11.12.2009, Zdroj: ČSSZ

Změny v oblasti nemocenského pojištění, které nastanou od 1. ledna 2010, budou účinné pro období jednoho roku.

Od 1. ledna 2010 se mění některé právní předpisy, které se týkají nemocenského pojištění. Tato úprava dávek nemocenského pojištění má být účinná pouze pro období jednoho roku, to znamená od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010. V roce 2011 se mají podmínky pro nárok a výši jednotlivých dávek vrátit do stavu účinného před touto změnou.

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu a rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. K 1. 1. 2010 se změní redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek. První redukční hranice bude činit 791 Kč, druhá redukční hranice 1 186 Kč a třetí redukční hranice 2 371 Kč.

Změní se procentní sazba pro výpočet nemocenského. Místo stávající odstupňované sazby nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu ve výši 60 %, 66 % a 72 % bude sazba jednotná ve výši 60 %. Nebude tak již záležet na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti, dávka bude po celou dobu vyplácena v jednotné výši. Ke snížení dojde podle přechodného ustanovení od 1. 1. 2010 i u nároků vzniklých před 1. 1. 2010, pokud náležely k 31. 12. 2009 ve vyšší sazbě než 60 %.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) bude činit 60 % (snížení ze stávajících 70 %) z denního vyměřovacího základu, vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Denní vyměřovací základ se u peněžité pomoci v mateřství bude redukovat do částky první redukční hranice stejně jako u nemocenského a ošetřovného, tedy sazbou ve výši 90 % (nyní se započítává 100 %). Stejná úprava se použije i pro redukci denního vyměřovacího základu při výpočtu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

Obdobně jako u nemocenského dojde i u PPM ke snížení výše dávky i u nároků vzniklých před 1. 1. 2010 a trvajících po tomto dni.

Podpůrčí doba u ošetřovného bude začínat až čtvrtým kalendářním dnem trvání potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti a bude poté činit nejdéle 6 nebo 13 kalendářních dnů (nárok osamělého rodiče, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku), Za první tři kalendářní dny potřeby ošetřování nebudou mít pojištěnci nárok na žádnou dávku.

Labels: Sociální pojištění

18.11.2009, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V poslední době se objevuje řada informací o podmínkách zaměstnávání cizinců v České republice. Pak probíhá zaměstnávání cizinců v ČR?

V poslední době se objevuje řada informací o podmínkách zaměstnávání cizinců v České republice. Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu uvádí:

- Zaměstnanost v ČR ovlivňuje pokračující ekonomická recese. V roce 2008 se objevila výrazná poptávka po zahraničních pracovnících, od začátku roku 2009 však počet volných pracovních míst ohlášených úřadům práce, která jsou zaměstnavatelé ochotni obsadit cizincem, stále klesá. Od začátku letošního roku do 31. října ubylo 20 515 těchto míst. MPSV se snaží reagovat na aktuální potřeby trhu práce. Vydává metodické pokyny podřízeným orgánům, spolupracuje s jinými resorty i se zástupci občanské společnosti, jako jsou zaměstnavatelé, odbory či nevládní neziskové organizace.

- Vstup cizinců na český trh práce regulují úřady práce. Postupují přitom v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který definuje případy, kdy je vyžadováno povolení k zaměstnání cizince.

- Zaměstnání cizince ze třetí země (tj. mimo zónu EU/EHP a Švýcarska) úřad práce povolí pouze na volné pracovní místo, na které se nepodařilo najít zaměstnance z ČR nebo ze zemí EU/EHP a Švýcarska. Nezáleží na tom, zda se jedná o klasického zaměstnavatele, či zda je zaměstnavatelem cizince agentura práce, družstvo nebo jiný subjekt. Stejně se postupuje v případě prodlužování povolení.

- Při rozhodování o působení cizinců na tuzemském pracovním trhu úřady práce zohledňují osobní situaci cizinců a snaží se předejít tomu, aby se v ČR cizinci dostali do finanční tísně. Proto před nově příchozími upřednostňují cizince, kteří zde už pobývají.

