Informace k uplatňování DPH u mýtného
15.1.2007, Zdroj: Ministerstvo financí
Zahrnuje se do základu daně mýtné v případě poskytnutí přepravní služby dopravcem?

Podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je od 1. 1. 2007 zaveden systém elektronického mýtného, jehož výběr zajišťuje Ministerstvo dopravy. Z hlediska uplatňování zákona o DPH se výběr mýtného Ministerstvem dopravy, které je organizační složkou státu, považuje za výkon veřejné správy, a proto není předmětem daně.

V případě poskytnutí přepravní služby dopravcem, který je povinen uhradit mýtné, se podle § 36 zákona o DPH mýtné zahrnuje do základu daně, protože mýtné je vedlejším výdajem při poskytnutí přepravní služby. Z tohoto důvodu nelze částku mýtného při vystavení daňového dokladu dopravcem za uskutečněnou přepravní službu uvádět samostatně mimo základ daně (mýtné nelze samostatně přeúčtovat).

Aktuální změny v tiskopisech týkající se závislé činnosti za zdaňovací období 2006 a pro rok 2007
29.1.2007, Zdroj: Česká daňová správa
Česká daňová správa vydala informace pro plátce daně k tiskopisům k závislé činnosti.

1) Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (Tiskopis 25 5459 MFin 5490 - nový vzor č. 12) včetně Pokynů (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 - vzor č. 11):

Upozorňujeme plátce daně, že údaj na řádku 06, tj. „Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování za nejbližší předchozí zdaňovací období" se uvádí bez částky doplatku na daňovém bonusu. Nově je vložena tabulka, ve které plátce daně uvádí informace, které časově rozlišují průběh vrácení přeplatku z ročního zúčtování záloh na daň zaměstnancům, a to včetně informací o částkách, které byly na základě žádosti plátce následně vráceny, převedeny nebo ponechány na osobním účtu plátce správcem daně.

Nový řádek 06a - zde se uvádí celková částka doplatku na daňovém bonusu vyplývající z provedeného ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon") za bezprostředně předcházející zdaňovací období, tzn., že ve vyúčtování za zdaňovací období 2006 se uvádí nově úhrn doplatků na daňových bonusech za rok 2005.

V Části I, která slouží k rozčlenění částky sražené a odvedené plátcem daně za jednotlivé měsíce na zálohách na daň po měsíční slevě na dani (tzn., po slevě na dani podle § 35ba zákona a po slevě na dani z daňového zvýhodnění podle § 35c a § 35d zákona) na dani a příslušenství na účet finančního úřadu a částky daňového zvýhodnění v rozsahu poskytnutého daňového bonusu zaměstnancům, došlo k rozšíření sl. 5a a sl. 5b o doplatky na daňovém bonusu podle § 35d odst. 8 zákona. Tzn., že ve sloupci 5b se zobrazuje celková částka vyplaceného měsíčního daňového bonusu a nově včetně vyplaceného doplatku na daňovém bonusu. Ve sloupci 5a je pak uvedena celková částka vyplaceného měsíčního daňového bonusu včetně vyplaceného doplatku na daňovém bonusu, o kterou byl odvod záloh na daň snížen podle § 35d odst. 5 a odst. 9 zákona. K tomu uvádíme, že podle § 35d odst. 9 zákona o doplatek ze zúčtování vyplacený formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část z vlastních finančních prostředků a o tyto částky má možnost snížit odvody záloh na daň správci daně i v následujících měsících, nejdéle však do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise Ministerstva financí (25 5246 MFin 5246). Zákon také umožňuje od roku 2006 snížení odvodů záloh na daň v následujících měsících, nejdéle však do konce zdaňovacího období i u měsíčních daňových bonusů.

V souvislosti s daňovými bonusy byly rozšířeny i sloupce 4, 6 a 7.

Vyplacené doplatky na daňovém bonusu se pak promítají i do řádku 3a v Části II. Pokud na řádku 9 v Části II, který slouží pro výpočet přeplatku nebo nedoplatku na dani, na zálohách na daň a na příslušenství, se na celkovém přeplatku podílí i daňový bonus, má plátce daně možnost pro jeho poukázání uplatnit u správce daně postup podle § 35d zákona, a to pouze na předepsaných tiskopisech Ministerstva financí. K tomu je nutné uvést, že pokud se jedná o měsíční daňový bonus, pak plátce daně musí požádat o každý měsíc samostatně, nelze na jedné žádosti (tiskopis 25 5241 MFin 5241) uplatňovat více měsíců. Proto doporučujeme plátcům daně, pokud nesnižují odvody během roku případně nemají z čeho snižovat, žádat o vyplacené měsíční daňové bonusy již v průběhu roku.

2) Přílohy Vyúčtování:

Příloha č. 1 (povinná) Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2006 (Tiskopis 25 5490/1 MFin 5490/1 - vzor č. 6)

V příloze č. 1 je provedena významná změna. Jedná se o údaj ve sloupci 04 „Počet zaměstnanců". Poprvé se do počtu zaměstnanců podle mzdových listů evidovaných k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období, kteří mají příjmy podle § 6 zákona zahrnují i zaměstnanci ve služebním poměru, kromě zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dále připomínáme, že „Kód obce" (ZÚJ) ve kterém je umístěno místo výkonu práce, je uveden ve vyhlášce č. 426/2006 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Tato vyhláška je dostupná na internetu Ministerstva financí.

Příloha č. 2 (povinná pro plátce, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona)

Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona (Tiskopis 25 5530 MFin 5530 - vzor č. 3)

V tomto tiskopise nedošlo k větším úpravám, pouze se již neuvádí „Úhrn zdanitelných mezd".

Kódy států jsou dostupné na adrese: www.mfcr.cz, v nabídce daně a cla/daňová správa/internet daňové správy/daně a poplatky/daně/daně z příjmů/seznam kódů států.

Příloha č. 3 (povinná pro plátce, kteří provádějí opravy podle § 38i zákona)

Příloha k vyúčtování o dodatečných opravách záloh na daň po slevě a daně vypočtené z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (Tiskopis 25 5490 MFin 5490 - vzor č. 7)

Tato příloha, ve které se uvádějí všechny opravy, které byly v souladu s § 38i odst. 1 a 2 zákona provedeny v běžném zdaňovacím období a týkaly se opravy chyb ve sražení záloh na daň po slevě (tzn. že od roku 2006 se zde promítají i opravy slev na dani podle § 35ba zákona) a opravy slev na dani z daňového zvýhodnění podle § 38i odst. 4 a 5 zákona, byla rozšířena nově i opravy daně vypočtené z ročního zúčtování záloh. V této souvislosti byl do tiskopisu vložen nový sloupec 1 s názvem "Předmět opravy" s rozlišením, zda opravuji zálohu („Z") nebo daň („D").

Příloha č. 4 (povinná pro plátce, kteří provádějí opravy daňového bonusu)

Příloha k vyúčtování o dodatečných opravách měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i odst. 4 a 5 zákona (Tiskopis 25 5531 MFin 5531 - vzor č. 2)

U této přílohy došlo k rozšíření o opravy na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění. Tak jako u přílohy č. 3 byl do tiskopisu vložen nový sloupec 1 s názvem „Předmět opravy" s rozlišením, zda opravuji měsíční bonus („M") nebo doplatek na daňovém bonusu („D")

3) Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech (Tiskopis 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 2) a Žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (Tiskopis 25 5246 MFin 5246 - vzor č. 2)

Zde nedochází k zásadním úpravám, pouze došlo k označení typu žádosti tzn. běžná či dodatečná. U běžné žádosti se jedná o uplatnění postupu podle § 35d odst. 9 zákona, a to po správné aplikaci § 35d odst. 4 zákona a u dodatečné žádosti se jedná o postup podle § 35d odst. 9 zákona po aplikaci § 38i odst. 4 zákona.

4) Výpočet daně a daňového zvýhodnění (Tiskopis 25 5460/1 MFin 5460/1 - vzor č. 11)

Vzor č. 11 je určen přímo pro zdaňovací období 2006 a byly do něj zapracovány změny provedené zákonem č. 545/2005 Sb., o daních z příjmů, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a některé související zákony.

Jedná se o slevy na dani podle § 35ba odst. 1 zákona, které nahradily některé nezdanitelné částky uvedené v § 15 zákona. Jedná se tyto slevy :

1. 7 200 Kč na poplatníka,

2. 4 200 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P"), zvyšuje se částka 4 200 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, 9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření, 4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,

3. 1 500 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění 43) nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu,

4. 3 000 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, 43) u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,

5. 9 600 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

6. 2 400 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory.

Pokud poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění podle § 35c a 35d zákona, výpočet daně končí řádkem č. 21. Pokud poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, řádek č. 21 se nevyplňuje a pokračuje se ve výpočtu na řádku 22 až 29. K řádku č. 28 (zúčtování měsíčních daňových bonusů) je nutné uvést, že pokud u poplatníka úhrn příjmů ve zdaňovacím období 2006 nedosáhl alespoň částku 45 420 Kč tj. šestinásobku minimální mzdy podle § 35c odst. 4 zákona, na řádek se uvede „0". Na vyplacený měsíční daňový bonus v kalendářních měsících, v nichž úhrn příjmů dosáhl alespoň výše 3 785 Kč, tj. poloviny minimální mzdy podle § 35d odst. 6 zákona, poplatník již nárok neztrácí.

5) Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (Tiskopis 25 5457 MFin 5457 - vzor č. 17)

Do nového vzoru č. 17 byla pouze do části III. zapracována pod písmenem f) nová nezdanitelná částka, a to podle § 15 odst. 8 zákona, z důvodu úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání a byly upřesněny v části I. u bodu 3 (uplatnění daňového zvýhodnění) údaje o druhém z manželů. K tiskopisu dále uvádíme, že v roce 2007 lze používat i dosavadní vzor č. 16.

6) Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (Tiskopis 25 5460 MFin 5460 - vzor č. 14)

Tento vzor tiskopisu, který byl vydán počátkem roku 2006, a to v souvislosti s přijetím již uvedené novely zákona, která nabyla účinnosti 1. 1. 2006, je jako jediný platný pro uvedené zdaňovací období 2006 a zůstává v platnosti i pro zdaňovací období 2007. Z toho je zřejmé, že nelze používat vzory předchozí. Pro lepší orientaci je nutné zopakovat, že uvedené předchozí vzory obsahovaly nezdanitelné části základu daně, rozhodné pro výpočet měsíční zálohy na daň, které však byly nově od roku 2006 nahrazeny slevami na dani definovanými v § 35ba zákona. Na uvedeném vzoru č. 14 tiskopisu se jedná o ustanovení § 35ba odst. 1 písm. c) až e) zákona (invalidita poplatníka) a o slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona (soustavná příprava na budoucí povolání poplatníka). Zároveň předchozí vzory č. 12 a 13 obsahovaly oddíl s názvem „Poplatník uplatnil pro srážku záloh na daň úroky z úvěru v předpokládané / skutečné výši". K tomu je nutné připomenout, že od roku 2006 si mohou zaměstnanci uplatnit pro snížení základu daně zaplacené úroky z úvěrů na financování bytových potřeb až po uplynutí zdaňovací období (tzn. že je nelze již uplatňovat měsíčně), a to nově v rámci žádosti o roční zúčtování záloh za rok 2006 u svého zaměstnavatele, tzn., nebudou muset z tohoto titulu podávat daňová přiznání tak, jako dosud. Také připomínáme, že na vzoru č. 14 tiskopisu jsou zohledněny na řádku 4 „Doplatky příjmů podle § 5 odst. 4 zákona zúčtovaných v minulých zdaňovacích obdobích". S tímto údajem na řádku 4 souvisejí i řádek č. 7, kde se uvádí sražené nebo poplatníkem uhrazené pojistné a řádek č.11, kde se uvádí skutečně sražená záloha na daň z těchto příjmů. Vzhledem k tomu, že někteří plátci daně mají problémy s vyplňováním některých řádků uvedeného tiskopisu vzoru č. 14, je nutné k řádkům č. 9 a 12 uvést: na řádek č. 9 uvedeného vzoru tiskopisu se uvádí skutečně sražená záloha, tzn. po odečtu slev na dani podle § 35ba a slevy na dani z daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d zákona. Na řádek č.12 se pak uvádí pouze úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů. Závěrem je třeba k tiskopisu „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění" uvést, že se jedná o nepovinný tiskopis. Zákon pouze v § 38j odst. 3 zákona ukládá, že na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplacena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění .

Závěrem uvádíme, že výše uvedené aktuální tiskopisy jsou dostupné na internetu Ministerstva financí a České daňové správy, např. na adrese: http://cds.mfcr.cz, v sekci Daňové tiskopisy/ Databáze daňových tiskopisů/Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

Zároveň upozorňujeme plátce daně, že od 11. 1. 2007 je též možné podat „Vyúčtování" včetně jeho příloh za zdaňovací období 2006 v elektronické podobě.

MPO připravuje v rámci nového OPPI 2007 - 2013 celkem 15 programů podpory. OPPI byl schválen vládou 15. 11. 2006 usnesením č. 1302/2006 a následně bude předložen českou stranou Evropské komisi k oficiálnímu projednání.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje v rámci nového Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) pro období 2007 — 2013 celkem 15 programů podpory, z nichž část bude navazovat na pozitivní ohlasy současných programů podpory z Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) a část z nich budou představovat programy zcela nové. OPPI byl schválen vládou 15. 11. 2006 usnesením č. 1302/2006 a následně bude předložen českou stranou Evropské komisi k oficiálnímu projednání, spolu s Národním strategickým referenčním rámcem, jenž zastřešuje všechny operační programy v ČR.

MPO představí plné znění pracovních verzí těchto zamýšlených programů 20. 12. 2006 po ukončení meziresortního připomínkového řízení a předložení návrhu programů podpory ke schválení vládě ČR (programy podpory však budou procházet další etapou vyjednávání jejich věcného obsahu v závislosti na přístupu Evropské komise k předloženým dokumentům a mohou tedy doznat určitých změn). Pro řadu žadatelů budou nové programy výhodnější než stávající, zejména ve vztahu k malým a středním podnikatelům, kteří budou — na rozdíl od současného programového období — zvýhodněni oproti velkým firmám vyšší mírou veřejné podpory (střední podniky až o 10 %, malé podniky až o 20 %). Příjemci podpory z OPPI mohou být MSP, v určitých případech i velké podniky nad 250 zaměstnanců za podmínek stanovených ve výzvě, dále územně samosprávné celky, univerzity popř. další speciálně vymezené subjekty.

V následující tabulce naleznete základní zařazení připravovaných programů podpory do schválených prioritních os OPPI:

Prioritní osa	Oblasti podpory	Indikované programy
P 1 Vznik firem	1.1 Podpora začínajícím podnikatelům	— START
	1.2 Využití nových finančních nástrojů	— Finanční nástroje / JEREMIE
P 2 Rozvoj firem	2.1 Bankovní nástroje podpory MSP	— Progres (včetně dosud známého Kreditu + EPC pro energetické služby)— Záruka
	2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybranýchstrategických služeb	— Rozvoj — ICT a strategické služby — ICT v podnicích
P 3 Efektivní energie	3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie	— Eko—energie
P 4 Inovace	4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků	— Inovace (včetně podpory patentových aktivit)
	4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj	— Potenciál
P 5 Prostředí pro podnikání a inovace	5.1 Platformy spolupráce	— Spolupráce — Prosperita (včetně podpory podnikatelských inkubátorů)
	5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů	— Školicí střediska
	5.3 Infrastruktura pro podnikání	— Nemovitosti
P 6 Služby pro rozvoj podnikání	6.1 Podpora poradenských služeb	— Poradenství (+ projekt Trendy)
	6.2 Podpora marketingových služeb	— Marketing (včetně společných účastí na specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí + projekt Internacionalizace)
P 7 Technická pomoc	7.1 Technická pomoc při řízení a implementaci OPPI
	7.2 Ostatní technická pomoc

OPPI bude přístupný všem subjektům, které předloží kvalitní projekty a splní kritéria pro jejich přijetí. Je nutno ovšem zdůraznit, že v rámci OPPI nejsou finanční prostředky alokovány pro jednotlivé regiony (vyjma programu ROZVOJ, který bude nově realizován pouze ve strukturálně nejvíce postižených regionech) ani sektory, a záleží pouze na absorpční kapacitě firem a obcí v regionu, kolik finančních prostředků z Operačního programu Podnikání a inovace získají.

Formální schválení OPPI ze strany Evropské komise lze očekávat v první polovině roku 2007. Nicméně Řídicí orgán OPPI předpokládá (nedojde—li k zásadním problémům při vyjednávání ČR s Evropskou komisí) vyhlášení některých osvědčených programů již počátkem roku s příjmem žádostí od 1.3.2007. Jedná se o programy ROZVOJ, MARKETING, spolu s vybranými produkty Českomoravské záruční a rozvojové banky poskytovanými pravděpodobně již od února 2007. Další výzvy k přijímání žádostí do připravovaných programů budou bezprostředně následovat v průběhu roku 2007 a to vždy formou inzerce v celostátních denících a v Obchodním věstníku (zřejmě v pořadí INOVACE, EKO—ENERGIE a ICT V PODNICÍCH, poté POTENCIÁL, ŠKOLICÍ STŘEDISKA, ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY, PORADENSTVÍ A NEMOVITOSTI — bez části podléhající notifikaci, vybrané programy až po notifikaci veřejné podpory ze strany Komise, bez jejíhož souhlasu není možné tyto programy vyhlásit). Žádosti o dotace se budou předkládat nejdříve ve formě jednodušší registrační žádosti sloužící k posouzení, zda předpokládaný projekt je v souladu s vyhlášenými podmínkami programu a zda žadatel splňuje všechny předpoklady pro získání podpory — zejména podmínku finančního zdraví zajišťující požadovanou udržitelnost schváleného projektu. Teprve na základě tohoto posouzení začnou vznikat způsobilé výdaje a žadatel bude dokládat nezbytné podklady a přílohy, na jejichž základě dojde k hodnocení kvality projektu v hodnotitelské komisi.

Ačkoli podnikatelská veřejnost již nyní žádá konkrétní podmínky pro čerpání strukturálních fondů a ráda by již konzultovala prvotní návrhy svých projektů, toto bude možné až po dokončení příslušných negociací s EK a uzavření na to navazujícího Prováděcího dokumentu (v pracovní verzi je rovněž dostupný na www.mpo.cz) a příslušných metodik. Přesto MPO bude průběžně informovat o posunu ve stavu vyjednávání a o připravených dokumentech na svých webových stránkách.

Sledujte průběžně webové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu a implementačních agentur CzechInvest, CzechTrade, České energetické agentury aČeskomoravské záruční a rozvojové banky. Kromě pracovní verze Prováděcího dokumentu k OPPI je v současné době zveřejněn na webové stránce MPO Operační program Podnikání a inovace ve znění, které bylo schválenou vládou ČR dne 15. 11. 2006.

