2.04.2010
Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
(13. 1. 2010) Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
- Tiskopisy a EPO
- Slevy na dani
- Daňové zvýhodnění
- Nerezidenti
- Student
- Penzijní připojištění a soukromé životní pojištění
- Roční zúčtování
V čem se liší tiskopis "Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků" za zdaňovací období 2009 případně jeho přílohy oproti roku 2008?
Odpověď:Pro zdaňovací období 2009 byl vydán nový vzor tiskopisu Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (Tiskopis 25 5459 MFin 5490 – vzor č.15) včetně Pokynů (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 – vzor č.14)
Nejdůležitější změna souvisí se zapracováním § 11 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen v odpovědích „ZSDP“), tj. zastupování právnickou osobou, která oprávněně vykonává daňové poradenství.
Jestliže bude daňový subjekt zastoupen právnickou osobou vykonávající daňové poradenství, měl by tento zástupce být uveden v písemné části vyúčtování, kde je uvedeno, která osoba sestavila a podala vyúčtování. Současně by mělo být vyúčtování podepsané osobou, která je oprávněna za právnickou osobu vykonávající daňové poradenství jednat a podepisovat. Na vyúčtování by mělo být uvedeno jméno této osoby a také údaj o tom, v jakém je postavení vůči právnické osobě vykonávající daňové poradenství, tj. zda je jednatelem atd. Tato změna byla taktéž promítnuta do příloh vyúčtování.
Dále byly v přílohách k vyúčtování tak jako v minulých letech aktualizovány vzorové příklady. Připomínáme, že příklady na vyplnění vyúčtování jsou dostupné na internetu České daňové správy v sekci Daňové tiskopisy/ Upozornění MF k tiskopisům/ oddíl Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
K Příloze č. 1 Vyúčtování (Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2009) uvádíme, že Kód obce (ZÚJ – základní územní jednotka), ve kterém je umístěno místo výkonu práce plátce daně pro účely vyplnění sloupce 06 nalezne ve vyhlášce č. 276/2009 Sb.,
o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
Nejdůležitější změna souvisí se zapracováním § 11 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen v odpovědích „ZSDP“), tj. zastupování právnickou osobou, která oprávněně vykonává daňové poradenství.
Jestliže bude daňový subjekt zastoupen právnickou osobou vykonávající daňové poradenství, měl by tento zástupce být uveden v písemné části vyúčtování, kde je uvedeno, která osoba sestavila a podala vyúčtování. Současně by mělo být vyúčtování podepsané osobou, která je oprávněna za právnickou osobu vykonávající daňové poradenství jednat a podepisovat. Na vyúčtování by mělo být uvedeno jméno této osoby a také údaj o tom, v jakém je postavení vůči právnické osobě vykonávající daňové poradenství, tj. zda je jednatelem atd. Tato změna byla taktéž promítnuta do příloh vyúčtování.
Dále byly v přílohách k vyúčtování tak jako v minulých letech aktualizovány vzorové příklady. Připomínáme, že příklady na vyplnění vyúčtování jsou dostupné na internetu České daňové správy v sekci Daňové tiskopisy/ Upozornění MF k tiskopisům/ oddíl Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
K Příloze č. 1 Vyúčtování (Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2009) uvádíme, že Kód obce (ZÚJ – základní územní jednotka), ve kterém je umístěno místo výkonu práce plátce daně pro účely vyplnění sloupce 06 nalezne ve vyhlášce č. 276/2009 Sb.,

Lze podat Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků elektronicky?
Odpověď:
"Vyúčtování" za zdaňovací období 2009 včetně jeho příloh lze též podat v elektronické podobě, a to např.v sekci: EPO-el. podání - elektronické podání pro daňovou správu - "Závislá činnost", a to v nové technologii EPO2. S postupným přechodem aplikace EPO na novou technologii budou formuláře zveřejněny pouze v serverovém provedení, které snižuje nároky na konfiguraci PC uživatele a umožňuje vyplnění formuláře v alternativních prohlížečích. Podrobnější informace k nové technologii EPO2 naleznete na Daňovém portálu - Elektronická podání pro daňovou správu v části "Jsem zde poprvé a chci se seznámit s aplikací".
"Vyúčtování" za zdaňovací období 2009 včetně jeho příloh lze též podat v elektronické podobě, a to např.v sekci: EPO-el. podání - elektronické podání pro daňovou správu - "Závislá činnost", a to v nové technologii EPO2. S postupným přechodem aplikace EPO na novou technologii budou formuláře zveřejněny pouze v serverovém provedení, které snižuje nároky na konfiguraci PC uživatele a umožňuje vyplnění formuláře v alternativních prohlížečích. Podrobnější informace k nové technologii EPO2 naleznete na Daňovém portálu - Elektronická podání pro daňovou správu v části "Jsem zde poprvé a chci se seznámit s aplikací".
Upozornění: Počátkem roku 2010 bude možné podat elektronicky i Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob, v průběhu roku pak i Žádosti o daňové bonusy.
Mám povinnost podávat ze zákona vyúčtování daně elektronicky již ve zdaňovacím období 2010?
Odpověď:
Povinnost podávat Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti včetně příloh pouze elektronicky vyplývá pro plátce daně u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen v odpovědích „ZDP“) - z ustanovení § 38j odst. 4 ZDP, a to poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2010, tzn. až v roce 2011 (u těchto podání je prodloužen termín pro podání tohoto vyúčtování do 20.3.2011). Povinnost ze ZDP podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkový počet poplatníků podle § 2 odst. 3 ZDP (tj. daňových nerezidentů), kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, nečiní v průběhu vykazovaného zdaňovacího období více než 10.
Poznámka: Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob.
Povinnost podávat Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti včetně příloh pouze elektronicky vyplývá pro plátce daně u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen v odpovědích „ZDP“) - z ustanovení § 38j odst. 4 ZDP, a to poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2010, tzn. až v roce 2011 (u těchto podání je prodloužen termín pro podání tohoto vyúčtování do 20.3.2011). Povinnost ze ZDP podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkový počet poplatníků podle § 2 odst. 3 ZDP (tj. daňových nerezidentů), kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, nečiní v průběhu vykazovaného zdaňovacího období více než 10.
Poznámka: Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob.
Jsou na závislé činnosti dostupné tiskopisy v anglické verzi?
Odpověď:ANO, upozorňujeme plátce daně, kteří zaměstnávají poplatníky podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, že na internetu MF a ČDS v sekci daňové tiskopisy (případně v sekci Upozornění MF k tiskopisům) jsou dostupné anglické verze tiskopisu
- Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků – vzor č.20
- Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, - vzor č.17.
Tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka při vyplňování.
- Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků – vzor č.20
- Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, - vzor č.17.
Tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka při vyplňování.
Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků, jaký formulář mám použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?
Odpověď:Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 4 s názvem "Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech". Upozorňujeme, že o měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti. Pokud budete žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění použijte tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 4.Na žádostech neopomeňte označit, zda se jedná o žádost běžnou či dodatečnou.
Jaký vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků je nutné použít za zdaňovací období 2009 pro účely daňového přiznání?
Odpověď:Pro zdaňovací období 2009 je v platnosti vzor tiskopisu č. 17. Tato změna vyplynula zejména ze skutečnosti, že dochází ke dvojímu režimu u doplatků příjmů podle § 5 odst. 4 ZDP, které byly zúčtovány v minulých zdaňovacích období. Zákonem č. 2/2009 Sb., byl také doplněn do § 6ZDP odstavec 16, který zní: „Příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance ve zdaňovacím období a vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaňovacího období, se při zahrnutí do základu daně podle § 5 odst. 4 zvyšují o „povinné pojistné“ (pozn.1/ legislativní zkratka viz. § 6 odst. 13 ZDP, pozn.2/ povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru), které byl z těchto příjmů v době jejich zúčtování povinen platit zaměstnavatel“.
Pracuji již několik let u stejného zaměstnavatele. Musím pro rok 2010 podepisovat "Prohlášení k dani" na novém vzoru č. 20?
Odpověď:Pokud máte pro zdaňovací období podepsané prohlášení na některém z předcházejících vzorů č. 16 – 19, nemusíte podepisovat nový vzor. Ve vzoru č. 20 byly zohledněny pouze změny, ke kterým došlo v ZDP v souvislosti s transformací invalidních důchodů.
Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona za rok 2009?
Odpověď:
24.840 Kč na poplatníka (možnost uplatnění i u výdělečně činných starobních důchodců a i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR),
24.840 Kč na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68.000 Kč a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši,
2.520 Kč u poživatele částečného invalidního důchodu,
5.040 Kč u poživatele plného invalidního důchodu,
16.140 Kč u držitele průkazu ZTP/P,
4.020 Kč pro studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem).
24.840 Kč na poplatníka (možnost uplatnění i u výdělečně činných starobních důchodců a i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR),
24.840 Kč na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68.000 Kč a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši,
2.520 Kč u poživatele částečného invalidního důchodu,
5.040 Kč u poživatele plného invalidního důchodu,
16.140 Kč u držitele průkazu ZTP/P,
4.020 Kč pro studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem).
Když chci uplatnit slevu na dani na manželku, která je na mateřské, počítá se do jejich příjmů i rodičovský příspěvek nebo mateřská?
Odpověď:Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):
- dávky státní sociální podpory
- dávky sociální péče
- dávky pomoci v hmotné nouzi
- příspěvek na péči, sociální služby
- státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem
- státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření
- stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
- příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen
- veškeré příjmy „v hrubém“!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu…
- včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů
- všechny druhy důchodů
- nemocenská
- náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
- ošetřování člena rodiny
- podpora v nezaměstnanosti
- peněžitá pomoc v mateřství
Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku mohu si uplatnit "slevu na manželku podle § 35ba ZDP“? Manželka je od 02/2009 na mateřské dovolené?
Odpověď:
Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi v domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory. Slevu na manželku, v případě že splnila podmínky uvedené výše si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23.7.2009, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10 350 Kč.
Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi v domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory. Slevu na manželku, v případě že splnila podmínky uvedené výše si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23.7.2009, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10 350 Kč.
Jaká je v roce 2009 výše daňového zvýhodnění?
Odpověď:
Výše daňového zvýhodnění je stanovena v § 35c ZDP. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění (pozn. při splnění všech podmínek vyplývajících ze ZDP) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10.680 Kč ročně a jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši (pro rok 2010 je částka zvýšena na 11 604 Kč), pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP.
Výše daňového zvýhodnění je stanovena v § 35c ZDP. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění (pozn. při splnění všech podmínek vyplývajících ze ZDP) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10.680 Kč ročně a jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši (pro rok 2010 je částka zvýšena na 11 604 Kč), pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP.
Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus?
Odpověď:
Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. 6 x 8 000 Kč = 48 000 Kč) stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu je 52.200 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.
Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. 6 x 8 000 Kč = 48 000 Kč) stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu je 52.200 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.
Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 4 350 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 ZDP za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. 4 000 Kč). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Kdy je považováno dítě za vyživované?
Odpověď: Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je
- nezletilým dítětem,
- zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod (změna terminologie od zdaňovací období 2010: zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) a
- soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
- nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
- z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.
Uzavře-li dítě manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.
Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Jakým způsobem prokazuje zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?