- Cizinec, který je v ČR členem družstva a pro družstvo vykonává práci vyplývající z předmětu činnosti družstva, nemusí mít uzavřen pracovněprávní vztah v případech, kdy nejde o závislou práci. Může se jednat o pracovní vztah člena k družstvu, který upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nespadající do kompetence MPSV. Pro účely monitoringu situace na trhu práce se však i u těchto lidí vyžaduje, aby měli povolení k zaměstnání.

- Agenturou práce je subjekt mající povolení ke zprostředkování zaměstnání od MPSV. Počet povolení k zaměstnání pro cizince, jejichž zaměstnavatelem je agentura práce, je nyní menší než 5 000.
MPSV se snaží vyjít vstříc potřebám zaměstnavatelů a neopomíná dodržovat přednost občanů ČR a jiných států EU. Zároveň je však snahou MPSV zajistit, aby v České republice cizinci pracovali legálně a za důstojných podmínek a zamezilo se jejich zneužívání.
Kromě kontrolních mechanismů rozvíjí MPSV i nástroje prevence, zejména informační zdroje pro cizince a zaměstnavatele. Příkladem je Integrovaný portál MPSV.

Labels: Sociální pojištění

18.11.2009, Zdroj: ČSSZ

Víte proč a k jakým změnám dochází od 1. ledna 2010 v důchodovém pojištění? Jak se změní základní podmínky nároku na dávky i parametry pro výpočet jejich výše? Jak se upraví důchodový věk, potřebná doba pojištění, či koncepce invalidity? Zajímá vás, za jak dlouho se účinky nových změn projeví a zda zůstanou dosud získané nároky v oblasti důchodového pojištění zachovány?

Na tyto i další otázky najdete odpovědi v informačním letáku "Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010". Leták vydala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), je zdarma dostupný na všech jejích pracovištích a také samozřejmě v elektronické podobě.

Záměrem letáku je přiblížit a vysvětlit nové změny tak, aby se každý v této oblasti lépe zorientoval a věděl, kterých oblastí důchodového pojištění se změny dotknou. Umožní to navíc přehledná forma letáku (osmistránková skládačka) a logické členění jednotlivých kapitol. Vysvětlují změny, které upravují podmínky nároku na přiznání tzv. řádného starobního důchodu (potřebný důchodový věk, dobu pojištění, vliv na výši starobního důchodu). Přináší také informace týkající se podmínek pro odchod do tzv. předčasného starobního důchodu a změnu koncepce invalidních důchodů.

Důležitou informací pro veřejnost je nová právní úprava pro výplatu důchodů v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence (Česká pošta). Důchodcům, kterým bude přiznán a vyplácen důchod po 1. 1. 2010, bude doručení dávky zpoplatněno.

Nechybí ani informace o námitkovém řízení, které mohou lidé podat proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění jako řádný opravný prostředek do 30 dnů ode dne jeho oznámení. Námitkové řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, bude nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

ČSSZ vydala leták "Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010" v nákladu 100 000 kusů. Její vydání stálo včetně DPH celkem 129 000 Kč, jeden výtisk tak vyšel na 1,30 Kč.

Labels: Sociální pojištění

16.11.2009, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Od listopadu 2009 se změní povinnosti ošetřujícího lékaře a vzhledem k tomu dochází také ke změně tiskopisů souvisejících s dočasnou pracovní neschopností a ošetřováním člena domácnosti.

Od 1. prosince 2009 se mění některé povinnosti ošetřujícího lékaře a návazně dochází ke změnám tiskopisů souvisejících s dočasnou pracovní neschopností a ošetřováním člena domácnosti. Změny přináší zákon č. 302/2009 Sb., který pozměňuje dosavadní zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Jak se nové změny projeví?

Nové tiskopisy

Nárok na nemocenské uplatňuje pojištěnec předložením předepsaného tiskopisu (tzv. neschopenky). Od 1. prosince 2009 se budou používat nové, pětidílné tiskopisy „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. V praxi to znamená, že se sníží počet dílů tzv. neschopenky. Dosud používané tiskopisy měly šest propisovacích dílů.