Řídicí orgán OPPI — Odbor strukturálních fondů MPO

Na Františku 32

Praha 1

Kontrola dodržování léčebného režimu v letošním roce
16.1.2007, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Lidé, kteří pobírají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování léčebného režimu.

Na jeho dodržování dohlížejí pověření pracovníci jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení, tedy okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ). Platí tedy i nadále obdobná pravidla jako v roce 2006. Účinnost zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a některých souvisejících předpisů, který měl mimo jiné zaměstnavatelům umožnit kontrolovat dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, totiž v prosinci 2006 Parlament ČR odložil, a to o jeden rok - na 1. leden 2008.

Pověření pracovníci OSSZ/PSSZ/MSSZ, kteří kontrolují dodržování léčebného režimu (tzv. pracovníci dozoru), se prokazují oprávněním ke kontrole. Práce neschopní občané jsou povinni jim předložit doklad o pracovní neschopnosti, do kterého pracovník dozoru zaznamená datum a čas kontroly a svůj podpis. Pokud práceneschopný poruší ošetřujícím lékařem stanovený léčebný režim, může mu příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ nemocenské dočasně snížit nebo zcela odejmout. Například ke 30. září 2006 všechna pracoviště ČSSZ na základě 187 112 kontrol dodržování léčebného režimu vydala celkem 4 412 postihů.

V souvislosti s odložením nového zákona o nemocenském pojištění i nadále v letošním roce platí:

• Organizace s více než 25 zaměstnanci poskytují dávky nemocenského pojištění svým zaměstnancům samy stejně jako v roce 2006.
• Malé organizace do 25 zaměstnanců stejně jako v roce 2006 přijímají od svých zaměstnanců žádosti o dávky nemocenského pojištění a posílají je příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, které dávky vyplácejí.
• Práce neschopní pojištěnci mají nárok na nemocenské od prvního dne uznání dočasné pracovní neschopnosti.

Pro výpočet denního vyměřovacího základu, od něhož se odvíjí výše dávek nemocenského pojištění, platí stejně jako loni dvě redukční hranice. Denní vyměřovací základ je zjednodušeně součet hrubých příjmů za 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti dělený počtem kalendářních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů. Od 1. ledna 2007 se tyto redukční hranice zvýšily a nově jsou 550 Kč a 790 Kč. Maximální nemocenské, které je možné dostat za prvních 30 kalendářních dnů nemoci, je tak celkem 12 995 Kč. Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících činily nejméně 288 350 Kč, tedy alespoň cca 24 000 Kč měsíčně hrubého.

Přehled platné legislativy v silniční dopravě

a) platné předpisy:

Oficiální znění zákona o silničním provozu - zde naleznete úplné znění zákona č. 361/2000 Sb., jak vyplývá z pozdějších změn, které bylo vyhlášeno pod č. 465/2006 Sb.

• Zákon č. 361 /2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákonů č. 60/2001 Sb., č. 478/2001 Sb., č. 62/2002 Sb., č. 311/2002 Sb. a z. č. 320/2002 Sb., z. č. 436/2003 Sb. a z. č. 53/2004 Sb., z. č. 229/2005 Sb., z. č. 411/2005 Sb., z.č. 76/2006 Sb. a z.č. 226/2006 Sb.
- Zákon č. 361/2000 Sb. je účinný od 1.1.2001 (vyhlášen v částce č. 98/2000 Sb.), zákon č. 60/2001 Sb. je účinný od 19.2.2001 (vyhlášen v částce č. 21/2001 Sb.), zákon č. 478/2001 Sb. je účinný od 5.1.2001 (vyhlášen v částce č. 172/2001), zákon č. 62/2002 Sb. je účinný od 1.4.2002 (vyhlášen v částce č. 29/2002), zákon č. 311/2002 Sb. je účinný od 1.1.2003 (vyhlášen v částce č. 114/2002 Sb.), zákon č. 320/2002 Sb. je účinný od 1.1.2003 (vyhlášen v částce č. 117/2002 Sb.), zákon č. 436/2003 Sb. je účinný od 1. ledna 2004 (vyhlášen v částce 144/2003 Sb.), zákon č. 53/2004 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004 (vyhlášen v částce 16/2004 Sb.), zákon č. 229/2005 Sb. byl vyhlášen v částce 84 a je účinný od 1.7.2005, zákon č. 411/2005 Sb. byl vyhlášen v částce 142 a je účinný od 1.7.2006, zákon č. 76/2006 Sb. byl vyhlášen v částce 74 a je účinný od 15.3.2006, zákon č. 226/2006 Sb. byl vyhlášen v částce 29 a je účinný od 1.7.2006 s výjimkou vyznačených ustanovení účinných od 1.7.2007

• Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
- Zákon č.247/2000 Sb. je účinný od 1.1.2001(vyhlášen v částce č. 73/2000 Sb.), zákon č. 478/2001 Sb. je účinný od 5.1.2002, resp. 1.1.2002 (vyhlášen v částce č. 172/2001 Sb.), zákon č. 175/2002 Sb. je účinný od 9.5.2002 s výjimkou čl.I body 5 a 6 jež jsou účinné od 1.12.2002 (vyhlášen v částce č. 73/2002 Sb.), úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 238/2002 Sb. v částce č. 90/2002 Sb., zákon č. 320/2002 Sb. je účinný od 1.1.2003 (vyhlášen v částce č. 117/2002 Sb.)

• Vyhláška MD č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 153/2003 Sb.
- Vyhláška č. 30/2001 Sb. je účinná od 31.ledna 2001(vyhlášena v částce č. 11/2001 Sb.), vyhláška č. 153/2003 Sb. je účinná od 27. května 2003(vyhlášen v částce č. 58/2003 Sb.)
Vyhláška MDS č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění vyhlášky č. 154/2003 Sb. Vyhláška č. 31/2001 Sb. je účinná od 31. ledna 2001(vyhlášena v částce č. 11/2001 Sb.), vyhláška č. 154/2003 Sb. je účinná od 27. května 2003 (vyhlášena v částce č. 58/2003 Sb.)

• Vyhláška MD č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 154/2003 Sb. a vyhláška č. 177/2004 Sb.

• Vyhláška MD č. 176/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 153/2003 Sb.
- Účinnost od 1.5.2004

• Vyhláška MD č. 177/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění vyhlášky č. 154/2003 Sb.
- Účinnost od 1.5.2004

• Vyhláška MZ č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčující zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel)
- Účinnost od 1.6.2004

• Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákonů č. 38/1995 Sb., 304/1997 Sb., 132/2000 Sb., 150/2000 Sb., 361/2000 Sb., 175/2002 Sb., 320/2002 Sb., 577/2002 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb. zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. a zákona č. 226/2006 Sb.
- Zákon č. 111/1994 Sb. je účinný od 1.8.1994 (vyhlášen v částce č. 37/1994 Sb.), z. č. 38/1995 Sb. byl zrušen z. č. 56/2001 Sb., z. č. 304/1997 Sb. je účinný od 1.4.1998 (vyhlášen v částce č. 101/1997 Sb.), z. č. 132/2000 Sb. je účinný od 1.1.2001 (vyhlášen v částce č. 39/2000 Sb.), z. č. 150/2000 Sb. je účinný od 1.7.2000 (vyhlášen v částce č. 47/2000 Sb.), z. č. 361/2000 Sb. je účinný od 1.1.2001(vyhlášen v částce č. 98/2000 Sb.); v úplném znění publikován pod č. 1/2001 Sb. (částka č. 1/2001 Sb.) s účinností od 9.1.2001, , z. č. 175/2002 Sb. je účinný od 9.5.2002 s výjimkou čl.I body 5 a 6, jež jsou účinné od 1.12.2002 (vyhlášen v částce č. 73/2002 Sb.) a z. č. 320/2002 Sb. je účinný od 1.1.2003 (vyhlášen v částce č. 117/2002 Sb.), z. č. 577/2002 Sb. je účinný od 30.12.2002 (vyhlášen v částce č. 197/2002 Sb.), zákon č. 103/2004 Sb. vyšel v částce 103 a je účinný od 1.5.2004, zákon č. 186/2004 Sb. vyšel v částce 62 a je účinný od 23.4.2004, zákon č. 1/2005 Sb. vyšel v částce 1 a je účinný od 3.1.2005, zákon č. 229/2005 Sb. byl vyhlášen v částce 84 a je účinný od 1.7.2005, zákon č. 253/2005 Sb. byl vyhlášen v částce 94 a je účinný od 1.7.2005, zákon č. 411/2005 Sb. byl vyhlášen v částce 142 a je účinný od 1.7.2006, zákon č. 226/2006 Sb. byl vyhlášen v částce 74 a je účinný od 1.7.2006

• Vyhláška MDS č. 366/1999 Sb. o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem ve znění vyhlášky MDS č. 97/2001 Sb.
- Vyhláška č. 366/1999 Sb. je účinná od 1.1.2000 (vyhlášena v částce č. 112/1999 Sb.); vyhláška č. 97/2001 Sb. je účinná od 14.3.2001 (vyhlášena v částce č. 38/2001 Sb.)

• Vyhláška MDS č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu
- Účinnost od 1.7.2000 (vyhlášena v částce č. 54/2000 Sb.)

• Vyhláška MDS č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy
- Účinnost od 10.6.2001 (vyhlášena v částce č. 108/2000 Sb.)

• Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky MD č. 55/2003 Sb.
- Vyhláška č. 478/2000 Sb. je účinná od 29.12.2000 (vyhlášena v částce č. 138/2000 Sb.), vyhláška č. 55/2003 Sb. je účinná od 28.2.2003 (vyhlášena v částce č. 21/2003 Sb.)

• Vyhláška MZV č. 64/1987 Sb. o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a její přílohy A a B byly vyhlášeny pod č. 159/1997 Sb. a nově upraveny pod č. 6/2002 Sb.m.s.
- Vyhláška č. 64/1987 Sb. je účinná od 17.8.1986 (vyhlášena v částce č. 13/1987 Sb.)

• Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona 186/2004 Sb.
- Zákon č. 56/2001 Sb. je účinný od 1.7.2001(vyhlášen v částce č. 21/2001 Sb.), zákon č. 478/2001 Sb. je účinný od 5.1.2002, resp. 1.1.2002 (vyhlášen v částce č. 172/2001 Sb.), zákon č. 175/2002 Sb. je účinný od 9.5.2002 s výjimkou čl.I body 5 a 6, jež jsou účinné od 1.12.2002 (vyhlášen v částce č. 73/2002 Sb.), zákon č. 320/2002 Sb. je účinný od 1.1.2003 (vyhlášen v částce č. 117/2002 Sb.), zákon č. 103/2004 Sb. vyšel v částce 103 a je účinný od 1.5.2004, zákon č. 237/2004 Sb. vyšel v částce 78 a je účinný od 1.5.2004, zákon č. 186/2004 Sb. vyšel v částce 62 a je účinný od 23.4.2004, zákon č. 237/2004 Sb. vyšel v částce 78 a je účinný od 1.5.2004, zákon č. 411/2005 Sb. vyšel v částce 142 a je účinný od 1.7.2006, zákon č. 226/2006 Sb. vyšel v částce 74 a je účinný od 1.7.2006

• Vyhláška MDS č. 243/2001 Sb. o registraci vozidel, ve znění vyhlášky MDS č. 496/2001 Sb., vyhlášky MDS č. 368/2002 Sb. a vyhlášky MD č. 98/2003 Sb. a vyhlášky MD č. 401/2003 Sb. a vyhlášky MD 291/2004 Sb.
- Vyhláška č.243/2001 Sb. je účinná od 17.7.2001 (vyhlášena v částce č. 92/2001 Sb.), vyhláška č. 496/2001 Sb. je účinná od 1.1.2002 (vyhlášena v částce č. 178/2001 Sb.), vyhláška č. 368/2002 Sb. je účinná od 1.9.2002 (vyhlášena v částce č. 130/2002 Sb.), vyhláška č. 98/2003 Sb. je účinná od 1.5.2003 (vyhlášena v částce č. 40/2003 Sb.) vyhlášky MD č. 401/2003 Sb. od 1. prosince 2003 (vyhlášena v částce č. 130/2003) , vyhláška č. 291/2004 Sb., částka 95/2004, účinnost 1.6.2004

• Vyhláška MDS č. 302/2001 Sb. o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění vyhlášky MD č. 99/2003 Sb.
- Vyhláška č. 302/2001 Sb. je účinná od 28.8.2001 (vyhlášena v částce č. 115/2001 Sb.), vyhláška č. 99/2003 Sb. je účinná od 1.5.2003 (vyhlášena v částce č. 40/2003 Sb.)

• Vyhláška MDS č. 240/2002 Sb. o registraci historických vozidel a sportovně historických vozidel a o jejich testování a provozu
- Účinnost od 1.7.2002 (vyhlášena v částce č. 91/2002 Sb.)

• Vyhláška MDS č. 341/2002 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky MD č. 100/2003 Sb.
- Vyhláška č. 341/2002 Sb. je účinná od 1.8.2002 (vyhlášena v částce č. 123/2002 Sb.), vyhláška č. 100/2003 Sb. je účinná od 1.5.2003 (vyhlášena v částce č. 40/2003 Sb.)

• Vyhláška MDS č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001, ve znění vyhlášky č. 152/2003 Sb.
- Vyhláška č. 167/2002 Sb. je účinná od 3. května 2002 (vyhlášena v částce č. 70/2002 Sb.), vyhláška č. 152/2003 Sb. je účinná od 27. května 2003 (vyhlášena v částce č. 58/2003 Sb.)

• Vyhláška MD č. 32/2001 Sb., o evidenci dopravních nehod
- Účinnost od 31.1.2001(vyhlášena v částce č. 11/2001 Sb.)

• Nařízení vlády ČR č. 110/2001 Sb., kterým se stanoví další vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy
- Nařízení vlády č. 110/2001 Sb. je účinné od 27. března 2001 (vyhlášeno v částce 44/2001 Sb.)

• Vyhláška MD č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu, ve znění vyhlášek FMD č. 122/1979 Sb., FMD č. 74/1981 Sb. a FMD č.106/1984 Sb.
- Vyhláška č. 133/1964 je účinná od 1.7.1964 (vyhlášena v částce č. 58/1964 Sb.), vyhláška č. 122/1979 Sb. je zrušena vyhláškou MD č. 187/1994 Sb., vyhláška č. 74/1981 Sb. je účinná od 1.9.1981 (vyhlášena v částce č. 18/1981 Sb.), vyhláška č. 106/1984 Sb. je účinná od 1.1.1985 (vyhlášena v částce č. 22/1984 Sb.)

• Vyhláška FMD č. 109/1976 Sb., o některých opatřeních k provádění Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
- Účinnost od 22.9.1976 (vyhlášena v částce č. 21/1976 Sb.)

• Vyhláška MZV č. 108/1976 Sb. o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) ve znění vyhlášky MZV č. 82/1984 Sb. a sdělení MZV č. 80/1994 Sb.
- Vyhláška č. 108/1976 Sb. je účinná od 2.6.1976 (vyhlášena v částce č. 21/1976 Sb.), vyhláška č. 82/1984 Sb. je účinná od 3.8.1983 (vyhlášena v částce č. 15/1984 Sb.), sdělení (o Dodatku k Dohodě) č. 80/1994 Sb. je účinné od 24.4.1992, resp. Dodatek k Dohodě (vyhlášeno v částce č. 28/1994 Sb.)

• Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích ve znění zákonů č. 168/1999 Sb., č. 247/2000 Sb. a 361/2000 Sb.
- Zákon č. 12/1997 Sb. je účinný od 21.2.1997 (vyhlášen v částce č. 3/1997 Sb.), z. č. 168/1999 Sb. je účinný od 30.7.1999 (vyhlášen v částce č. 57/1999 Sb.), z. č. 247/2000 Sb. je účinný od 1.1.2001 (vyhlášen v částce č. 73/2000 Sb.), z. č. 361/2000 Sb. je účinný od 1.1.2001 (vyhlášen v částce č. 98/2000 Sb.)

• Vyhláška MPSV a ČBÚ č. 39/2003 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel
- Účinnost od 11.2.2003 (vyhlášena v částce č. 12/2003 Sb.)

b) připravované předpisy:

• Návrh vyhlášky MD o emisích z motorů nesilničních mobilních strojů
- Ve stadiu vnitroministerského zpracovávání, je zpracováván ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství.


• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

ČASTO KLADENÉ DOTAZY V OBLASTI CHLAZENÍ
29.12.2006, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Nejčastější dotazy k vedení evidence v evidenční knize zařízení a další...

Dotazy kladené k vedení evidence v evidenční knize zařízení

1) Kterých zařízení se povinnost zavést evidenční knihu týká?
Jedná se o jakékoliv zařízení (chladicí, klimatizační, atd.), které obsahuje regulovanou látku v množstvím větší než 3 kg. Nejčastěji se jedná o chladivo R-22. V případě velmi starých zařízení se může rovněž jednat o chladivo R-12, jehož doplňování do chladicího okruhu je ovšem zakázáno. Při zjištění závady způsobené únikem chladiva R-12 je nutno vyřadit zařízení z provozu, popř. použít jiný druh chladiva. Chladiv na bázi fluorovaných plynů (např. R-134a) se tato povinnost netýká. Příslušné ustanovení je obsaženo v § 29 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb. o ovzduší ve znění pozdějších předpisů.

2) Bude evidenční kniha vydávána centrálně pod vedením MŽP?
Ne, evidenční kniha nebude vydávána centrálně pod vedením MŽP. Nařízení vlády č. 117/2005 Sb. o některých opatřeních zabezpečujících ochranu ozonové vrstvy stanovuje vzor, jakým způsobem má být taková kniha vedena. Je na provozovateli, popř. revizním technikovi, zda povede evidenční knihu v obyčejném sešitě nebo si formuláře předtiskne. Je rovněž možné evidenční knihy tisknout na komerční úrovni ve větším nákladu. Pakliže bude taková evidenční kniha splňovat náležitosti stanovené nařízením vlády č. 117/2005 Sb., je její použití rovněž akceptováno.

3) Kdo je odpovědný za založení evidenční knihy?
Odpovědnost za založení evidenční knihy nese provozovatel zařízení podle § 29 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb. o ovzduší ve znění pozdějších předpisů.

