržet minimální vyměřovací základ v zaměstnání a prostřednictvím svého zaměstnavatele doplatit pojistné do minima. Minimální odvod pojistného v zaměstnání by činil 1 080 Kč měsíčně. Pojistné ze samostatné výdělečné činnosti uhradíte po podání Přehledu o příjmech a výdajích podle skutečně dosažených příjmů.

Pokud by se rozhodla hradit zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu jako osoba samostatně výdělečně činná, nemusela by naopak v zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ a pojistné v zaměstnání by bylo odvedeno ze skutečného příjmu. Ještě poznamenáváme, že minimální vyměřovací základ pro OSVČ je v roce 2007 stanoven na 10 069,50 Kč a z toho je minimální měsíční záloha 1 360 Kč.



10.22.2007

Daňová reforma vychází ve Sbírce zákonů
15.10.2007, Zdroj: Sbírka zákonů
Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů má číslo 261/2007 Sb.

Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů dnes 16. října vychází ve Sbírce zákonů pod číslem 261/2007 Sb. Reformní balík mění 47 zákonů a upravuje 3 nové ekologické daně.

Daňovou reformu" nalezneme na začátku zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, „daňová reforma" přitom spočívá ve změně těchto zákonů:

Pokud jde o ekologické daně, zavádí zákon o stabilizaci veřejných financí (ve svých závěrečných částech) tyto daně:

Účinnost „daňové reformy" je stanovena převážně od 1. 1. 2008. V případě zákona o daních z příjmů je výjimkou postupné snižování sazby DPPO až na 19 % od roku 2010, dále dvoufázové zpřísnění podmínek pro test nízké kapitalizace (druhá fáze má účinnost od 1. 1. 2009) a konečně účinnost osvobození reagující na úpravu úrazového pojištění novým zákonem, jehož účinnost by měla být odložena na 1. 1. 2010, rovněž na 1. 1. 2010. Od 1. 1. 2008 se zavádí jediná sazba DPFO ve výši 15 %, od 1. 1. 2009 se sazba DPFO z 15 % dále snižuje na 12,5 %, což je od roku 2009 částečně kompenzováno snížením slev na dani, a také se snižuje sazba srážkové daně na 12,5 %. U ostatních daňových zákonů byly všechny změny schváleny s účinností od 1. 1. 2008.



10.18.2007

Povinnost oznamování změn registračních údajů správci daně
24.9.2007, Zdroj: Ministerstvo financí
Pokud se změní skutečnosti, které jste uvedli při své registraci k dani, musíte tyto změny nahlásit správci daně, pokuta může dosáhnout až 2 000 000 Kč.

Daňový subjekt, který je registrován u správce daně, je povinen hlásit správci daně (místně příslušnému FÚ) veškeré změny skutečností, které uvedl při své registraci. Dojde-li ke změnám skutečností uvedených při registraci, je daňový subjekt povinen tyto změny oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastaly.

Způsoby ohlášení:

Při nesplnění zákonem stanovené oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do celkové výše 2 000 000 Kč, a to i opakovaně. Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.



This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]