Důležitou změnou mimo jiné je, že na rozhodnutí (hlášení) o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (díl II. a V.) je nahrazena rubrika „Schopen práce od“ rubrikou „Neschopen práce do“. Ošetřující lékař tak uvádí poslední den trvání dočasné pracovní neschopnosti, a nikoliv den, od kterého je pojištěnec schopen práce (jako tomu bylo dosud).

Nově se zavádí tiskopis „Náhradní hlášení“, kterým lze nahradit kterýkoli z dílů tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ v případě, že dojde k jeho ztrátě nebo znehodnocení.

Zjednoduší se tiskopis Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Nový tiskopis bude mít na rozdíl od současného pětidílného jen dva propisovací díly a údaje budou přehledněji uspořádány tak, že umožní rozlišit, zda jde o nezbytnost ošetřování dítěte (člena domácnosti) z důvodu onemocnění či karantény, či zda jde o onemocnění osoby, která jinak o dítě pečuje.

Tiskopisy „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze) a „Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)“ se nemění.

Ošetřující lékaři

Ošetřující lékař již nemá povinnost zakládat rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti do zdravotnické dokumentace práceneschopného pojištěnce. Prodlužuje se lhůta pro odeslání hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Tato hlášení ošetřující lékař zasílá příslušné okresní/Pražské/Městské správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ), popř. jinému příslušnému orgánu nemocenského pojištění, nejpozději třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku či ukončení dočasné pracovní neschopnosti (dosud byl povinen odeslat tato hlášení následující pracovní den).

Hlášení o změně režimu dočasně práceneschopného pojištěnce ošetřující lékař nadále zasílá příslušné OSSZ (služebnímu orgánu) nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy lékař rozhodne o změně režimu dočasně práceneschopného pojištěnce.

O ukončení potřeby ošetřování rozhodne ošetřující lékař dnem, kdy vyšetřením zjistil, že potřeba ošetřování pominula, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem od tohoto vyšetření. Ošetřující lékaři již nemají povinnost odesílat hlášení o vzniku a ukončení potřeby ošetřování do evidence OSSZ/služebnímu orgánu.

Přechod na novou právní úpravu

Nové tiskopisy se začnou používat ve všech případech, kdy dočasná pracovní neschopnost (karanténa) nebo potřeba ošetřování (péče) vznikla 1. prosince 2009 a později. K ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování (péče), o jejímž vzniku bylo rozhodnuto před 1. prosincem 2009, se použijí dosavadní tiskopisy (platné do 30. listopadu 2009).

Ošetřující lékaři vedení v evidencích ČSSZ byli, popř. budou informováni o těchto změnách a o dalším postupu dopisem z příslušné okresní/Pražské/Městské správy sociálního zabezpečení.

Labels: Sociální pojištění

19.11.2009, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Kvůli nutnosti snížit deficit státního rozpočtu je pro rok 2010 zavedeno 9 úsporných opatření, která se dotknou zaměstnanců, zaměstnavatelů i dávek sociálního zabezpečení.

Ve Sbírce zákonů České republiky v úterý 20. října 2009 vyšel zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010. Jde o tzv. úsporný balíček, který se významně týká také resortu práce a sociálních věcí.

Všechna opatření v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) budou platit pouze jeden rok, a to od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010. Výjimkou jsou změny v podporách v nezaměstnanosti – ty nabudou účinnosti před 1. listopadem 2009, tj. dříve než budou účinná opatření podle zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stabilitě. V praxi to jednoduše znamená, že se podpory vůbec nezvýší.