4) Jak postupovat při ztrátě nebo zničení evidenční knihy?
Doporučujeme nechávat si stranou kopie všech jednotlivých listů evidenční knihy. Vzhledem k tomu, že kontroly se ze zákona provádí jednou ročně a servisních zásahů nebývá do roka mnoho, nejedná se o velkou administrativní zátěž a pořizování kopií se může velmi vyplatit. V případě ztráty nebo zničení evidenční knihy, je třeba ihned založit novou evidenční knihu a na začátek zřetelně uvést údaje o ztrátě předchozí evidenční knihy včetně data a příčiny této události a data o poslední provedené kontrole. Vzhledem k tomu, že revizní technici jsou povinni vést evidenci, neměl by být problém tento údaj dohledat. V případě živelné události, požáru nebo krádeže je nutné mít takovou skutečnost rovněž zdokumentovanou. Pokud je tato skutečnost zdokumentována a z původní knihy jsou k dispozici kopie, je toto dostačujícím důkazem pro případ kontroly. V případě ztráty evidenční knihy je tuto skutečnost opět uvést v nové evidenční knize s podpisem odpovědné osoby (provozovatel, popř. statutární zástupce) a mít k dispozici kopie z původní evidenční knihy zařízení.

Z tohoto důvodu je rovněž vhodné nechávat si kopie protokolů z případných kontrol ČIŽP, ve kterých je uvedeno, zda provozovatel v den kontroly předložil evidenční knihu zařízení. Takovým protokolem je možné nahradit kopie evidenční knihy, pokud se i tyto staly obětí živelné události nebo krádeže.

5) Je možné v případě kontroly omluvit nepřítomnost evidenční knihy její ztrátou nebo zničením?
Ne, toto není možné, pokud nebudou předloženy kopie původní evidenční knihy. Novou evidenční knihu je třeba zřídit bezprostředně po ztrátě knihy původní.

6) Od kdy je nutno vést evidenční knihu?
Evidenční knihu je nutno zavést u všech provozovaných zařízení s obsahem regulované látky nad 3 kg a to do 3 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády č. 117/2005, tedy nejpozději od 1. července 2005 (viz. přechodná ustanovení v § 15 odst. 4 v tomto nařízení vlády). Po tomto datu musí být evidenční kniha zavedena při uvedení chladicího zařízení do provozu.

Ostatní často kladené dotazy

1) Za jakých podmínek je možné uznat kvalifikaci získanou na území EU, ale mimo ČR?
Tuto problematiku upravuje § 29 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb. o ovzduší v aktuálním znění. Osoby, které mají trvalé bydliště v jiném členském státě EU a servisní nebo revizní činnost na našem území provádějí dočasně, nepotřebují kvalifikaci podle § 29 odst. 2 a 4. Avšak toto platí pouze v případě, že jsou státními příslušníky členského státu EU a splňují kvalifikaci, která se v jejich státě požadují pro ty činnosti, které dočasně vykonávají na našem území (zásahy do okruhu regulovaného chladiva, znovuzískávání regulovaných látek, kontroly úniků, atd.).

Praxe v oboru servisu chlazení podle § 6 odst. 1 písm. b) a § 7 odst. 1 písm. c) může být nabyta rovněž mimo území ČR.

2) Lze provozovat chladicí nebo klimatizační zařízení s obsahem CFC a HCFC?
Ano, zákazy uvedené v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu se vztahují na používání látek. Podle definic obsažených v tomto nařízení se použitím rozumí pouze na použití při výrobě nebo údržbě, zvláště při opětovném plnění výrobků nebo zařízení nebo v jiných procesech, kde nejsou použity jako vstupní suroviny nebo technologického činidla. Samotný fakt, že je zařízení instalováno a je funkční, není použitím regulované látky.

3) Do kdy je nutné absolvovat kurz revizních techniků?
§ 7 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 117/2005 Sb. vstupuje v účinnost dne 1. listopadu 2005. Kurz revizních techniků s tím stává povinným kvalifikačním předpokladem pro výkon činnosti revizního technika. Registrace osob, které kurz neaobsolvoval, bude odebírána během září 2006.

4) Do kdy se revizní technik obejde bez maturitního vysvědčení a za jakých podmínek?
Osoby, které se v rámci servisní činnosti zabývaly rovněž kontrolou úniků chladiv po dobu alespoň 4 let se obejdou bez maturitního vysvědčení až do 30. června 2007. V tomto případě musí být součástí žádosti čestné prohlášení o praxi alespoň 4 roky, jejíž součástí byly kontroly úniků chladiv ze zařízení.

5) Týká se povinnost podle § 32 odst. 2 také chladicích zařízení?
Ne, v chladicím sektoru se halony nepoužívají a halonovými instalacemi se rozumí pouze hasicí přístroje nebo systémy požární ochrany. Halony jsou regulované látky, které v molekule obsahují kromě atomů chloru a fluoru také atom bromu. Ministerstvu není třeba nahlašovat počet provozovaných chladicích zařízení s regulovanými látkami.

6) Ve kterém případě není potřeba výuční list pro uznání kvalifikace pro zacházení s regulovanými chladivy (servis chlazení)?
V případě předložení čestného prohlášení o délce praxe v oboru servisu chlazení alespoň 5 let a to do data nabytí účinnosti nařízení vlády č. 117/2005 Sb. Tuto výjimku upravují přechodná ustanovení tohoto nařízení vlády v § 15 odst. 3.

7) U kterých druhů chladiv se vyžaduje povolení k zacházení?
Jedná se o následující druhy chladiv:
R 11, R 12, R 12B1, R 13, R 13B1, R 113, R 114, R 500, R 502, R 503, R 22, R 123, R 124, R 142b, R 401A, R 401B, R 402A, R 402B, R 403A, R 403B, R 408A, R 409A, R 409B

8) Pokud se zařízení skládá z více chladicích okruhů s náplní menší než 3 kg, které dohromady tvoří náplň chladiva nad 3 kg regulované látky, vyžadují se kontroly úniků ve smyslu § 29 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb. o ovzduší v aktuálním znění?
Ano. Zařízením s náplní regulované látky nad 3 kg se rozumí, zařízení s celkovým obsahem regulované látky (náplní) nad 3 kg bez ohledu na to, v kolika okruzích v rámci jednoho zařízení je tato látka přítomna.

9) Jakým způsobem lze zjistit typ chladiva, není-li uveden na zařízení?
Typ chladiva by měl být zřejmý z dokumentace zařízení a pokud je řádně vedená evidenční kniha, pak i ze záznamů o opravách, popř. doplňování chladiva. Pokud to dané zařízení dovoluje, lze orientační stanovení provést podle charakteristiky chladiva (tlak vs. teplota), avšak nelze zcela vyloučit záměnu s některými směsnými chladivy. V případě, že takto nelze chladivo identifikovat, připadá v úvahu analytické stanovení. Jednodušší metoda je pomocí přenosného identifikátoru chladiv. Tyto identifikátory jsou obvykle schopny detekovat 4 až 5 druhů nejběžnějších chladiv. Pro bližší informace doporučujeme kontaktovat libovolnou firmu, která se zabývá také analytikou a detekcí regulovaných látek. Dále existují metody instrumentální analýzy, například plynová chromatografie s hmotnostním spektroskopem (GC MS) nebo metoda FTIR. Tyto metody umožňují velmi přesnou identifikaci chemických látek, jedná se však o poměrně náročná stanovení, a to především po stránce finanční.

10) Kde se dá najít seznam regulovaných látek?
V příloze č. 1 Nařízení (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (ke stažení zde)

Úvěry pro podnikatele

Stejně jako v předchozích letech jsou i pro rok 2007 a léta následující připraveny pro podnikatele zvýhodněné úvěry ze strukturálních fondů EU a státního rozpočtu ČR. Jedná se o tyto úvěry:

- bezúročný úvěr START pro začínající podnikatele ve výši 100 tis. – 1,5 mil. Kč s dobou splatnosti 7 let (odklad splátek 9-12 měsíců)

- podřízený úvěr PROGRES ve výši až 25 mil. Kč, s úrokovou sazbou 3 % p.a. a dobou splatnosti max. 11 let (možný odklad splátek ½ úvěru až 6 let)

Dále je možno čerpat zvýhodněnou záruku nebo záruku s finančním příspěvkem za úvěr poskytovaný bankou (zmírnění rizika a snadnější cesta k úvěru).

Prostředky z těchto zdrojů mají účelové určení a slouží převážně na finanční krytí investičních záměrů a na financování provozních potřeb je lze použít pouze částečně.

Naopak volnost a rychlost při nakládání s finančními prostředky umožňují účelově neurčené úvěry bank, u nichž je např.:

- žádost i vyřízení úvěru bezplatné, podpis smlouvy do 3 dnů

- peněžní prostředky jsou k dispozici ihned po podpisu smlouvy

- zajištění úvěru pouze směnkou

- stejná výše splátek po celou dobu splácení úvěru

- výše úvěru 40 tis. až 1 mil. Kč

Jak evidovat v roce 2007 odpad, autovraky a elektroodpad?
12.1.2007, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
SDĚLENÍ odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro vedení evidencí v roce 2007 odpadu, autovraků, elektrozařízení a elektroodpadů a zařazování odpadů vzniklých při zpracování autovraků a elektrozařízení podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, a příslušných prováděcích vyhlášek.

SDĚLENÍ

odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro vedení evidencí v roce 2007

odpadu, autovraků, elektrozařízení a elektroodpadů a zařazování odpadů vzniklých při

zpracování autovraků a elektrozařízení podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech,

v platném znění, a příslušných prováděcích vyhlášek.

Účinnost a platnost sdělení: toto sdělení nabývá účinnosti dnem 2. 1. 2007 a platnost končí

dnem nabytí účinnosti samostatné vyhlášky o nakládání s autovraky a novel vyhlášek

č. 383/2001 Sb., a č. 352/2005 Sb.