Odpověď:Podle § 38l odst. 3 ZDP nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ prokazuje:
- úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
- předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
- jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
- potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
- potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.
Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Zaměstnankyni není 26 let a žije v domácnosti s rodiči. Dotaz zní, zda tato zaměstnankyně může uplatňovat slevu na dani na studenta a zda může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Odpověď:
- Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud Vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.
- Ano, rodič může uplatňovat daňové zvýhodnění pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. ZDP za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 ZDP.
Zaměstnavatel sráží zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. V domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to 2 vlastní nezletilé děti a 2 zletilé děti manželky. Dotaz zní, zda i po smrti manželky je možno považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 ZDP zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí ve společné domácnosti.
Odpověď:
Podle pokynu D-300 k § 35c ZDP se za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
Pokud trvá společná domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c ZDP jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané zákonem.
Podle pokynu D-300 k § 35c ZDP se za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
Pokud trvá společná domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c ZDP jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané zákonem.
Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění za mou dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a mou ženou ve společné domácnosti. Od letošního září (2009) zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.
Odpověď:
Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Dálkové studium na vyšší odborné škole za dodržení výše uvedených předpokladů je považováno dle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c, odst. 6, písm. b) bod 1. ZDP je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů bylo možno uplatnit.
Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Dálkové studium na vyšší odborné škole za dodržení výše uvedených předpokladů je považováno dle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c, odst. 6, písm. b) bod 1. ZDP je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů bylo možno uplatnit.
Kdo je to daňový nerezident ČR?
Odpověď:Daňový domicil (tj. kdo je daňový rezident či nerezident ČR) je stanoven v § 2 ZDP.
Daňovým rezidentem ČR je podle § 2 odst. 2 ZDP fyzická osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště, anebo se zde obvykle zdržuje.
Osobou obvykle se zdržující na území ČR se rozumí osoba pobývající zde alespoň po dobu 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika časových obdobích. Pro určení rezidentství z hlediska délky pobytu se do počtu dní započítává každá i započatá část dne pobytu, tj. i den příjezdu nebo odjezdu a každý den strávený v ČR, včetně sobot, nedělí, státních a jiných svátků, prázdnin a dovolených.
Daňový nerezident ČR je v ZDP vymezen negativně - jako osoba, která nemá na území ČR bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje (tj. v kalendářním roce se zde zdržuje méně než 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně.
Za daňového nerezidenta ČR se považuje ale i osoba, která splňuje jednu ze dvou podmínek daňového rezidentství v ČR stanovenou v ZDP (např. dobu pobytu), jestliže podle kritérií mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je považována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv České republiky.
Můžu jako nerezident ČR uplatnit základní slevu na poplatníka u zaměstnavatele?
Odpověď:
Ano, pokud podepíšete „prohlášení k dani“ můžete tuto slevu ve výši 24.840 Kč (tj. měsíčně 2070 Kč) uplatnit přímo u zaměstnavatele.
Ano, pokud podepíšete „prohlášení k dani“ můžete tuto slevu ve výši 24.840 Kč (tj. měsíčně 2070 Kč) uplatnit přímo u zaměstnavatele.
Jsem daňový nerezident ČR a chci si uplatnit daňové zvýhodnění. Jak mám postupovat?
Odpověď:Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, ale i slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (např. na manželku) či nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (tj. úroky z úvěru) můžete uplatnit pouze v rámci daňového přiznání.
Tyto daňové výhody náleží však daňovému nerezidentovi v ČR jen za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů nejméně 90 % bude pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.
Tyto daňové výhody náleží však daňovému nerezidentovi v ČR jen za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů nejméně 90 % bude pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.
Jsem fyzická osoba - občan Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu a jsem zaměstnancem české firmy, pobývám na území ČR více než 183 dnů v roce a pronajal jsem si zde byt. Trvalé bydliště a stálý byt mám však ve Slovenské republice – kde žije i moje rodina a kam dojíždím. Jakou mám daňovou příslušnost?
Odpověď: I když má tento poplatník „bydliště“ (stálý byt s úmyslem se zde zdržovat v obou státech), pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující určení státu, ve kterém má středisko životních zájmů. Jelikož pracuje u nás, vzniká dojem, že užší hospodářské vztahy má k naší republice. Pokud však v ČR pobývá pouze z důvodu zaměstnání a vrací se za rodinou, která zůstala na Slovensku, je považován podle mezinárodní daňové smlouvy uzavřené mezi oběma státy za rezidenta SR.
Jak to bude v případě občana Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR, který je zaměstnancem české firmy a pronajal si v České republice byt. Trvalé bydliště (stálý byt) má však stále ve Slovenské republice, ale jeho rodina se přestěhovala za ním do ČR, jeho děti zde chodí do školy, manželka si v ČR našla zaměstnání apod.?
Odpověď:Poplatník má sice bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující, že středisko životních zájmů se přesunulo do ČR – zaměstnanec se stane daňovým rezidentem ČR (s povinností platit daně v ČR ze svých celosvětových příjmů). Pro potřeby zaměstnavatele (plátce daně) v případě pochybností je vhodné, aby poplatník předložil přímý důkaz (že má daňový domicil v ČR), tj. potvrzení o daňovém domicilu vystavené v ČR místně příslušným správcem daně (podle místa, kde má v ČR stálý byt).
Dochází v roce 2009 ke změnám při zdaňování příjmů podle § 6 ZDP – nerezidentů ČR?
Odpověď:Ano, v § 36 odst. 7 ZDP je zaveden nový způsob vypořádání daňové povinnosti u
poplatníků (fyzických i právnických osob), kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, s příjmy uvedenými v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 ZDP, zdaněnými v ČR daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby. Tyto příjmy mohou poplatníci uvést nově do daňového přiznání a sraženou daň si započítat na celoroční daňovou povinnost. Podle přechodných ustanovení lze tuto změnu použít již za zdaňovací období započaté v roce 2009.
poplatníků (fyzických i právnických osob), kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, s příjmy uvedenými v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 ZDP, zdaněnými v ČR daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby. Tyto příjmy mohou poplatníci uvést nově do daňového přiznání a sraženou daň si započítat na celoroční daňovou povinnost. Podle přechodných ustanovení lze tuto změnu použít již za zdaňovací období započaté v roce 2009.
Jsem student a pracuji na základě dohody o provedení práce s příjmem do 5.000 Kč, jak je mi tento příjem zdaněn?
Odpověď:
V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce nepřesáhla v kalendářním měsíci částku 5.000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období nepodepsal „Prohlášení k dani“ podle § 38k ZDP, zdaňují se tyto příjmy jednorázově, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15% . Tím je daňová povinnost vyrovnána a tyto příjmy nevstupují do daňového přiznání, ani se nevykazují na „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“. Pro studenta je výhodnější podepsat u zaměstnavatele „Prohlášení dani“ a uplatnit slevy na dani podle § 35ba ZDP( na poplatníka a na studenta).
Pozn. pokud se však bude např. jednat o příjem na základě dohody o pracovní činnosti, musí být částka 5.000 Kč pro výpočet daně navýšena o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 ZDP (tzn. o 34%).
V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce nepřesáhla v kalendářním měsíci částku 5.000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období nepodepsal „Prohlášení k dani“ podle § 38k ZDP, zdaňují se tyto příjmy jednorázově, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15% . Tím je daňová povinnost vyrovnána a tyto příjmy nevstupují do daňového přiznání, ani se nevykazují na „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“. Pro studenta je výhodnější podepsat u zaměstnavatele „Prohlášení dani“ a uplatnit slevy na dani podle § 35ba ZDP( na poplatníka a na studenta).
Pozn. pokud se však bude např. jednat o příjem na základě dohody o pracovní činnosti, musí být částka 5.000 Kč pro výpočet daně navýšena o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 ZDP (tzn. o 34%).
Dále uvádíme, že podle § 38k odst. 7 ZDP, dodatečně přihlédne plátce daně k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání slev na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění nejpozději do 15.února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě „Prohlášení k dani“ podle odst. 4 a 5 (poznámka: podle § 38k odst. 6 ZDP může poplatník podepsat „Prohlášení k dani“ na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce).
Od června t. r. jsem byla na brigádě, kde jsem podepsala „daňové přiznání“ a v srpnu t. r. jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem opět podepsala „daňové přiznání“. Jenže jsem se nyní dozvěděla, že daňové přiznání se může podávat jen jednou. Co s tím mám teď dělat a jaké to pro mě může mít důsledky?
Odpověď:Z Vašeho dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání nikoliv „daňového přiznání“, ale prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP.
Toto prohlášení je skutečně možné na stejné období kalendářního roku podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 ZDP). Pokud jste prohlášení na měsíce červen a červenec podepsala pro jednoho zaměstnavatele, můžete v srpnu podepsat prohlášení pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.
Toto prohlášení je skutečně možné na stejné období kalendářního roku podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 ZDP). Pokud jste prohlášení na měsíce červen a červenec podepsala pro jednoho zaměstnavatele, můžete v srpnu podepsat prohlášení pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.
Jsem daňový nerezident ČR, můžu si u zaměstnavatele uplatnit slevu na studenta?
Odpověď:Ano, pokud podepíšete na příslušné zdaňovací období u zaměstnavatele „prohlášení k dani“, můžete si kromě slevy na poplatníka uplatnit i slevu na studenta.
Chci přispívat svým zaměstnancům na životní a penzijní připojištění. Bude tato složka osvobozena od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění?
Odpověď:V § 6 odst. 9 písm. p) ZDP došlo s účinností od zdaňovacího období 2008 ke sloučení limitů pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaných na účet zaměstnance u penzijního fondu a pojistného hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance na soukromé životní pojištění (splňující „podmínku 2 x 60“). Současně je pro daňové osvobození výše uvedených plnění zaveden limit v absolutní částce, a to v úhrnu (pro oba produkty) maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.
K tomu však uvádíme, že nadlimitní příspěvky a částky pojistného u zaměstnance podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění. Zaplatí-li zaměstnavatel za zaměstnance na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období v úhrnu více než 24 000 Kč, částky nad stanovený limit se posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc (ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny pojišťovně nebo penzijnímu fondu).
K tomu však uvádíme, že nadlimitní příspěvky a částky pojistného u zaměstnance podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění. Zaplatí-li zaměstnavatel za zaměstnance na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období v úhrnu více než 24 000 Kč, částky nad stanovený limit se posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc (ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny pojišťovně nebo penzijnímu fondu).
Můžeme poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?
Odpověď:Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti.
V roce 2009 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, v dubnu 2009 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce za částku 4 500,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:Můžete. Pokud příjmy od druhého zaměstnavatele nepřesáhly v jednom měsíci 5 000,- Kč, byla z nich daň sražena zvláštní sazbou daně a příjmy, z nichž se daň sráží zvláštní sazbou daně, se do daňového přiznání nezahrnují.
V roce 2009 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. V červnu 2009 jsem si způsobil pracovní úraz a pojišťovna mi vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 8 000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:Nemůžete, protože máte povinnost podat daňové přiznání. Příjmy od pojišťovny se v tomto případě pokládají za příjmy od druhého zaměstnavatele a protože přesáhly hranici 5 000,- Kč, pojišťovna srazila zálohu na daň ve výši15%. Tyto příjmy musíte zahrnout do daňového přiznání.