Opatření mají zvýšit příjmy státního rozpočtu o 31 mld. Kč (nejvíc díky zrušení slev na pojistném pro zaměstnavatele o 18 mld. Kč), z toho 27,9 mld. Kč v roce 2010 a 3,1 mld. Kč v roce 2011. Rovněž se díky nim mají snížit výdaje sociálního systému o cca 8,1 mld. Kč (nejvíc díky změnám v podporách v nezaměstnanosti o 4,5 mld. Kč), z toho 6,0 mld. Kč v roce 2010 a 2,1 mld. Kč v roce 2011. Legislativní změny zasáhnou do čtyř oblastí: pojistného na sociální zabezpečení, státní sociální podpory, zaměstnanosti a nemocenského pojištění. Budou mít dopad mj. na cca 270 tisíc zaměstnavatelů, cca 140 tisíc OSVČ a cca 810 tisíc rodin.

Konkrétní opatření v působnosti resortu práce a sociálních věcí jsou: (v závorce jsou vyčísleny roční finanční dopady)


Sazba pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli měla být v roce 2010 nižší o 0,9 procentního bodu než v roce 2009, tzn. měla činit 24,1 %. Tím, že v roce 2010 zůstává stejná jako v roce 2009, bude nadále činit 25 %, dojde ke zvýšení příjmů státního rozpočtu o cca 9 mld. Kč.

Zaměstnavatelé si měli od roku 2010 odečítat od pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti polovinu náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) jen za zaměstnance se zdravotním postižením. Tím, že si v roce 2010 zaměstnavatelé budou, tak jako v roce 2009, odečítat od pojistného polovinu náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) za všechny zaměstnance, protože nedochází ke snížení sazby pojistného, dojde ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o cca 2,2 mld. Kč.

Zvýší se maximální vyměřovací základ pro pojistné v roce 2010 z dnešního 48násobku průměrné mzdy na 72násobek, tj. na 1 707 048 Kč (zvýšení příjmů státního rozpočtu o cca 4 mld. Kč).

Zruší se slevy na pojistném, které je možné uplatňovat od srpna 2009 (zvýšení příjmů státního rozpočtu o cca 18 mld. Kč).

Sníží se přídavek na dítě o 50 Kč a také rozhodný příjem pro nárok z 2,5 na 2,4 násobek životního minima (úspora výdajů státního rozpočtu cca 633 mil. Kč). V praxi to znamená, že se výše přídavku na dítě vrátí na úroveň před 1. červencem 2009, tj. před tím, než nabyl účinnost zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stabilitě.

Zavede se jednotná procentní sazba pro výpočet denní výše nemocenského na 60 %, a tím se zruší zvýhodnění dlouhodobých pracovních neschopností (karantén) (úspora výdajů 2,4 mld. Kč).

Zavede se stejná úprava peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství jako je u nemocenského a ošetřovného, a to tak, že se sníží zápočet výdělku pro stanovení denního vyměřovacího základu do první redukční hranice ze současných 100 % na 90 % a zároveň se sníží procentní sazba pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ze současných 70 % na 60 % (úspora výdajů cca 1,6 mld. Kč).

Zavede se obdobná třídenní karenční doba u ošetřovného jako je u náhrady mzdy, nově tak bude ošetřovné náležet až od 4. kalendářního dne ošetřování člena rodiny (úspora výdajů cca 0,4 mld. Kč).

Výše podpory v nezaměstnanosti zůstane stejná jako je nyní, tj. ke zvýšení, se kterým počítal zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stabilitě nedojde (úspora výdajů o cca 4,5 mld. Kč).

Na webu MPSV už jsou zveřejněny kalkulačky pro výpočet nemocenského, ošetřovného a peněžité pomoci v mateřství v podobě, které budou platit od 1. ledna 2010.

Opatření se dotknou všech, kteří výše uvedené dávky pobírají, či pobírat budou. Těm lidem, kteří například dávky nemocenského pojištění pobírají už v letošním roce, se s účinností od 1. ledna 2010 sníží na úroveň, kterou stanovuje úsporný balíček. Těm, kteří dávky nemocenského pojištění začnou pobírat v příštím roce, se vypočítají podle právních předpisů platných v roce 2010. Od 1. ledna 2011 se zase přepočítají na výši platnou před úsporným balíčkem. Obdobný postup se týká všech oblasti v kompetenci MPSV.