Účelem tohoto sdělení je zajistit synchronní vedení evidence v přechodném období od

2. 1. 2007 do okamžiku nabytí účinnosti výše uvedených právních předpisů.

V současné době Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP") dokončuje finální znění

výše uvedených návrhu vyhlášek.

Důvody pro zpracování těchto právních předpisu jsou následující:

Usnesení vlády ze dne 2. listopadu 2005 č. 1401 o Identifikaci problémových oblastí

vybraných právních předpisů k ochraně životního prostředí ve vztahu k výrobní

a podnikatelské sféře uložilo MŽP zjednodušit vedení evidence odpadu a snížit tak zatížení

podnikatelské sféry. Rovněž zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb.,

o odpadech a o změně některých dalších zákonu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.

140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, přinesly určité změny v evidenci

zpracování autovraků.

Zásadní změnou, se kterou v rámci zjednodušení evidence počítají novely všech vyhlášek

(včetně nové navržené vyhlášky), je možnost zasílání všech dosavadních hlášení na obecní

úřady obcí s rozšířenou působností i na MŽP v elektronické podobě nebo na technickém

nosiči dat, a to v přenosovém standardu dat o odpadech. Tento přenosový standard dat

o odpadech bude zveřejněn na internetových stránkách MŽP.

Vedení evidence autovraků v roce 2007

Odbor odpadu MŽP upřesňuje vedení evidence sběru a zpracování autovraků v roce 2007 do

doby nabytí účinnosti samostatné vyhlášky o nakládání s autovraky následujícím způsobem:

Provozovatel zařízení ke sběru autovraků:

- muže sesbírané autovraky předávat pouze do zařízení ke zpracování autovraků,

- při vedení průběžné evidence převzatých autovraků se nevyžaduje rozlišení zda se

jedná o autovrak vzniklý z vozidla vyrobeného před nebo po 1. 1. 1980,

- při prvním převzetí autovraku, když bylo zároveň vydáno potvrzení o převzetí

autovraku dle § 37b zákona se jako kód nakládání (převzetí) použije kód BN30, který

se pro tento účel bude používat i v ročním Hlášení o produkci a nakládání s odpady.

- v případe převzetí autovraku od fyzické nepodnikající osoby se v označení „partner"

uvede název a ICZÚJ obce, ve které byl autovrak vyprodukován.

Zpracovatel autovraku:

- zařazuje odpady vzniklé zpracováním autovraku přednostně pod katalogová čísla do

podskupiny 16 01 - vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (včetně

stavebních strojů) a odpady z demontáže těchto vozidel a z jejich údržby,

- u odpadu vzniklých zpracováním autovraku, pro které v podskupině 16 01 není

odpovídající katalogové číslo, se odpad zařadí postupem uvedeném v Katalogu

odpadu (vyhláška č. 381/2001 Sb.).

Vedení evidence elektrozařízení a elektroodpadů v roce 2007

Dále se upřesňuje vedení evidence sběru a zpracování elektrozařízení

a elektroodpadu v roce 2007 do doby nabytí účinnosti novely vyhlášky č. 352/2005 Sb.,

o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady:

Pro odstranění nejasností, kdo je původcem odpadu vzniklých předáním zpětně odebraného

elektrozařízení, se navrhuje zavedení nového kódu způsobu nakládání. Při převzetí zpětně

odebraných elektrozařízení od právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání,

která zajišťuje zpětný odběr podle § 37k nebo při převzetí těchto zařízení nebo odpadu od

nepodnikajících fyzických osob - občanů, se jako kód nakládání (převzetí) použije kód BN30,

který se pro tento účel bude používat i v ročním Hlášení o produkci a nakládání s odpady.

Při převzetí zpětně odebraných elektrozařízení od právnické osoby nebo fyzické osoby

oprávněné k podnikání se v označení „partner" uvede IC, název a adresa provozovny a ICZÚJ

adresy provozovny právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která

elektrozařízení předala. V případe převzetí elektrozařízení od fyzické nepodnikající osoby se

v označení „partner" uvede název a ICZÚJ obce, ve které bylo elektrozařízení

vyprodukováno. V tomto případe se partner uvedený v evidenci nepovažuje za původce

odpadu.

Tímto sdělením, z důvodu budoucí právní úpravy, žádá odbor odpadu MŽP zpracovatele

elektroodpadu, aby v kalendářním roce 2007 pro účely vedení průběžné evidence

nepoužívali tabulku c. 1 - Číslování pouze pro evidenci odpadu vzniklých zpracováním

elektroodpadů, která je v příloze č. 8 vyhlášky č. 352/2005 Sb. Odpady vzniklé zpracováním

elektrozařízení a elektroodpadů se zařazují postupem dle Katalogu odpadu (vyhláška

c. 381/2001 Sb.) v platném znění. Při zařazování vzniklých odpadu je však nutné vždy uvést

skupinu elektrozařízení dle Tabulky c. 2 - Skupiny elektrických a elektronických zařízení, ze

které odpad vznikl.

Vedení evidence odpadů vzniklých předáním některých zpětně odebraných výrobků

(§ 38 zákona) do zařízení k jejich dalšímu využití nebo odstranění v roce 2007

Dále se upřesňuje vedení evidence odpadu vzniklých předáním některých zpětně odebraných

výrobku do zařízení k jejich dalšímu využití nebo odstranění v roce 2007 do doby nabytí

účinnosti novely vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, takto:

Pro odstranění nejasností, kdo je původcem odpadu vzniklých předáním některých zpětně

odebraných výrobku do zařízení k jejich dalšímu využití nebo odstranění, se navrhuje

zavedení nového kódu způsobu nakládání. Při převzetí některých zpětně odebraných výrobku

do zařízení k jejich dalšímu využití nebo odstranění od právnické osoby nebo fyzické osoby

oprávněné k podnikání, která zajišťuje zpětný odběr, nebo při převzetí těchto zařízení nebo

odpadu od nepodnikajících fyzických osob - občanů, se jako kód nakládání (převzetí) použije

kód BN30, který se pro tento účel bude používat i v ročním Hlášení o produkci a nakládání

s odpady.

Při převzetí zpětně odebraných některých výrobku od právnické osoby nebo fyzické osoby

oprávněné k podnikání se v označení „partner" uvede IC, název a adresa provozovny a ICZÚJ

adresy provozovny právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která zpětně

odebrané některé výrobky předala. V případě převzetí některých výrobku, které podléhají

zpětnému odběru od fyzické nepodnikající osoby se v označení „partner" uvede název

a ICZÚJ obce, ve které byl zpětně odebraný výrobek vyprodukován.

Vedení evidence odpadu převzatých od fyzických nepodnikajících osob v roce 2007

Závěrem se upřesňuje vedení evidence odpadu od fyzické nepodnikající osoby v roce 2007 do

doby přijetí novely vyhlášky c. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady:

V případě převzetí odpadu od fyzické nepodnikající osoby se v označení „partner" uvede

název a ICZÚJ obce, ve které byl zpětně odebraný výrobek nebo odpad vyprodukován.

Odbor odpadu MŽP zdůrazňuje, že o tomto sdělení informuje kontrolní orgány v odpadovém

hospodářství a současně je žádá, aby výše uvedené požadavky k vedení evidencí akceptovaly