Do června 2009 jsem pracoval v zahraničí. Od září 2009 pracuji u jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:Ne, pokud nejste nerezident ČR, vznikla Vám povinnost podat daňové přiznání, neboť v České republice zdaňujete své celosvětové příjmy. Tedy i ty ze zahraničí.
Do března 2009 jsem byl nezaměstnaný. Do konce října jsem pracoval u jednoho zaměstnavatele. Pak jsem byl opět nezaměstnaný. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:O roční zúčtování můžete požádat zaměstnavatele, u něhož jste pracoval do konce října. I kdybyste neměl nárok na jiné slevy na dani, slevu na poplatníka jste uplatnil pouze za 7 měsíců, v ročním zúčtování Vám plátce však odečte celou slevu na dani tj. 24 840,- Kč.
V červnu 2009 jsem odešel do starobního důchodu. Do té doby jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:
Můžete. A jako již ve výše uvedeném dotazu, tak můžete uplatnit slevu na poplatníka v celé výši tj. 24 840- Kč.
Můžete. A jako již ve výše uvedeném dotazu, tak můžete uplatnit slevu na poplatníka v celé výši tj. 24 840- Kč.
V roce 2009 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a prodal jsem chalupu, kterou jsem v uvedeném roce zdědil po rodičích. Rodiče chalupu vlastnili 10 let. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:
Můžete. Příjmy z prodeje nemovitostí jsou od daně osvobozeny, pokud mezi nabytím a prodejem uplyne 5 let, přičemž se do této doby započítává doba, po kterou nemovitost vlastnili vaši rodiče.
Můžete. Příjmy z prodeje nemovitostí jsou od daně osvobozeny, pokud mezi nabytím a prodejem uplyne 5 let, přičemž se do této doby započítává doba, po kterou nemovitost vlastnili vaši rodiče.
Prodal jsem garáž, kterou mi rodiče v roce 2008 darovali. Jinak jsem měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Mohu tedy požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:
Případ je podobný, ale řešení není stejné. V případě darování se doba, po kterou nemovitost vlastnili rodiče, do vaší doby vlastnictví nezapočítává. Časový test 5 let jste proto nesplnil, nejedná se tedy o příjmy od daně osvobozené a máte povinnost podat daňové přiznání.
Případ je podobný, ale řešení není stejné. V případě darování se doba, po kterou nemovitost vlastnili rodiče, do vaší doby vlastnictví nezapočítává. Časový test 5 let jste proto nesplnil, nejedná se tedy o příjmy od daně osvobozené a máte povinnost podat daňové přiznání.
V roce 2009 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a za prodej starožitného obrazu jsem získal částku 50 000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:Můžete, příjmy z prodeje movitých věcí jsou od daně osvobozeny. Výjimku tvoří motorová vozidla , lodě a letadla, příjmy z jejich prodeje byste zdaňoval, pokud by doba vašeho vlastnictví před prodejem nepřesáhla jeden rok.
V roce 2009 jsem pracoval pouze u jednoho zaměstnavatele a obdržel jsem příjmy z pronájmu pozemků ve výši 8 000,- Kč. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:Příjmy z pronájmu nemovitostí nejsou od daně osvobozené. Pokud přesáhly 6 000,- Kč, což ve vašem případě nastalo, máte povinnost podat daňové přiznání.
Můžu si v rámci ročního zúčtování uplatnit úroky z úvěru, který sloužil na druhé refinancování hypotéky na koupi domu?
Odpověď:Ano. V této souvislosti MF vydalo Pokyn D-324, ze kterého je zřejmé, že vzhledem ke smyslu a cíli právní úpravy daňových úlev na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) ZDP.
Novela 2010 zákona o DPH
Dne 31.12.2009 vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 489/2009 Sb., novela zákona o dani z přidané hodnoty s účinností od 1.1.2010.
Změny v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení od 1. 1. 2010
Cílem této informace je upozornit na změny v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení, ke kterým dojde s účinností od 1. 1. 2010.
Informace k novele zákona o DPH od 1.1.2010 – zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 (změny sazeb DPH)
Zákonem č. 362/2009 Sb., byly přijaty změny některých zákonů v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010. Část pátá obsahuje změnu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“),a to konkrétně změnu výše snížené a základní sazby DPH a přechodná ustanovení.
Informace k uplatnění DPH u veřejných služeb v osobní dopravě
Tato informace byla zpracována na základě Nařízení Rady č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici
Změny v oblasti DPH u služeb od 1. 1. 2010
Změny v uplatňování DPH u přeshraničních služeb od 1. 1. 2010 - pravidla pro stanovení místa plnění, určení osoby povinné přiznat a zaplatit daň, související administrativní povinnosti.
Změny v oblasti DPH při vracení daně plátcům v jiných členských státech od 1.1.2010
Informace k vracení daně plátcům v jiných členských státech podle § 82 zákona o DPH je určena pouze pro plátce, který má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v České republice. Cílem této informace je upozornit na změny v oblasti DPH při vracení daně plátcům v jiných členských státech, ke kterým dochází s účinností od 1. 1. 2010.
Interaktivní formuláře
Daň z příjmů fyzických osob
Příloha č. 1 k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 - výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona)
(Vzor č. 5)
Příloha č. 2 k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 - výpočet dílčích základů daně z příjmů (§ 9 a § 10 zákona)
(Vzor č. 5)
Příloha č. 3 k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 - výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f zákona)
(Vzor č. 5)
Informace k průměrným cenám pohonných hmot pro podnikatele za rok 2009 a 2010
Zákon č. 2/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zásadně změnil ustanovení v § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 tak, že došlo ke sjednocení možnosti použití „paušálních cen“ pohonných hmot, které doposud mohli uplatňovat podnikatelé na základě pokynů MF řady „D“ s tzv. vyhláškovými cenami pro zaměstnance, používající svoje vozidlo pro účely zaměstnavatele. Podle této úpravy, počínaje již rokem 2009, nebude Ministerstvo financí vydávat pokyny k cenám PHM pro podnikatele a ti naopak budou moci použít ceny vydávané vyhláškami MPSV. Pro rok 2009 bude tak možno postupovat podle vyhlášky MPSV, kterou je vyhláška č. 451/2008 Sb. Podle této vyhlášky, která zůstala v platnosti po celý rok 2009, jsou průměrné ceny následující:
Průměrná cena pohonných hmot platná pro rok 2009, stanovená vyhláškou č. 451/2008 Sb. činí:
- 26,30 Kč u benzinu automobilového 91 oktanů,
- 26,80 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
- 29,00 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
- 28,50 Kč u motorové nafty.
Pozn.: Sazba základní náhrady platná rovněž po celý rok 2009 je 3,90 Kč.
S účinností od 1. 1. 2010 je již vydána nová vyhláška MPSV, a to pod č. 462/2009 Sb.. V ní vyhlášené průměrné ceny PHM, platné i pro podnikatele fyzické osoby činí:
- 28,50 Kč u benzinu automobilového 91 oktanů,
- 28,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
- 30,70 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
- 27,20 Kč u motorové nafty.
Sazba základní náhrady platná od začátku roku rok 2010 je rovněž 3,90 Kč. Připomínáme však, že jak průměrné ceny tak, i sazba základní náhrady se mohou v průběhu roku 2010 změnit.
1.12.2010
Změny základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2010
4.1.2010 , Zdroj: Ministerstvo financí
Jaký předpis upravuje sazby stravného v cizích měnách pro rok 2008? K jakým změnám došlo?
Vyhláška č. 459/2009 Sb. stanoví s účinností od 1. ledna 2010 výši základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2010. Současně se ruší vyhláška č. 417/2008 Sb., která upravovala zahraniční stravné pro rok 2009.
V následující tabulce uvádíme přehled zemí, u kterých došlo ke změně sazby nebo měny:
Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného
Guatemala USD americký dolar 45,-
Irák EUR euro 40,-
Katar USD americký dolar 50,-
Kuvajt EUR euro 40,-
Mexiko USD americký dolar 50,-
Pákistán EUR euro 35,-
Spojené arabské emiráty USD americký dolar 55,-
Svatý Tomáš a Princův ostrov EUR euro 35,-
Tanzánie USD americký dolar 55,-
Turkmenistán EUR euro 40,-
Uganda USD americký dolar 55,-
Venezuela USD americký dolar 55,-
Jaký předpis upravuje sazby stravného v cizích měnách pro rok 2008? K jakým změnám došlo?
Vyhláška č. 459/2009 Sb. stanoví s účinností od 1. ledna 2010 výši základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2010. Současně se ruší vyhláška č. 417/2008 Sb., která upravovala zahraniční stravné pro rok 2009.
V následující tabulce uvádíme přehled zemí, u kterých došlo ke změně sazby nebo měny:
Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného
Guatemala USD americký dolar 45,-
Irák EUR euro 40,-
Katar USD americký dolar 50,-
Kuvajt EUR euro 40,-
Mexiko USD americký dolar 50,-
Pákistán EUR euro 35,-
Spojené arabské emiráty USD americký dolar 55,-
Svatý Tomáš a Princův ostrov EUR euro 35,-
Tanzánie USD americký dolar 55,-
Turkmenistán EUR euro 40,-
Uganda USD americký dolar 55,-
Venezuela USD americký dolar 55,-
Průměrné ceny pohonných hmot pro podnikatele v roce 2010
Pokud podnikatel nedoloží cenu spotřebovaných pohonných hmot, vypočte výdaje na ně pomocí stanovené průměrné ceny a spotřeby vozidla.
Od roku 2009 podnikatelé mohou používat ceny dříve určené pouze pro stanovení náhrad pro zaměstnance. (pokyn - D se již nevydává!) Tyto ceny jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí, pro rok 2010 je to vyhláška č. 462/2009 Sb.
Pokud podnikatel nedoloží cenu pohonné hmoty, použije výdaje vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:
Druh pohonných hmot Průměrná cena
pohonných hmot (Kč)
Benzin automobilový 91 oktanů 28,50
Benzin automobilový 95 oktanů 28,70
Benzin automobilový 98 oktanů 30,70
Motorová nafta 27,20
Od roku 2009 podnikatelé mohou používat ceny dříve určené pouze pro stanovení náhrad pro zaměstnance. (pokyn - D se již nevydává!) Tyto ceny jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí, pro rok 2010 je to vyhláška č. 462/2009 Sb.
Pokud podnikatel nedoloží cenu pohonné hmoty, použije výdaje vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:
Druh pohonných hmot Průměrná cena
pohonných hmot (Kč)
Benzin automobilový 91 oktanů 28,50
Benzin automobilový 95 oktanů 28,70
Benzin automobilový 98 oktanů 30,70
Motorová nafta 27,20
Stravné, sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a průměrná cena pohonných hmot pro rok 2010
4.1.2010 , Zdroj: Sbírka zákonů
Sazby pro rok 2010 stanovuje vyhláška č. 462/2009 Sb.
Stravné
Za každý kalendářní den pracovní cesty v roce 2010 poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v neveřejné sféře stravné nejméně ve výši:
a) 61 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ve veřejné sféře stravné ve výši:
a) 61 Kč až 73 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč až 112 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč až 174 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Náhrady
Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.
Pro rok 2010 zůstávají náhrady ve stejné výši jako pro rok 2009. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy tedy činí:
a) 1,10 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,
b) 3,90 Kč u osobních silničních motorových vozidel.