Dalším úsporným opatřením z oblasti MPSV je snížení příspěvků na provoz motorového vozidla pro zdravotní stav odůvodňující mimořádné výhody. Bude se realizovat změnou příslušné vyhlášky, a to následovně: dávka se sníží o 50 % u II. stupně a o 20 % u III. stupně. Změna přinese úsporu výdajů státního rozpočtu ve výši 621 milionů Kč.

Jako samostatný návrh zákona bylo v Poslanecké sněmovně schváleno snížení platů představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, poslancům Evropského parlamentu a státním zástupcům. A to o 4 %. O tomto opatření, které má v roce 2010 znamenat celkovou úsporu výdajů státního rozpočtu ve výši cca 126,7 milionů Kč, však po jeho vrácení Senátem musí znovu jednat Poslanecká sněmovna ČR.

Labels: Sociální pojištění

Nemocenské pojištění zahraničních zaměstnanců
1.12.2008, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Od příštího roku může být nemocensky pojištěn též zahraniční zaměstnanec.

S účinností od 1. 1. 2009 může být nově nemocenského pojištění účasten též zahraniční zaměstnanec, a to na základě podané přihlášky. Zahraničním zaměstnancem, který je novou kategorií pojištěnce, se rozumí zaměstnanec činný na území České republiky ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, tzn. zaměstnavatele, který má sídlo na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.

Vznik a zánik pojištění

Účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění v České republice je dobrovolná. Nemocenského pojištění je zahraniční zaměstnanec účasten, pokud se k pojištění přihlásil na předepsaném tiskopise, a to ode dne, který zahraniční zaměstnanec uvedl v přihlášce k účasti na nemocenském pojištění. Pojištění však vzniká nejdříve dnem, ve kterém byla tato přihláška podána. Účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění zaniká:

dnem skončení zaměstnání na území České republiky,

prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši zaplaceno pojistné,

dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla tato odhláška podána,

dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

Nemocenské pojištění zahraničního zaměstnance provádí okresní (Pražská) správa sociálního zabezpečení určená buď místem trvalého, nebo hlášeného pobytu zahraničního zaměstnance, nebo místem, kde se na území České republiky zdržuje.

Dávky nemocenského pojištění

Zahraničnímu zaměstnanci náleží z pojištění pouze dvě dávky:

nemocenské, a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, pokud byl zahraniční zaměstnanec bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti účasten tohoto pojištění alespoň tři měsíce,

peněžitá pomoc v mateřství, a to nejdříve od počátku 8 týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a zároveň musí být účasten/a pojištění jako zahraniční zaměstnanec po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.

O dávkách rozhoduje příslušná OSSZ/PSSZ.

Pojistné na nemocenské pojištění

Pojistné na nemocenské pojištění platí zahraniční zaměstnanec měsíčně, a to ve výši 2,4 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si zahraniční zaměstnanec určí. Tento měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění, přičemž rozhodný příjem činí 2 000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že při určování měsíčního vyměřovacího základu je zahraniční zaměstnanec omezen jen jeho minimální hranicí. Vyměřovací základ tak musí činit po 1. 1. 2009 alespoň 4 000 Kč a pojistné z tohoto vyměřovacího základu 96 Kč měsíčně. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Pojistné se platí za celé kalendářní měsíce na účet příslušné OSSZ/PSSZ s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých měl zahraniční zaměstnanec po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění zahraničního zaměstnance. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí.

Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se toto pojistné platí.

Pokud bylo pojistné zaplaceno po uplynutí lhůty nebo ve stanovené lhůtě, ale v nižší částce, než mělo být zaplaceno, považuje se toto pojistné za přeplatek, neboť účast na pojištění skončila (viz výše). Při vracení takto vzniklého přeplatku na pojistném na nemocenském pojištění zahraničního zaměstnance je příslušná OSSZ/PSSZ povinna zahraničnímu zaměstnanci písemně oznámit den a důvod zániku jeho účasti na nemocenském pojištění. Přeplatek na pojistném je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povinna vrátit plátci pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila.

Labels: Sociální pojištění