při své kontrolní činnosti.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Nejčastější otázky a odpovědi ke zpětnému odběru výrobků vztahující se k ustanovení § 38 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o odpadech“) a vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění pozdějších předpisů.
Co je zpětný odběr výrobků?
Zpětným odběrem se rozumí odebírání použitých výrobků povinnými osobami od spotřebitelů bez nároku na úplatu za účelem jejich využití nebo odstranění.
Kdo je povinnou osobou ke zpětnému odběru výrobků?
Povinnou osobou je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která výrobky podléhající zpětnému odběru vyrábí nebo uvádí na trh v České republice výrobky zahraničního výrobce.
Tato definice se vztahuje k výrobkům uvedeným v § 38 odst. 1 zákona o odpadech, dodávaným spotřebiteli k jejich užití. Osoby, které výrobky vyrábí nebo uvádí na trh v ČR výrobky zahraničního výrobce, které nejdou do oběhu spotřebiteli, nejsou povinnými osobami a nevztahuje se na ně povinnost zpětného odběru podle § 38 zákona o odpadech.
V případě, že je výrobek vyroben v ČR a je určen ke spotřebě v ČR, stává se tedy povinnou osobou pro zajištění zpětného odběru tuzemský výrobce.
V případě, že je výrobek vyroben v zahraničí a je určen ke spotřebě v ČR, stává se povinnou osobou ke zpětnému odběru osoba uvádějící tento výrobek na trh v ČR, tj. právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je prvním tuzemským držitelem výrobku v ČR.
Povinnou osobou ke zpětnému odběru je vždy pouze jeden subjekt!
Kdo je povinnou osobou ke zpětnému odběru výrobku, je-li součástí jiného celku?
Povinnou osobou pro zajištění zpětného odběru výrobků podléhajících této povinnosti v případě, že je výrobek součástí funkčního celku, se rozumí výrobce výrobku nebo dovozce funkčního celku.
Povinnost zpětného odběru se vztahuje na daný výrobek, nikoliv na celý funkční celek.
Kde naleznu formulář Roční zprávy a kam ho mám zaslat?
Požadavky na obsah Roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru jsou uvedeny v § 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Formulář roční zprávy naleznete v příloze č. 19 citované vyhlášky (ZMĚNA FORMULÁŘE od vykazovaného roku 2005).
Formulář Roční zprávy je dostupný na www.env.cz v přepisovatelném formátu (dokument WORD).
Roční zpráva za uplynulý kalendářní rok se zasílá každoročně do 31. března (i v případě „nulového odběru“) na adresu:
Ministerstvo životního prostředí Odbor odpaDOVÝCH TECHNOLOGIÍ A OBALŮVršovická 65100 10 Praha 10
Musí zajistit zpětný odběr také prodejce?
Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru je uložena povinné osobě, nikoli poslednímu prodejci. Z ustanovení § 38 zákona o odpadech vyplývá, že zpětný odběr zajišťuje, resp. organizuje povinná osoba a určuje rovněž, kde se nachází místa zpětného odběru. Prakticky jde o to, aby se povinná osoba dohodla s posledním prodejcem, zda bude provozovna prodejce místem zpětného odběru.
Technickou realizaci zpětného odběru může samozřejmě na základě smluvního vztahu pro povinnou osobu zajišťovat i jiný subjekt.
Pouze v případě, že poslední prodejce nesplní informační povinnost uvedenou v § 38 odst. 5 zákona o odpadech, je sám povinen použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od spotřebitele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží.
Je subjekt povinnou osobou pouze ke „svému výrobku“, tj. k tomu který uvedl na spotřebitelský trh?
Nikoliv. Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků má povinná osoba, a to bez ohledu na výrobní značku a do výše, kterou za vykazované období stanovené podle § 38 odst. 10 zákona o odpadech vyrobí nebo doveze. Jednoznačně nesmí být odebírání použitého výrobku od spotřebitele vázáno na výrobní značku.
Spotřebitel může odevzdat v místě zpětného odběru zřízeném výrobcem „A“ i použitý výrobek výrobce „B“ (tj. tentýž druh výrobku, např. pneumatika, ale jakékoliv výrobní značky). Povinná osoba „A“ musí zajistit zpětný odběr pneumatik v jí zřízených místech zpětného odběru i od jiných výrobců, ale pouze do zmiňovaného množství.
Jak si mám vysvětlit pojem „spotřebitel“?
Spotřebitelem se pro účely zpětného odběru rozumí dle § 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, každá fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami (tj. např. pro použití těchto výrobků pro potřeby svých členů, zaměstnanců apod.).
Spotřebiteli jsou ve smyslu citovaného zákona nejen fyzické osoby, ale i podnikatelské subjekty, které nakupují výrobky s nimiž dále nepodnikají.
Podléhá místo zpětného odběru souhlasu krajského úřadu k provozování zařízení?
Nepodléhá. Je-li např. provozovna prodejce místem zpětného odběru použitých výrobků (po dohodě s prodejcem stanovuje povinná osoba), není zařízením ke sběru odpadů dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech a není tudíž požadován souhlas příslušného krajského úřadu k jeho provozování.
V místě zpětného odběru se od spotřebitelů odebírají použité výrobky, které se stávají odpadem až ve chvíli jejich předání osobě oprávněné k jejich využití nebo odstranění.
Zaznamenávají se údaje o zpětném odběru (prodejce, firma realizující zpětný odběr pro povinou osobu) do průběžné evidence o odpadech a ročního hlášení?
V případě, že se jedná o zpětný odběr použitých výrobků je prodejce povinen vést průběžnou evidenci původce odpadů (§ 39 odst. 1 zákona o odpadech) pouze o odpadech, které jako původce odpadu sám vyprodukuje nebo s kterými dále nakládá, nikoli o zpětně odebraných použitých výrobcích. To platí i pro osoby oprávněné k nakládání s odpady, které zároveň zajišťují zpětný odběr výrobků dle § 38 zákona o odpadech na základě smluvního vztahu pro povinnou osobu, nejsou-li provozovateli zařízení k jejich využití nebo odstranění.
Odpadová evidence nezahrnuje „nakládání s použitými výrobky“. Vedení evidence o zpětně odebraných použitých výrobcích může být např. smluvně ošetřeno mezi prodejcem (v jehož provozovně je místo zpětného odběru nebo realizátorem zpětného odběru) a povinnou osobou, zejména pro potřebu povinné osoby splnit povinnost zpracování roční zprávy o plnění povinností zpětného odběru.
Použitý výrobek se poprvé jako odpad zaznamenává v průběžné evidenci o odpadech osoby oprávněné k jeho využití nebo odstranění. Až tento subjekt, kterému je zpětně odebraný výrobek předán, s ním dále nakládá jako s odpadem. Uvedené subjekty by však měly mít evidenci výrobkovou – pro kontrolní orgány i pro povinné osoby, ale i pro svoji kontrolu.
Musí být použité výrobky odděleně shromažďovány od odpadu stejného materiálu v případě, že provozovatel zařízení k nakládání s odpady (sběrný dvůr, apod.) poskytne na smluvní bázi povinné osobě (kolektivnímu systému) prostor k jejich shromažďování v tomto zařízení?
Odpady v zařízení, provozovaném podle § 14 odst. 1, resp. 2 zákona o odpadech, mohou být soustřeďovány za podmínek stanovených v příslušném souhlasu k provozování zařízení a provozním řádu. Zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů musí splňovat kromě obecných požadavků na zařízení podle § 4 vyhlášky č. 383/2001 Sb., podmínky i stejné technické požadavky jako zařízení ke shromažďování nebo skladování odpadů uvedené v §§ 5 a 7 citované vyhlášky. Ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 383/2001 Sb. ukládá povinnost odlišit shromažďovací prostředky odpadů (tvarově, barevně nebo popisem) od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady, nebo používaných pro jiné druhy odpadů. Je tedy zřejmé, že odpady musí být soustřeďovány v prostředcích odlišených od shromažďovacích prostředků určených pro shromažďování zpětně odebraných výrobků.
Má povinná osoba povinnost zajistit na své náklady odvoz zpětně odebraných výrobků z provozovny prodejce, které je zároveň místem zpětného odběru?
V případě, že např. prodejna ELEKTRO je místem zpětného odběru použitých baterií a akumulátorů, je zajištění zpětného odběru, i finanční (rovněž náklady na přepravu použitých výrobků), na povinné osobě, která zde místo zpětného odběru po dohodě s prodejcem vytvořila.
Jak to má obec udělat, aby mohla odpady, resp. výrobky podléhající zpětnému odběru sbírat jednoduše, prostřednictvím „odpadářské firmy“, a přitom zdarma?
Odpověď na tuto otázku zní: pokud bude v obci místo zpětného odběru dle zákona o odpadech.
A jak se tedy může např. sběrný dvůr obce stát místem zpětného odběru? Povinná osoba může určit místem zpětného odběru libovolné místo s ohledem na charakter výrobku, ale samozřejmě se souhlasem patřičného subjektu (školy, obchody, provozovna prodejce výrobku, atd.). Na základě písemné dohody s obcí může rovněž ke splnění povinností zpětného odběru využít systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený obcí. Obec, resp. její sběrný dvůr, v takovém případě plní úlohu místa zpětného odběru pro ty výrobky (vyhrazené místo v SD), které jsou uvedeny ve smlouvě s povinnou osobou. Za následné nakládání s těmito výrobky by obec neplatila, neboť odpovědnost za zajištění zpětného odběru, tj. i za jejich využití nebo odstranění dle § 38 odst. 9 zákona o odpadech, leží na povinné osobě.
Pokud však smlouva mezi obcí a povinnou osobou neexistuje, pak jsou např. pneumatiky nebo minerální oleje přebírány od občanů jako „odpad“, resp. složka komunálního odpadu, nikoli však jako „použitý výrobek“ a následně s nimi jako s odpadem musí být nakládáno, tj. včetně platby „odpadářské firmě“ za jejich převzetí.
Povinná osoba může tedy za účelem splnění povinností využít systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený obcí, ale pouze na základě písemné dohody s touto obcí. Zákon o odpadech hovoří o „možnosti“ nikoli o „povinnosti“, ať už pro povinnou osobu nebo pro obec, tzn. že sběrný dvůr provozovaný v rámci systému obce může, ale i nemusí být striktně místem zpětného odběru

Labels: Vyhlášky a nařízení

2.1.2007, Zdroj: ČSSZS účinností od 1. ledna 2007 dochází ke zvýšení redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek.