Pokud zaměstnanec nedoloží cenu pohonné hmoty, přísluší mu v roce 2010 náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:
Druh pohonných hmot Průměrná cena pohonných hmot (Kč)
Benzin automobilový 91 oktanů 28,50
Benzin automobilový 95 oktanů 28,70
Benzin automobilový 98 oktanů 30,70
Motorová nafta 27,20
Sazby pro rok 2010 stanovuje vyhláška č. 462/2009 Sb.
Stravné
Za každý kalendářní den pracovní cesty v roce 2010 poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v neveřejné sféře stravné nejméně ve výši:
a) 61 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ve veřejné sféře stravné ve výši:
a) 61 Kč až 73 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč až 112 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč až 174 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Náhrady
Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.
Pro rok 2010 zůstávají náhrady ve stejné výši jako pro rok 2009. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy tedy činí:
a) 1,10 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,
b) 3,90 Kč u osobních silničních motorových vozidel.
Pokud zaměstnanec nedoloží cenu pohonné hmoty, přísluší mu v roce 2010 náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:
Druh pohonných hmot Průměrná cena pohonných hmot (Kč)
Benzin automobilový 91 oktanů 28,50
Benzin automobilový 95 oktanů 28,70
Benzin automobilový 98 oktanů 30,70
Motorová nafta 27,20
Labels: Daně
1.05.2010
OSVČ a pojistné na sociální zabezpečení v roce 2010
7.12.2009 , Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Od 1. ledna 2010 se pro OSVČ mění výše záloh na pojistné na důchodové pojištění.
Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zůstává odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro rok 2010 ve stejné výši jako v roce 2009. OSVČ odvádějí pojistné ve výši 29,2 % na důchodové pojištění a na dobrovolné nemocenské pojištění 1,4 % z vyměřovacího základu.
Od 1. ledna 2010 se pro OSVČ mění výše záloh na pojistné na důchodové pojištění. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2009 platit minimální zálohy na důchodové pojištění ve výši 1 720 Kč měsíčně. V měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce platí minimálně 1 731 Kč. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě SVČ hlavní i nadále povinná.
Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2009 činit 688 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce se bude jednat minimálně o 693 Kč. Tento podnikatel bude v roce 2010 povinen platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2010 nebo pokud jeho příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2009 alespoň 56 532 Kč.
Účast na nemocenském pojištění zůstává u OSVČ nadále dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Minimální pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude činit 56 Kč měsíčně.
Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 % daňového základu (podle § 7 ZDP po úpravě podle §§ 5 a 23 ZDP), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v roce 2009.
Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude minimální měsíční vyměřovací základ až do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu 2009, činit 5 889 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 2 356 Kč.
V měsíci podání Přehledu za rok 2009 se změní: pro OSVČ hlavní bude činit 5 928 Kč a pro OSVČ vedlejší pak 2 371 Kč.
Od 1. ledna 2010 se pro OSVČ mění výše záloh na pojistné na důchodové pojištění.
Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zůstává odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro rok 2010 ve stejné výši jako v roce 2009. OSVČ odvádějí pojistné ve výši 29,2 % na důchodové pojištění a na dobrovolné nemocenské pojištění 1,4 % z vyměřovacího základu.
Od 1. ledna 2010 se pro OSVČ mění výše záloh na pojistné na důchodové pojištění. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2009 platit minimální zálohy na důchodové pojištění ve výši 1 720 Kč měsíčně. V měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce platí minimálně 1 731 Kč. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě SVČ hlavní i nadále povinná.
Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2009 činit 688 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce se bude jednat minimálně o 693 Kč. Tento podnikatel bude v roce 2010 povinen platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2010 nebo pokud jeho příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2009 alespoň 56 532 Kč.
Účast na nemocenském pojištění zůstává u OSVČ nadále dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Minimální pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude činit 56 Kč měsíčně.
Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 % daňového základu (podle § 7 ZDP po úpravě podle §§ 5 a 23 ZDP), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v roce 2009.
Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude minimální měsíční vyměřovací základ až do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu 2009, činit 5 889 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 2 356 Kč.
V měsíci podání Přehledu za rok 2009 se změní: pro OSVČ hlavní bude činit 5 928 Kč a pro OSVČ vedlejší pak 2 371 Kč.
Zákonné lhůty plnění daňových povinností v roce 2010
7.12.2009 , Zdroj: Česká daňová správa
Jaké jsou konkrétní termíny, které by měli poplatníci a plátci daně vést v patrnosti, aby nedošlo k prodlení při placení daní?
Lhůty pro podání daňových přiznání
Daň Lhůta pro podání přiznání
Daň z přidané hodnoty a spotřební daně Do 25. dne po uplynutí zdaňovacího období
Daň silniční Do konce ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období
Daň z nemovitostí Do konce ledna běžného zdaňovacího období
Daň z příjmů FO Do konce března roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období
Daň z příjmů PO Do konce třetího měsíce po uplynutí zdaňovacího období nebo do konce šestého měsíce po uplynutí zdaňovacího období, jedná-li se o právnickou osobu podléhající povinnému auditu
Daň dědická Do 30 dnů od skončení dědického řízení
Daň darovací Do 30 dnů od rozhodného dne
Daň z převodu nemovitostí Do konce třetího měsíce následujícího po zapsání do katastru nemovitostí
Plátci spotřebních daní
Plátci spotřebních daní, kterým podle zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
Podle specifických ustanovení zákona o spotřebních daních mohou předkládat daňová přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně také právnické a fyzické osoby mající postavení daňových poplatníků, které nakoupily nebo samy vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro výrobu tepla (dále jen „topné oleje“) a vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa (dále jen „zelená nafta“) a které nakoupily nebo samy vyrobily ostatní (technické) benziny a prokazatelně tyto benziny použily jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí.
Spotřební daň (mimo spotřební daně z lihu) je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období a spotřební daň z lihu je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.
Plátci energetických daní
Plátci energetických daní, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit příslušnou daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
Daňový subjekt, který je povinnou osobou podle § 3a zákona o biopalivech, je povinen do 31. ledna podat Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Ve stejné lhůtě je splatný i poplatek, pokud nebyla podle zákona o biopalivech stanovená povinnost splněna.
Osoby požívající výsad a imunit
Pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a pro vojenské orgány ozbrojených sil působících na území ČR na základě mezinárodní smlouvy platí pro plnění daňových povinností, případně odvodů a vrácení daně speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech.
Plátci DPH
S ohledem na změny v oblasti DPH bychom rádi připomněli povinnost podat Souhrnné hlášení, pokud plátce daně uskutečnil dodání zboží, respektive přemístění obchodního majetku do jiného členského státu EU, a nebo pokud plátce poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě, jak je upraveno v § 102 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Vrácení daně z přidané hodnoty v rámci zahraniční pomoci, vrácení daně osobám registrovaným k dani v jiných členských státech nebo vrácení daně zahraničním osobám povinným k dani, které v tuzemsku neuskutečňují ekonomickou činnost, vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží a vrácení daně osobám se zdravotním postižením je upraveno v příslušných ustanoveních dílu 11 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se novelizuje zákon o dani z přidané hodnoty, bylo založeno právo na tzv. skupinovou registraci plátců. Skupina se podle nového § 95a odst. 2 ZDPH stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného roku.
Daň z příjmů vybíranou srážkou
Pro daň z příjmů vybíranou srážkou podle zvláštní sazby zpravidla platí povinnost plátce odvést sraženou daň do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy ji byl povinen srazit.
Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla.
Jaké jsou konkrétní termíny, které by měli poplatníci a plátci daně vést v patrnosti, aby nedošlo k prodlení při placení daní?
Lhůty pro podání daňových přiznání
Daň Lhůta pro podání přiznání
Daň z přidané hodnoty a spotřební daně Do 25. dne po uplynutí zdaňovacího období
Daň silniční Do konce ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období
Daň z nemovitostí Do konce ledna běžného zdaňovacího období
Daň z příjmů FO Do konce března roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období
Daň z příjmů PO Do konce třetího měsíce po uplynutí zdaňovacího období nebo do konce šestého měsíce po uplynutí zdaňovacího období, jedná-li se o právnickou osobu podléhající povinnému auditu
Daň dědická Do 30 dnů od skončení dědického řízení
Daň darovací Do 30 dnů od rozhodného dne
Daň z převodu nemovitostí Do konce třetího měsíce následujícího po zapsání do katastru nemovitostí
Plátci spotřebních daní
Plátci spotřebních daní, kterým podle zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
Podle specifických ustanovení zákona o spotřebních daních mohou předkládat daňová přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně také právnické a fyzické osoby mající postavení daňových poplatníků, které nakoupily nebo samy vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro výrobu tepla (dále jen „topné oleje“) a vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa (dále jen „zelená nafta“) a které nakoupily nebo samy vyrobily ostatní (technické) benziny a prokazatelně tyto benziny použily jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí.
Spotřební daň (mimo spotřební daně z lihu) je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období a spotřební daň z lihu je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.
Plátci energetických daní
Plátci energetických daní, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit příslušnou daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
Daňový subjekt, který je povinnou osobou podle § 3a zákona o biopalivech, je povinen do 31. ledna podat Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Ve stejné lhůtě je splatný i poplatek, pokud nebyla podle zákona o biopalivech stanovená povinnost splněna.
Osoby požívající výsad a imunit
Pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a pro vojenské orgány ozbrojených sil působících na území ČR na základě mezinárodní smlouvy platí pro plnění daňových povinností, případně odvodů a vrácení daně speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech.
Plátci DPH
S ohledem na změny v oblasti DPH bychom rádi připomněli povinnost podat Souhrnné hlášení, pokud plátce daně uskutečnil dodání zboží, respektive přemístění obchodního majetku do jiného členského státu EU, a nebo pokud plátce poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě, jak je upraveno v § 102 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Vrácení daně z přidané hodnoty v rámci zahraniční pomoci, vrácení daně osobám registrovaným k dani v jiných členských státech nebo vrácení daně zahraničním osobám povinným k dani, které v tuzemsku neuskutečňují ekonomickou činnost, vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží a vrácení daně osobám se zdravotním postižením je upraveno v příslušných ustanoveních dílu 11 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se novelizuje zákon o dani z přidané hodnoty, bylo založeno právo na tzv. skupinovou registraci plátců. Skupina se podle nového § 95a odst. 2 ZDPH stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného roku.
Daň z příjmů vybíranou srážkou
Pro daň z příjmů vybíranou srážkou podle zvláštní sazby zpravidla platí povinnost plátce odvést sraženou daň do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy ji byl povinen srazit.
Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla.
Změny v nemocenském pojištění od 1. 1. 2010
11.12.2009, Zdroj: ČSSZ
Změny v oblasti nemocenského pojištění, které nastanou od 1. ledna 2010, budou účinné pro období jednoho roku.
Od 1. ledna 2010 se mění některé právní předpisy, které se týkají nemocenského pojištění. Tato úprava dávek nemocenského pojištění má být účinná pouze pro období jednoho roku, to znamená od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010. V roce 2011 se mají podmínky pro nárok a výši jednotlivých dávek vrátit do stavu účinného před touto změnou.
Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu a rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. K 1. 1. 2010 se změní redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek. První redukční hranice bude činit 791 Kč, druhá redukční hranice 1 186 Kč a třetí redukční hranice 2 371 Kč.
Změní se procentní sazba pro výpočet nemocenského. Místo stávající odstupňované sazby nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu ve výši 60 %, 66 % a 72 % bude sazba jednotná ve výši 60 %. Nebude tak již záležet na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti, dávka bude po celou dobu vyplácena v jednotné výši. Ke snížení dojde podle přechodného ustanovení od 1. 1. 2010 i u nároků vzniklých před 1. 1. 2010, pokud náležely k 31. 12. 2009 ve vyšší sazbě než 60 %.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) bude činit 60 % (snížení ze stávajících 70 %) z denního vyměřovacího základu, vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Denní vyměřovací základ se u peněžité pomoci v mateřství bude redukovat do částky první redukční hranice stejně jako u nemocenského a ošetřovného, tedy sazbou ve výši 90 % (nyní se započítává 100 %). Stejná úprava se použije i pro redukci denního vyměřovacího základu při výpočtu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.
Obdobně jako u nemocenského dojde i u PPM ke snížení výše dávky i u nároků vzniklých před 1. 1. 2010 a trvajících po tomto dni.
Podpůrčí doba u ošetřovného bude začínat až čtvrtým kalendářním dnem trvání potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti a bude poté činit nejdéle 6 nebo 13 kalendářních dnů (nárok osamělého rodiče, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku), Za první tři kalendářní dny potřeby ošetřování nebudou mít pojištěnci nárok na žádnou dávku.
Změny v oblasti nemocenského pojištění, které nastanou od 1. ledna 2010, budou účinné pro období jednoho roku.
Od 1. ledna 2010 se mění některé právní předpisy, které se týkají nemocenského pojištění. Tato úprava dávek nemocenského pojištění má být účinná pouze pro období jednoho roku, to znamená od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010. V roce 2011 se mají podmínky pro nárok a výši jednotlivých dávek vrátit do stavu účinného před touto změnou.
Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu a rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. K 1. 1. 2010 se změní redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek. První redukční hranice bude činit 791 Kč, druhá redukční hranice 1 186 Kč a třetí redukční hranice 2 371 Kč.
Změní se procentní sazba pro výpočet nemocenského. Místo stávající odstupňované sazby nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu ve výši 60 %, 66 % a 72 % bude sazba jednotná ve výši 60 %. Nebude tak již záležet na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti, dávka bude po celou dobu vyplácena v jednotné výši. Ke snížení dojde podle přechodného ustanovení od 1. 1. 2010 i u nároků vzniklých před 1. 1. 2010, pokud náležely k 31. 12. 2009 ve vyšší sazbě než 60 %.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) bude činit 60 % (snížení ze stávajících 70 %) z denního vyměřovacího základu, vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Denní vyměřovací základ se u peněžité pomoci v mateřství bude redukovat do částky první redukční hranice stejně jako u nemocenského a ošetřovného, tedy sazbou ve výši 90 % (nyní se započítává 100 %). Stejná úprava se použije i pro redukci denního vyměřovacího základu při výpočtu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.
Obdobně jako u nemocenského dojde i u PPM ke snížení výše dávky i u nároků vzniklých před 1. 1. 2010 a trvajících po tomto dni.
Podpůrčí doba u ošetřovného bude začínat až čtvrtým kalendářním dnem trvání potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti a bude poté činit nejdéle 6 nebo 13 kalendářních dnů (nárok osamělého rodiče, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku), Za první tři kalendářní dny potřeby ošetřování nebudou mít pojištěnci nárok na žádnou dávku.
Labels: Sociální pojištění
Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. 1. 2010
21.12.2009 , Zdroj: VZP
Od 1. 1. 2010 dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance. Zvyšuje se také minimální záloha OSVČ.
Všichni plátci pojistného na zdravotní pojištění musí své platby přizpůsobit novému pojetí definice dne platby pojistného. Není to již den odepsání z účtu plátce, ale den připsání částky na účet příjemce. Z dalších změn platných od 1. 1. 2010 se asi největšího počtu plátců týká zvýšení minimálních záloh OSVČ na 1 601 Kč místo dosavadních 1 590 Kč.
Minimální vyměřovací základ OSVČ
Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2010 činí průměrná měsíční mzda 23 709 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2010 je tudíž 11 854,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 601 Kč.
Zálohu ve výši 1 601 Kč musí poprvé za leden 2010 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2010) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2010 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2008 platily v roce 2009 zálohy nižší než 1 601 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.
Maximální vyměřovací základ OSVČ
Výše maximálního vyměřovacího základu byla novelizována zákonem č. 362/2009 Sb. a od 1. 1. 2010 činí maximální vyměřovací základ OSVČ 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2010 částka 23 709 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2010 tedy bude činit 1 707 048 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 142 254 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 19 205 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2009.
U OSVČ, které byly v roce 2009 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2009 přesáhl 1 130 640 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2009 postupovat podle ustanovení § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání.
Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem
Výše zmiňovaný zákon č. 362/2009 Sb. novelizoval mimo jiné i ustanovení § 3c zákona č. 592/1992 Sb., tzn. vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Od 1. 1. 2010 se na základě této novelizace stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2010 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistné ve výši 723 Kč. Částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu následujícího roku.
Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.
Změny vyplývající ze zákona o platebním styku
Dvě důležité změny pro platby zdravotního pojištění přináší zákon č. 285/2009 Sb., který v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění novelizuje ustanovení § 5 odst. 2 – Odvod pojistného za zaměstnance a § 17 – Způsob placení pojistného. Tato novelizace vstoupí v platnost 1. 1. 2010.
Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a od 1. 1. 2010 je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Splatnost tedy již nebude záviset na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění.
K zásadní změně, která se týká všech plátců pojistného, došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1. 1. 2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou (tzv. složenkou). V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.
Od 1. 1. 2010 dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance. Zvyšuje se také minimální záloha OSVČ.
Všichni plátci pojistného na zdravotní pojištění musí své platby přizpůsobit novému pojetí definice dne platby pojistného. Není to již den odepsání z účtu plátce, ale den připsání částky na účet příjemce. Z dalších změn platných od 1. 1. 2010 se asi největšího počtu plátců týká zvýšení minimálních záloh OSVČ na 1 601 Kč místo dosavadních 1 590 Kč.
Minimální vyměřovací základ OSVČ
Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2010 činí průměrná měsíční mzda 23 709 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2010 je tudíž 11 854,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 601 Kč.
Zálohu ve výši 1 601 Kč musí poprvé za leden 2010 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2010) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2010 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2008 platily v roce 2009 zálohy nižší než 1 601 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.
Maximální vyměřovací základ OSVČ
Výše maximálního vyměřovacího základu byla novelizována zákonem č. 362/2009 Sb. a od 1. 1. 2010 činí maximální vyměřovací základ OSVČ 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2010 částka 23 709 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2010 tedy bude činit 1 707 048 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 142 254 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 19 205 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2009.
U OSVČ, které byly v roce 2009 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2009 přesáhl 1 130 640 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2009 postupovat podle ustanovení § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání.
Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem
Výše zmiňovaný zákon č. 362/2009 Sb. novelizoval mimo jiné i ustanovení § 3c zákona č. 592/1992 Sb., tzn. vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Od 1. 1. 2010 se na základě této novelizace stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2010 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistné ve výši 723 Kč. Částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu následujícího roku.
Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.
Změny vyplývající ze zákona o platebním styku
Dvě důležité změny pro platby zdravotního pojištění přináší zákon č. 285/2009 Sb., který v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění novelizuje ustanovení § 5 odst. 2 – Odvod pojistného za zaměstnance a § 17 – Způsob placení pojistného. Tato novelizace vstoupí v platnost 1. 1. 2010.
Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a od 1. 1. 2010 je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Splatnost tedy již nebude záviset na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění.
K zásadní změně, která se týká všech plátců pojistného, došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1. 1. 2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou (tzv. složenkou). V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.
12.28.2009
Sazby daně z nemovitostí od 1.1.2010
(17.12.2009) Změny sazeb daně z nemovitostí od 1.1.2010
Zákonem č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, se s účinností od 1.1.2010 mění také ustanovení § 6 odst. 2 a § 11 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitostí“), jimiž jsou upraveny sazby daně z nemovitostí.
SAZBY DANĚ Z NEMOVITOSTÍ PLATNÉ K 1. LEDNU 2010
1. Sazby daně z pozemků podle § 6 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí:
A - orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad 0,75%
B - trvalý travní porost 0,25%
C - hospodářský les 0,25%
D - rybník s intenzívním a průmyslovým chovem ryb 0,25%
2. Sazby daně z pozemků podle § 6 odst. 2 zákona o dani z nemovitostí:
E - zastavěná plocha a nádvoří 0,20 Kč/m2
F - stavební pozemek 2,00 Kč/m2
G - ostatní plocha 0,20 Kč/m2
3. Základní sazby daně ze staveb podle § 11 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí:
Stavby:
H - obytný dům 2 Kč/m2
I - ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu 2 Kč/m2
J - stavba pro individuální rekreaci, rodinný dům využívaný pro individuální rekreaci 6 Kč/m2
K - stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci 2 Kč/m2
L - garáž vystavěná odděleně od obytného domu 8 Kč/m2
M – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
N – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
O – ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2
P - ostatní stavba 6 Kč/m2
Jednotky:
R – byt 2 Kč/m2
Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost:
S - zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
T - průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
U - ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2
V - samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž 8 Kč/m2
Z - ostatní samostatný nebytový prostor 2 Kč/m2
Podle ustanovení § 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitostí, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze
a.ke změně sazeb daně,
b.ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst. 1,
c.ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12, anebo
d.k zániku osvobození od daně, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu,
poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední známé daně upravené o změny podle písmen a) až d) a výsledek vyměření se poplatníkovi oznámí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.
Zákonem č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, se s účinností od 1.1.2010 mění také ustanovení § 6 odst. 2 a § 11 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitostí“), jimiž jsou upraveny sazby daně z nemovitostí.
SAZBY DANĚ Z NEMOVITOSTÍ PLATNÉ K 1. LEDNU 2010
1. Sazby daně z pozemků podle § 6 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí:
A - orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad 0,75%
B - trvalý travní porost 0,25%
C - hospodářský les 0,25%
D - rybník s intenzívním a průmyslovým chovem ryb 0,25%
2. Sazby daně z pozemků podle § 6 odst. 2 zákona o dani z nemovitostí:
E - zastavěná plocha a nádvoří 0,20 Kč/m2
F - stavební pozemek 2,00 Kč/m2
G - ostatní plocha 0,20 Kč/m2
3. Základní sazby daně ze staveb podle § 11 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí:
Stavby:
H - obytný dům 2 Kč/m2
I - ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu 2 Kč/m2
J - stavba pro individuální rekreaci, rodinný dům využívaný pro individuální rekreaci 6 Kč/m2
K - stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci 2 Kč/m2
L - garáž vystavěná odděleně od obytného domu 8 Kč/m2
M – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
N – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
O – ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2
P - ostatní stavba 6 Kč/m2
Jednotky:
R – byt 2 Kč/m2
Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost:
S - zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
T - průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
U - ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2
V - samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž 8 Kč/m2
Z - ostatní samostatný nebytový prostor 2 Kč/m2
Podle ustanovení § 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitostí, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze
a.ke změně sazeb daně,
b.ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst. 1,
c.ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12, anebo
d.k zániku osvobození od daně, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu,
poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední známé daně upravené o změny podle písmen a) až d) a výsledek vyměření se poplatníkovi oznámí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.
Novela zákona o DPH od 1.1.2010
(21.12.2009) Dne 10.12 2009 byl Senátem schválen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 195). Tento návrh zákona byl vládou předložen Poslanecké sněmovně dne 7.8.2009, která jej schválila na 64. schůzi konané 4.11.2009 (sněmovní tisk č. 887). Zákon musí ještě podepsat prezident republiky a následně bude zveřejněn ve Sbírce zákonů. Jeho účinnost je od 1.1.2010.
Novela zákona o DPH byla předložena především z důvodu povinnosti členských států EU transponovat do národní legislativy následující směrnice, kterými se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty:
Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, pokud jde o místo plnění při poskytnutí služby;
Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, o vrácení daně z přidané hodnoty osobám registrovaným k DPH v členských státech;
Směrnice Rady 2008/117/ES ze dne 16. prosince 2008, týkající se souhrnného hlášení.
Novela zákona o DPH obsahuje také nový §36a, který se týká stanovení základu daně ve zvláštních případech a některé další jednotlivé úpravy textu zákona a legislativně technické změny.
Účelem této informace je poskytnout základní přehled o nejvýznamnějších změnách zákona o DPH od 1.1.2010.
1. Změny v oblasti DPH u služeb
Změny v oblasti uplatňování DPH u přeshraničních služeb, které vyplývají především ze Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008 jsou popsány v informaci – Změny v oblasti DPH u služeb od 1. 1 .2010.
V této souvislosti upozorňujeme, že nová pravidla pro stanovení místa plnění u služeb budou uplatňována u služeb, u kterých datum uskutečnění zdanitelného plnění nastalo po 1.1.2010.
2. Vracení daně plátcům v jiných členských státech
Další zásadní úpravou, která vstupuje v platnost od 1. 1. 2010 je vracení daně plátcům v jiných členských státech. Tuto problematiku ve vztahu k českým plátcům daně žádajícím o vrácení daně v jiných členských státech podrobně upravuje informace – Změny v oblasti DPH při vracení daně plátcům v jiných členských státech od 1.1.2010.
Aplikace EPO pro podání žádosti o přidělení přístupu do aplikace pro Vracení DPH plátcům v jiných členských státech v elektronické podobě prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy bude přístupná po 1. 1. 2010.
3. Souhrnná hlášení
Veškeré změny související s podáváním souhrnných hlášení jsou zachyceny v informaci – Změny v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení od 1. 1. 2010. Souhrnné hlášení bude možno podávat pouze v elektronické podobě.
Aplikace EPO pro podávání souhrnného hlášení v elektronické podobě bude v souvislosti s novelou zákona o DPH upravena a plátcům bude k dispozici po 1. lednu 2010, kdy bude zveřejněn i aktuální elektronický formulář. První podání souhrnného hlášení prostřednictvím upravené aplikace EPO se bude podávat za měsíc leden 2010 ve lhůtě do 25. února 2010. Souhrnná hlášení za 4. čtvrtletí 2009, která mají být podána ve lhůtě do 25. ledna 2010, bude možno ještě předkládat na tiskopise vydaném MF.
Jsou dva možné způsoby podání souhrnného hlášení v elektronické podobě, a to formou datové zprávy,
která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy -> Elektronická podání pro daňovou správu (Aplikace EPO ) nebo
která je která je odeslána prostřednictvím datové schránky (v tomto případě uznávaný elektronický podpis není třeba), a to vždy ve formátu, struktuře a s údaji stanovenými Ministerstvem financí (Pokyn č. D - 331). Souhrnné hlášení, které se podává formou datové zprávy odeslané prostřednictvím datové schránky, musí být ve struktuře a tvaru .XML. Odpovídající XSD schémata jsou definována a zveřejněna na adrese http://eds.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo_struktury.faces .
4. Podávání daňových přiznání
V oblasti podávání daňových přiznání nedochází od 1. 1. 2010 k žádným změnám, tzn. i nadále je možno daňová přiznání podávat jak elektronicky, tak i na tiskopise vydaném MF.
Novela zákona o DPH byla předložena především z důvodu povinnosti členských států EU transponovat do národní legislativy následující směrnice, kterými se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty:
Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, pokud jde o místo plnění při poskytnutí služby;
Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, o vrácení daně z přidané hodnoty osobám registrovaným k DPH v členských státech;
Směrnice Rady 2008/117/ES ze dne 16. prosince 2008, týkající se souhrnného hlášení.
Novela zákona o DPH obsahuje také nový §36a, který se týká stanovení základu daně ve zvláštních případech a některé další jednotlivé úpravy textu zákona a legislativně technické změny.
Účelem této informace je poskytnout základní přehled o nejvýznamnějších změnách zákona o DPH od 1.1.2010.
1. Změny v oblasti DPH u služeb
Změny v oblasti uplatňování DPH u přeshraničních služeb, které vyplývají především ze Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008 jsou popsány v informaci – Změny v oblasti DPH u služeb od 1. 1 .2010.
V této souvislosti upozorňujeme, že nová pravidla pro stanovení místa plnění u služeb budou uplatňována u služeb, u kterých datum uskutečnění zdanitelného plnění nastalo po 1.1.2010.
2. Vracení daně plátcům v jiných členských státech
Další zásadní úpravou, která vstupuje v platnost od 1. 1. 2010 je vracení daně plátcům v jiných členských státech. Tuto problematiku ve vztahu k českým plátcům daně žádajícím o vrácení daně v jiných členských státech podrobně upravuje informace – Změny v oblasti DPH při vracení daně plátcům v jiných členských státech od 1.1.2010.
Aplikace EPO pro podání žádosti o přidělení přístupu do aplikace pro Vracení DPH plátcům v jiných členských státech v elektronické podobě prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy bude přístupná po 1. 1. 2010.
3. Souhrnná hlášení
Veškeré změny související s podáváním souhrnných hlášení jsou zachyceny v informaci – Změny v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení od 1. 1. 2010. Souhrnné hlášení bude možno podávat pouze v elektronické podobě.
Aplikace EPO pro podávání souhrnného hlášení v elektronické podobě bude v souvislosti s novelou zákona o DPH upravena a plátcům bude k dispozici po 1. lednu 2010, kdy bude zveřejněn i aktuální elektronický formulář. První podání souhrnného hlášení prostřednictvím upravené aplikace EPO se bude podávat za měsíc leden 2010 ve lhůtě do 25. února 2010. Souhrnná hlášení za 4. čtvrtletí 2009, která mají být podána ve lhůtě do 25. ledna 2010, bude možno ještě předkládat na tiskopise vydaném MF.
Jsou dva možné způsoby podání souhrnného hlášení v elektronické podobě, a to formou datové zprávy,
která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy -> Elektronická podání pro daňovou správu (Aplikace EPO ) nebo
která je která je odeslána prostřednictvím datové schránky (v tomto případě uznávaný elektronický podpis není třeba), a to vždy ve formátu, struktuře a s údaji stanovenými Ministerstvem financí (Pokyn č. D - 331). Souhrnné hlášení, které se podává formou datové zprávy odeslané prostřednictvím datové schránky, musí být ve struktuře a tvaru .XML. Odpovídající XSD schémata jsou definována a zveřejněna na adrese http://eds.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo_struktury.faces .
4. Podávání daňových přiznání
V oblasti podávání daňových přiznání nedochází od 1. 1. 2010 k žádným změnám, tzn. i nadále je možno daňová přiznání podávat jak elektronicky, tak i na tiskopise vydaném MF.
Informace k uplatnění DPH u veřejných služeb v osobní dopravě
(23.12.2009) Tato informace byla zpracována na základě Nařízení Rady č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici.
Od data 3. 12.2009 vstoupilo v účinnost Nařízení Rady č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 (dále jen „Nařízení“) o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici (dále jen „veřejných služeb v osobní dopravě“). Protože nařízení má přímou účinnost, znamená to, že i když by do té doby nevstoupil v účinnost zákon o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, jsou ustanovení Nařízení závazná pro poskytování veřejných služeb v osobní dopravě v ČR.
Tato informace se zabývá pouze uplatněním daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u veřejných služeb v osobní dopravě, a to u kompenzací za veřejné služby v osobní dopravě poskytovaných objednatelem těchto služeb a obecně u slev z jízdného.
1) Kompenzace poskytovaná objednateli (článek 6 Nařízení)
V případech, kdy objednatel poskytuje celkovou úhradu (vč. nebo bez úhrady slev z jízdného) za veřejné služby v osobní dopravě formou kompenzace dopravcům, kteří mají uzavřenu smlouvu o veřejných službách , a to za důsledky vzniklé ze závazku veřejné služby, se po datu účinnosti Nařízení (i zákona o veřejných služeb) postupuje takto:
a.Kompenzace se pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) nepovažují za úplatu za poskytnutou službu, také se nepovažují za dotaci k ceně, ani za úplatu poskytnutou třetí osobou (za veřejné služby v osobní dopravě). To znamená, že u kompenzace se nejedná o úplatu za poskytnutí služeb a nejedná se tedy o předmět daně podle ustanovení § 2 a § 14 zákona o DPH. Daň na výstupu se neuplatňuje, částka poskytnutá objednatelem je částkou v úrovni bez daně.
b.U úhrady prokazatelné ztráty podle smluv uzavřených objednateli s poskytovateli veřejných služeb v přepravě cestujících prováděné před účinností Nařízení se dosavadní postup obdobný jako u kompenzací – viz bod 1a), považuje za postup v souladu se zákonem o DPH.
c.Postup podle bodu 1 a) se nevztahuje na samostatné úhrady poskytnuté objednatelem veřejných služeb v osobní dopravě, případně jinou osobou za slevy z cen jízdného poskytnuté provozovatelem přepravy osob, a ť už se jedná o slevy poskytnuté v rámci veřejné služby v osobní dopravě nebo mimo tyto služby – viz bod 2 Informace.
2) Slevy z jízdného
Samostatné úhrady slev z jízdného po datu účinnosti Nařízení (i zákona o veřejných službách), ať už jsou poskytnuty podle Výměru Ministerstva financí, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami nebo podle jiného obecně závazného předpisu, se považují pro účely DPH za dotace k ceně podle § 4 odst. 1 písm. q) zákona o DPH a jsou součástí základu daně při výpočtu částky daně za poskytnutou službu přepravy cestujících podle § 36 odst. 3 písm. d) zákona o DPH. V případě služeb přepravy osob, jsou-li poskytnuty slevy z jízdného a tyto slevy jsou hrazeny jinými osobami než je provozovatel služeb, je tedy základem daně součet částky jízdného hrazené cestujícím a částky poskytnuté objednatelem služeb nebo jinou osobou na úhradu slevy z ceny jízdného (dotace k ceně).
Jestliže slevu z ceny poskytne u služeb přepravy osob provozovatel služeb na základě vlastního rozhodnutí, postupuje se u těchto slev podle § 36 odst. 5 resp. podle § 42 zákona o DPH. Jestliže provozovatel služeb poskytne slevu z jízdného k datu uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně se snižuje o tuto slevu. Poskytne-li provozovatel slevu z jízdného po datu uskutečnění zdanitelného plnění, plátce provede opravu základu a výše daně podle § 42 a 43 zákona o DPH.