Od 1. ledna 2007 platí i nadále, že výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorsko právních vztahů nebo výkon činnosti vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku lze považovat za samostatnou výdělečnou činnost jen v případě, že se dle prohlášení osoby jedná o soustavný výkon této činnosti. Dávky nemocenského pojištění, tedy nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, se od nového roku budou vyplácet podle pravidel platných v roce 2006. Rozhodla Poslanecká sněmovna, když v prosinci schválila odložení účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, o jeden rok. V roce 2007 bude tedy nadále v nemocenském pojištění platit:
Organizace s více než 25 zaměstnanci budou dávky nemocenského pojištění poskytovat stejně jako dosud.
Malé organizace do 25 zaměstnanců budou rovněž postupovat stejně jako dosud, tzn. budou přijímat od zaměstnanců žádosti o dávky nemocenského pojištění a posílat je příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
Nemocenské budou práceneschopní pojištěnci dostávat od prvního dne uznání dočasné pracovní neschopnosti.
Zvyšuje se však redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek. Částka 510 Kč se zvýší na 550 Kč, částka 730 Kč stoupne na 790 Kč. Denní vyměřovací základ do částky 550 Kč se započítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Zvýšení redukčních hranic se bude týká i osob, které začnou pobírat dávky nemocenského pojištění před 1. lednem 2007 a jejichž nárok na tyto dávky bude trvat i po tomto datu. Denní vyměřovací základ do částky 550 Kč se bude započítávat v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se započítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nebude přihlížet. Za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se denní vyměřovací základ do částky 550 Kč započte z 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se započítá 60 %, k částce nad 790 Kč se nebude přihlížet. Maximální denní vyměřovací základ tak bude 639 Kč. Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 550 Kč započítá v plné výši a částka od 550 do 790 Kč pak ze 60 %. V praxi to znamená, že maximální denní vyměřovací základ od 15. dne pracovní neschopnosti bude 694 Kč.
Za první tři kalendářní dny se počítá jako 25 % denního vyměřovacího základu po redukci. Jeho maximální výše tak od 1. ledna 2007 činí 160 Kč za kalendářní den. Od 4. do 14. dne se nemocenské počítá jako 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 1. ledna 2007 se tedy jedná maximálně o 441 Kč za kalendářní den. Od 15. dne pracovní neschopnosti se nemocenské vypočítává jako 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu. To znamená, že od 15. dne pracovní neschopnosti bude maximální nemocenské 479 Kč za kalendářní den.Maximální nemocenské, které bude možné dostat za prvních 30 kalendářních dnů nemoci, tedy od 1. ledna 2007 činí celkem 12 995 Kč. Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících činily nejméně 288 350 Kč, tedy alespoň cca 24 000 Kč měsíčně hrubého.
Příklad - Výše nemocenského při průměrné mzdě 19 968 Kč měsíčně Denní výše nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti bude v tomto případě od 1. ledna 2007 celkem 140 Kč. Od čtvrtého do čtrnáctého dne se bude jednat o 386 Kč a od patnáctého dne pak o 424 Kč. To znamená, že při čtrnáctidenní pracovní neschopnosti bude nemocenské celkem 4 666 Kč. Pokud bude pracovní neschopnost trvat 30 kalendářních dní, pak nemocný dostane 11 450 Kč.S účinností od 1. ledna 2007 v návaznosti na změnu rodičovského příspěvku dochází rovněž ke zvýšení peněžité pomoci v mateřství u žáků, studentů a uchazečů o zaměstnání, a to na 253 Kč denně. Změna se provede také u osob, kterým vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství před tímto dnem a dosud neuplynula doba, po kterou se dávka poskytuje.

Labels: Vyhlášky a nařízení

Nemocenské pojištění od 1. ledna 2007
29.12.2006, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Dávky nemocenského pojištění, tedy nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, se od nového roku budou vyplácet podle současných pravidel.

Tak rozhodla Poslanecká sněmovna, když v prosinci schválila odložení účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, o jeden rok.

V roce 2007 bude tedy nadále v nemocenském pojištění platit:

• Organizace s více než 25 zaměstnanci budou dávky nemocenského pojištění poskytovat stejně jako dosud.
• Malé organizace do 25 zaměstnanců budou rovněž postupovat stejně jako dosud, tzn. budou přijímat od zaměstnanců žádosti o dávky nemocenského pojištění a posílat je příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
• Nemocenské budou práceneschopní pojištěnci dostávat od prvního dne uznání dočasné pracovní neschopnosti.
• Nadále budou platit jen dvě redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ je zjednodušeně součet hrubých příjmů za 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti dělený počtem kalendářních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů. K 1. lednu 2007 se tyto redukční hranice zvýší ze současných 510 na 550 Kč a ze 730 na 790 Kč.

Výpočet nemocenského od 1. ledna 2007

Denní vyměřovací základ do částky 550 Kč se bude započítávat v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se započítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nebude přihlížet.
Za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se denní vyměřovací základ do částky 550 Kč započte z 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se započítá 60 %, k částce nad 790 Kč se nebude přihlížet. Maximální denní vyměřovací základ tak bude 639 Kč. Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 550 Kč započítá v plné výši a částka od 550 do 790 Kč pak ze 60 %. V praxi to znamená, že maximální denní vyměřovací základ od 15. dne pracovní neschopnosti bude 694 Kč.

Za první tři kalendářní dny se nemocenské v současné době, a bude tomu tak i od 1. ledna 2007, počítá jako 25 % denního vyměřovacího základu po redukci. Jeho maximální výše tak 1. ledna 2007 bude od činit 160 Kč za kalendářní den. Od 4. do 14. dne se nemocenské počítá jako 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 1. ledna 2007 se tedy bude jednat maximálně o 441 Kč za kalendářní den. Od 15. dne pracovní neschopnosti se nemocenské vypočítává jako 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu. To znamená, že od 15. dne pracovní neschopnosti bude maximální nemocenské 479 Kč za kalendářní den.

Maximální nemocenské, které bude možné dostat za prvních 30 kalendářních dnů nemoci, tedy od 1. ledna 2007 bude celkem 12 995 Kč. Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících činily nejméně 288 350 Kč, tedy alespoň cca 24 000 Kč měsíčně hrubého.

Příklad:

Výše nemocenského při průměrné mzdě - 19 968 Kč měsíčně.

Denní výše nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti bude v tomto případě od 1. ledna 2007 celkem 140 Kč. Od čtvrtého do čtrnáctého dne se bude jednat o 386 Kč a od patnáctého dne pak o 424 Kč. To znamená, že při čtrnáctidenní pracovní neschopnosti bude nemocenské celkem 4 666 Kč. Pokud bude pracovní neschopnost trvat 30 kalendářních dní, pak nemocný dostane 11 450 Kč.

VYHLÁŠKA

ze dne 14. prosince 2006,

kterou se pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu stanoví

průměrná cena pohonných hmot

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 189 odst. 1 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce:

§ 1

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí

a) 27,80 Kč u benzinu automobilového 91 O Speciál,

b) 27,90 Kč u benzinu automobilového 91 O Normal,

c) 28,10 Kč u benzinu automobilového 95 O Super,

d) 31,10 Kč u benzinu automobilového 98 O Super plus,

e) 28,10 Kč u motorové nafty.

§ 2

Vyhláška č. 496/2005 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot, se zrušuje.

§ 3

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Minimální mzda od 1. 1. 2007
21.12.2006, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vláda ČR na svém jednání schválila nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Vláda ČR na svém jednání schválila nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Od 1. 1. 2007 bude základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin podle tohoto nařízení činit 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu.

Plné znění citovaného nařízení vlády lze nalézt na webových stránkách MPSV ČR pod odkazem „Právní předpisy – Nařízení vlády – Platové předpisy účinné od 1. ledna 2007“ (http://www.mpsv.cz/files/clanky/3276/NV_MM_ZMcistopis. pdf). Sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance, při jiné délce stanovené pracovní doby a další podrobnější informace o minimální mzdě v roce 2007 budou zveřejněny na webových stránkách MPSV ČR pod odkazem „Příjmy a životní úroveň – Minimální mzda“.

Sazby stravného
18.12.2006, Zdroj: Ministerstvo financí
Jaký předpis upravuje sazby stravného v cizích měnách pro rok 2007? Jaké je stravné v České republice pro rok 2007?

Sazby stravného v cizích měnách pro rok 2007

Od 1. ledna 2007 je problematika cestovních náhrad upravena přímo zákoníkem práce č. 262/2006 Sb., konkrétně v části sedmé. Náhradám při zahraniční pracovní cestě jsou věnována ustanovení §§ 166 - 171 (podnikatelská sféra) a §§ 179 - 180 (nepodnikatelská sféra), důležitá jsou však i některá další ustanovení (společná ustanovení o cestovních náhradách, definice zahraniční pracovní cesty). Pro správnou aplikaci je proto důležitá znalost celé sedmé části zákoníku práce.

Zákon zmocňuje ministerstvo financí, aby stanovilo sazby stravného v cizí měně pro jednotlivé státy vždy pro nadcházející kalendářní rok vyhláškou. Pod č. 549/2006 vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně při pracovních cestách do zahraničí v roce 2007.

Stravné v České republice pro rok 2007

Stravné v České republice pro rok 2007 je upraveno v §§ 163 a 176 zákoníku práce.

§ 163 - Stravné

(1) Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné nejméně ve výši

1. 58 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
2. 88 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
3. 138 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189.

(2) Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn za každé uvedené jídlo stravné krátit až o hodnotu

1. 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
2. 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
3. 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

(3) Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu vyšší stravné, než je stanovené v odstavci 1, nebo míru jeho krácení podle odstavce 2, přísluší zaměstnanci stravné podle odstavce 1.

(4) Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější.

(5) Po dobu návštěvy člena rodiny nebo po dobu dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance stravné zaměstnanci nepřísluší. Doba rozhodná pro právo na stravné před návštěvou člena rodiny nebo dohodnutým přerušením pracovní cesty končí ukončením výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem, a po návštěvě člena rodiny nebo přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance začíná současně se začátkem výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem.

(6) Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.

(7) Důvody pro neposkytnutí stravného stanovené v odstavcích 5 a 6 nemohou účastníci rozšiřovat.

§ 176 - Stravné

(1) Při poskytnutí stravného se § 163 odst. 1 nepoužije. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši

1. 58 Kč až 69 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
2. 88 Kč až 106 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
3. 138 Kč až 165 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189.

(2) Znemožní-li zaměstnavatel vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci se stravovat obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše stravného podle odstavce 1 písm. a).

(3) Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného podle odstavce 1 a míru jeho krácení podle § 163 odst. 2, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí podle odstavce 1.