3) Tato informace se nezabývá stanovením základu daně ve výši ceny obvyklé podle § 36a návrhu novely zákona o DPH, která by měla vstoupit v účinnost dnem 1.1.2010. Tato problematika bude řešena v samostatné informaci Ministertsva financí (v případě schválení návrhu zákona).
Od data 3. 12.2009 vstoupilo v účinnost Nařízení Rady č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 (dále jen „Nařízení“) o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici (dále jen „veřejných služeb v osobní dopravě“). Protože nařízení má přímou účinnost, znamená to, že i když by do té doby nevstoupil v účinnost zákon o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, jsou ustanovení Nařízení závazná pro poskytování veřejných služeb v osobní dopravě v ČR.
Tato informace se zabývá pouze uplatněním daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u veřejných služeb v osobní dopravě, a to u kompenzací za veřejné služby v osobní dopravě poskytovaných objednatelem těchto služeb a obecně u slev z jízdného.
1) Kompenzace poskytovaná objednateli (článek 6 Nařízení)
V případech, kdy objednatel poskytuje celkovou úhradu (vč. nebo bez úhrady slev z jízdného) za veřejné služby v osobní dopravě formou kompenzace dopravcům, kteří mají uzavřenu smlouvu o veřejných službách , a to za důsledky vzniklé ze závazku veřejné služby, se po datu účinnosti Nařízení (i zákona o veřejných služeb) postupuje takto:
a.Kompenzace se pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) nepovažují za úplatu za poskytnutou službu, také se nepovažují za dotaci k ceně, ani za úplatu poskytnutou třetí osobou (za veřejné služby v osobní dopravě). To znamená, že u kompenzace se nejedná o úplatu za poskytnutí služeb a nejedná se tedy o předmět daně podle ustanovení § 2 a § 14 zákona o DPH. Daň na výstupu se neuplatňuje, částka poskytnutá objednatelem je částkou v úrovni bez daně.
b.U úhrady prokazatelné ztráty podle smluv uzavřených objednateli s poskytovateli veřejných služeb v přepravě cestujících prováděné před účinností Nařízení se dosavadní postup obdobný jako u kompenzací – viz bod 1a), považuje za postup v souladu se zákonem o DPH.
c.Postup podle bodu 1 a) se nevztahuje na samostatné úhrady poskytnuté objednatelem veřejných služeb v osobní dopravě, případně jinou osobou za slevy z cen jízdného poskytnuté provozovatelem přepravy osob, a ť už se jedná o slevy poskytnuté v rámci veřejné služby v osobní dopravě nebo mimo tyto služby – viz bod 2 Informace.
2) Slevy z jízdného
Samostatné úhrady slev z jízdného po datu účinnosti Nařízení (i zákona o veřejných službách), ať už jsou poskytnuty podle Výměru Ministerstva financí, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami nebo podle jiného obecně závazného předpisu, se považují pro účely DPH za dotace k ceně podle § 4 odst. 1 písm. q) zákona o DPH a jsou součástí základu daně při výpočtu částky daně za poskytnutou službu přepravy cestujících podle § 36 odst. 3 písm. d) zákona o DPH. V případě služeb přepravy osob, jsou-li poskytnuty slevy z jízdného a tyto slevy jsou hrazeny jinými osobami než je provozovatel služeb, je tedy základem daně součet částky jízdného hrazené cestujícím a částky poskytnuté objednatelem služeb nebo jinou osobou na úhradu slevy z ceny jízdného (dotace k ceně).
Jestliže slevu z ceny poskytne u služeb přepravy osob provozovatel služeb na základě vlastního rozhodnutí, postupuje se u těchto slev podle § 36 odst. 5 resp. podle § 42 zákona o DPH. Jestliže provozovatel služeb poskytne slevu z jízdného k datu uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně se snižuje o tuto slevu. Poskytne-li provozovatel slevu z jízdného po datu uskutečnění zdanitelného plnění, plátce provede opravu základu a výše daně podle § 42 a 43 zákona o DPH.
3) Tato informace se nezabývá stanovením základu daně ve výši ceny obvyklé podle § 36a návrhu novely zákona o DPH, která by měla vstoupit v účinnost dnem 1.1.2010. Tato problematika bude řešena v samostatné informaci Ministertsva financí (v případě schválení návrhu zákona).
12.15.2009
Ministerstvo dopravy představilo změny týkající se mýtného a dálničních kupónů
9.12.2009, Zdroj: Ministerstvo dopravy
Dálniční kupóny budou povinné v úseku Pražského okruhu mezi D1 a R6. Zavádí se časová diferenciace sazeb mýtného, průměrné sazby se nemění.
V návaznosti na novelizaci zákona o pozemních komunikacích dojde ke dni 1. ledna 2010 k několika změnám týkajícím se zpoplatnění jízdy na dálnicích, rychlostních silnicích a vybraných silnicích I. třídy:
1. časovému zpoplatnění hrazenému prostřednictvím dálničních kupónů budou při jízdě po zpoplatněných dálnicích a rychlostních silnicích nově podléhat pouze vozidla s největší povolenou hmotností do 3,5 tuny;
2. cena dálničních kupónů pro vozidla s největší povolenou hmotností do 3,5 tuny se v roce 2010 zvyšuje na 1.200 Kč pro celoroční kupón (R), 350 Kč pro měsíční kupón (M) a 250 Kč pro kupón desetidenní (D) – u kupónu D se přitom prodlužuje platnost z dosavadních sedmi na 10 dní;
3. rozšiřuje se seznam zpoplatněných úseků v časovém zpoplatnění (dálničnímu kupóny) o úseky nově otevíraných dálnic a rychlostních silnic včetně úseku Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) Modletice - Řepy spojujícího dálnici D1 (směr Brno) s rychlostní silnicí R4 (směr Příbram), dálnicí D5 (směr Plzeň) a rychlostní silnicí R6 (směr Karlovy Vary); Ministerstvo dopravy po projednání s Magistrátem Hlavního města Prahy prozatím upustilo od zpoplatnění další části SOKP v úseku Satalice – Běchovice a v úseku Řepy – Ruzyně (staré letiště);
4. vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a do 12 tun, která do roku 2009 podléhala časovému zpoplatnění, budou při jízdě po zpoplatněných dálnicích, rychlostních silnicích a vybraných silnicích I. třídy nově podléhat zpoplatnění výkonovému (mýtnému); pro jednotlivá vozidla začne povinnost úhrady mýtného různě, vždy den po skončení platnosti dálničního kupónu vydaného v roce 2009:
pro vozidla s ročním kupónem na rok 2009 (R) vznikne povinnost úhrady mýtného dnem 1. 2. 2010 (roční dálniční kupón na rok 2009 platí do 31. 1. 2010)
pro vozidla s měsíčním kupónem na rok 2009 (M) vznikne povinnost úhrady mýtného nejpozději dnem 1. 2. 2010 (pokud bude měsíční kupón prodán 31. 12. 2009, bude platit do 31. 1. 2010, při dřívějším prodeji skončí platnost kupónu o odpovídající počet dnů dříve)
pro vozidla se sedmidenním kupónem na rok 2009 (D) vznikne povinnost úhrady mýtného nejpozději dnem 8. 1. 2010 (pokud bude sedmidenní kupón prodán 31. 12. 2009, bude platit do 7. 1. 2010, při dřívějším prodeji skončí platnost kupónu o odpovídající počet dnů dříve)
pro vozidla bez kupónu na rok 2009 vznikne automaticky povinnost úhrady mýtného dnem 1. 1. 2010
5. pro rozhodnutí, zda vozidlo i nadále podléhá časovému zpoplatnění (dálničním kupónem) bude rozhodující největší povolená hmotnost do 3,5 tuny, bez ohledu na to, zda k vozidlu bude či nebude připojen přívěsný vozík, při jehož započtení by hmotnost soupravy překročila 3,5 tuny;
6. zavádí se časově diferencované sazby mýtného pro období od 15 do 21 hodin v pátek (vyšší zhruba o 50 % než dosavadní sazby, u vozidel se 2 nápravami pouze o 25 %) a pro ostatní časové úseky týdne (o 1,8 % nižší než dosavadní sazby), přičemž průměrná týdenní sazba v jednotlivých kategoriích vozidel (podle emisní třídy a počtu náprav) zůstává pro rok 2010 stejná jako v roce 2009; sazby, jejichž návrh je uveden v příloze, budou projednány vládou a vydány nařízením vlády v prosinci;
7. rozšiřuje se seznam zpoplatněných úseků ve výkonovém zpoplatnění (mýtné), opět o úseky nově otevíraných dálnic a rychlostních silnic a také o dva úseky silnic I. třídy, na nichž byly mýtné brány již dříve vybudovány, ale dosud nebyly používány.
Pro úplnost budiž řečeno, že výkonovému zpoplatnění (mýtnému) budou i v roce 2010 podléhat vozidla s největší povolenou hmotností nad 12 tuny, stejně jako tomu bylo v roce 2009 i letech předchozích. Této kategorie vozidel se tak dotýkají pouze změny uvedené v bodech 6 a 7.
Dálniční kupóny budou povinné v úseku Pražského okruhu mezi D1 a R6. Zavádí se časová diferenciace sazeb mýtného, průměrné sazby se nemění.
V návaznosti na novelizaci zákona o pozemních komunikacích dojde ke dni 1. ledna 2010 k několika změnám týkajícím se zpoplatnění jízdy na dálnicích, rychlostních silnicích a vybraných silnicích I. třídy:
1. časovému zpoplatnění hrazenému prostřednictvím dálničních kupónů budou při jízdě po zpoplatněných dálnicích a rychlostních silnicích nově podléhat pouze vozidla s největší povolenou hmotností do 3,5 tuny;
2. cena dálničních kupónů pro vozidla s největší povolenou hmotností do 3,5 tuny se v roce 2010 zvyšuje na 1.200 Kč pro celoroční kupón (R), 350 Kč pro měsíční kupón (M) a 250 Kč pro kupón desetidenní (D) – u kupónu D se přitom prodlužuje platnost z dosavadních sedmi na 10 dní;
3. rozšiřuje se seznam zpoplatněných úseků v časovém zpoplatnění (dálničnímu kupóny) o úseky nově otevíraných dálnic a rychlostních silnic včetně úseku Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) Modletice - Řepy spojujícího dálnici D1 (směr Brno) s rychlostní silnicí R4 (směr Příbram), dálnicí D5 (směr Plzeň) a rychlostní silnicí R6 (směr Karlovy Vary); Ministerstvo dopravy po projednání s Magistrátem Hlavního města Prahy prozatím upustilo od zpoplatnění další části SOKP v úseku Satalice – Běchovice a v úseku Řepy – Ruzyně (staré letiště);
4. vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a do 12 tun, která do roku 2009 podléhala časovému zpoplatnění, budou při jízdě po zpoplatněných dálnicích, rychlostních silnicích a vybraných silnicích I. třídy nově podléhat zpoplatnění výkonovému (mýtnému); pro jednotlivá vozidla začne povinnost úhrady mýtného různě, vždy den po skončení platnosti dálničního kupónu vydaného v roce 2009:
pro vozidla s ročním kupónem na rok 2009 (R) vznikne povinnost úhrady mýtného dnem 1. 2. 2010 (roční dálniční kupón na rok 2009 platí do 31. 1. 2010)
pro vozidla s měsíčním kupónem na rok 2009 (M) vznikne povinnost úhrady mýtného nejpozději dnem 1. 2. 2010 (pokud bude měsíční kupón prodán 31. 12. 2009, bude platit do 31. 1. 2010, při dřívějším prodeji skončí platnost kupónu o odpovídající počet dnů dříve)
pro vozidla se sedmidenním kupónem na rok 2009 (D) vznikne povinnost úhrady mýtného nejpozději dnem 8. 1. 2010 (pokud bude sedmidenní kupón prodán 31. 12. 2009, bude platit do 7. 1. 2010, při dřívějším prodeji skončí platnost kupónu o odpovídající počet dnů dříve)
pro vozidla bez kupónu na rok 2009 vznikne automaticky povinnost úhrady mýtného dnem 1. 1. 2010
5. pro rozhodnutí, zda vozidlo i nadále podléhá časovému zpoplatnění (dálničním kupónem) bude rozhodující největší povolená hmotnost do 3,5 tuny, bez ohledu na to, zda k vozidlu bude či nebude připojen přívěsný vozík, při jehož započtení by hmotnost soupravy překročila 3,5 tuny;
6. zavádí se časově diferencované sazby mýtného pro období od 15 do 21 hodin v pátek (vyšší zhruba o 50 % než dosavadní sazby, u vozidel se 2 nápravami pouze o 25 %) a pro ostatní časové úseky týdne (o 1,8 % nižší než dosavadní sazby), přičemž průměrná týdenní sazba v jednotlivých kategoriích vozidel (podle emisní třídy a počtu náprav) zůstává pro rok 2010 stejná jako v roce 2009; sazby, jejichž návrh je uveden v příloze, budou projednány vládou a vydány nařízením vlády v prosinci;
7. rozšiřuje se seznam zpoplatněných úseků ve výkonovém zpoplatnění (mýtné), opět o úseky nově otevíraných dálnic a rychlostních silnic a také o dva úseky silnic I. třídy, na nichž byly mýtné brány již dříve vybudovány, ale dosud nebyly používány.
Pro úplnost budiž řečeno, že výkonovému zpoplatnění (mýtnému) budou i v roce 2010 podléhat vozidla s největší povolenou hmotností nad 12 tuny, stejně jako tomu bylo v roce 2009 i letech předchozích. Této kategorie vozidel se tak dotýkají pouze změny uvedené v bodech 6 a 7.
12.11.2009
Informace k novele zákona o DPH od 1.1.2010
zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 (změny sazeb DPH)11. prosince 2009 Č.j. 18/18/99264/2009 - změny sazeb DPH - rok 2010
Zákonem č. 362/2009 Sb., byly přijaty změny některých zákonů v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010. Část pátá obsahuje změnu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“),a to konkrétně změnu výše snížené a základní sazby DPH a přechodná ustanovení.
Cílem této informace je sjednocení výkladu a aplikace změn v praxi.
Novela obsahuje změny v § 37 odst. 1 a 2, v § 38 odst. 4 a v § 47 odst. 1 písm. a) a b), dále přechodná ustanovení.
1) Změny sazby daně
Změny v § 47 odst. 1 písm. a) a písm. b) znamenají od 1.1.2010 změnu snížené sazby daně z 9 % na 10 % a základní sazby daně z 19 % na 20 %.
Připomínáme, že podle § 47 odst. 2 zákona o DPH obecně platí, že plátce použije sazbu daně platnou v den, kdy vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň, tj. ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve.
Na změny ve výši sazeb navazují změny v § 37 odst., 1 a 2 a v § 38 odst. 4, kdy se mění číslovky znamenající výši snížené a základní sazby daně v ustanoveních o výpočtu daně u zdanitelných plnění a u dovozu zboží.
2) Přechodná ustanovení
a) Obecná přechodná ustanovení
Podle bodu 1 přechodného ustanovení platí pro vznik daňové povinnosti za zdaňovací období předcházející den nabytí účinnosti tohoto zákona ( nejpozději do 31.12.2009), stejně jako pro uplatnění práv a povinností s daňovou povinností související, dosavadní právní předpisy, tj. zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 31.12.2009.
b) Dodání elektřiny, plynu, vody, tepla, chladu a poskytnutí telekomunikačních služeb
V bodě 2 přechodných ustanovení je řešeno použití sazby daně v případech, kdy plátce dodává elektřinu, plyn, vodu, teplo, chlad a nebo poskytuje telekomunikační služby a zúčtovací období dodání a spotřeby tohoto zboží nebo služeb zahrnuje jak část roku 2009, tak část roku 2010. V takových případech, i když není odečet z měřících zařízení stanoven k datu 31.12.2009, je plátce oprávněn odečet k tomuto datu provést, tím rozdělit zúčtovací období na část do 31.12.2009 a pro spotřebu použít sazbu platnou k tomuto datu, tj. 9 % nebo 19 % a na část období od 1.1.2010 a použít sazbu 10 % nebo 20 %. Úplaty přijaté před datem uskutečnění zdanitelného plnění přiřadí plátce ke zjištěné spotřebě zboží nebo služeb za období roku 2009 nebo roku 2010 také podle toho, zda byly přijaty do 31.12.2009 nebo po 1.1.2010.
Jestliže plátce neprovede odečet z měřícího zařízení k datu 31.12.2009, ale k datu po 1.1.2010, může provést propočet spotřeby na období do 31.12.2009 a na období od 1.1.2010. Plátce pak použije u období do 31.12.2009 sazbu daně 9 % nebo 19 % a u období od 1.1.2010 sazbu 10 % nebo 20 %.
Výše uvedený způsob zjištění skutečné spotřeby mohou plátci použít i u činnosti odvádění a čištění odpadních vod („stočné“), v souvislosti s dodáním vody.
Obdobný postup lze uplatnit při dodání elektřiny nebo plynu konečným spotřebitelům, kdy částka za zdanitelné plnění pro konečného spotřebitele zahrnuje dodání elektřiny nebo plynu a také jejich distribuci.
c) Zúčtování záloh
Ustanovení bodu 3 řeší situace, kdy v průběhu roku 2009 vznikla plátci povinnost přiznat daň z úplaty podle § 36 odst. 1 zákona o DPH a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde až po 1.1.2010. Plátce, kterému vznikne povinnost přiznat daň z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nejpozději do 31.12.2009 včetně, použije pro přiznání daně z této úplaty sazbu daně 9 % nebo 19 %, tj. sazbu daně platnou do 31.12.2009. Při vyúčtování zdanitelného plnění k datu jeho uskutečnění, které nastane nejdříve 1.1.2010 a později, se při stanovení základu daně podle § 37 odst. 3 zákona o DPH, tj. rozdílu mezi základem daně (celkovou sjednanou částkou) a částkou nebo součtem částek, ze kterých byla daň přiznána ke dni přijetí úplaty (zálohy), použije u úplat přijatých do 31.12.2009 sazba daně 9 nebo 19 %. U úplat přijatých po datu 1.1.2010 použije plátce sazbu daně 10 nebo 20 %.
V případě, kdy částka uskutečněného zdanitelného plnění převýší částku přijatých úplat, ze kterých daň byla přiznána přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, podléhá tento rozdíl sazbě daně platné po 1.1.2010 – tj. buď 10 % nebo 20 %.
d) Smlouvy o finančním pronájmu do 31. prosince 2008
V bodě 4 přechodných ustanovení je uvedeno, že u smluv o finančním pronájmu uzavřených a s předmětem smlouvy předaným do 31.12.2008, se u zdanitelných plnění uskutečněných podle těchto smluv po 1.1.2010, použije sazba daně platná do 31.12.2008, tj. 9 % nebo 19 %. Připomínáme, že pro tyto smlouvy rovněž platí podle zákona č. 302/2008 Sb., přechodné ustanovení, podle kterého se u těchto smluv použijí (až do jejich ukončení) ta ustanovení zákona o DPH, která těchto smluv týkají (jakákoliv, nejen ustanovení o sazbách daně), podle znění zákona o DPH platného do 31.12.2008.
e) Dobropisy a vrubopisy
V souladu s § 42 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty se u opravy základu daně a výše daně uplatní vždy sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění.
Zákonem č. 362/2009 Sb., byly přijaty změny některých zákonů v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010. Část pátá obsahuje změnu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“),a to konkrétně změnu výše snížené a základní sazby DPH a přechodná ustanovení.
Cílem této informace je sjednocení výkladu a aplikace změn v praxi.
Novela obsahuje změny v § 37 odst. 1 a 2, v § 38 odst. 4 a v § 47 odst. 1 písm. a) a b), dále přechodná ustanovení.
1) Změny sazby daně
Změny v § 47 odst. 1 písm. a) a písm. b) znamenají od 1.1.2010 změnu snížené sazby daně z 9 % na 10 % a základní sazby daně z 19 % na 20 %.
Připomínáme, že podle § 47 odst. 2 zákona o DPH obecně platí, že plátce použije sazbu daně platnou v den, kdy vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň, tj. ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve.
Na změny ve výši sazeb navazují změny v § 37 odst., 1 a 2 a v § 38 odst. 4, kdy se mění číslovky znamenající výši snížené a základní sazby daně v ustanoveních o výpočtu daně u zdanitelných plnění a u dovozu zboží.
2) Přechodná ustanovení
a) Obecná přechodná ustanovení
Podle bodu 1 přechodného ustanovení platí pro vznik daňové povinnosti za zdaňovací období předcházející den nabytí účinnosti tohoto zákona ( nejpozději do 31.12.2009), stejně jako pro uplatnění práv a povinností s daňovou povinností související, dosavadní právní předpisy, tj. zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 31.12.2009.
b) Dodání elektřiny, plynu, vody, tepla, chladu a poskytnutí telekomunikačních služeb
V bodě 2 přechodných ustanovení je řešeno použití sazby daně v případech, kdy plátce dodává elektřinu, plyn, vodu, teplo, chlad a nebo poskytuje telekomunikační služby a zúčtovací období dodání a spotřeby tohoto zboží nebo služeb zahrnuje jak část roku 2009, tak část roku 2010. V takových případech, i když není odečet z měřících zařízení stanoven k datu 31.12.2009, je plátce oprávněn odečet k tomuto datu provést, tím rozdělit zúčtovací období na část do 31.12.2009 a pro spotřebu použít sazbu platnou k tomuto datu, tj. 9 % nebo 19 % a na část období od 1.1.2010 a použít sazbu 10 % nebo 20 %. Úplaty přijaté před datem uskutečnění zdanitelného plnění přiřadí plátce ke zjištěné spotřebě zboží nebo služeb za období roku 2009 nebo roku 2010 také podle toho, zda byly přijaty do 31.12.2009 nebo po 1.1.2010.
Jestliže plátce neprovede odečet z měřícího zařízení k datu 31.12.2009, ale k datu po 1.1.2010, může provést propočet spotřeby na období do 31.12.2009 a na období od 1.1.2010. Plátce pak použije u období do 31.12.2009 sazbu daně 9 % nebo 19 % a u období od 1.1.2010 sazbu 10 % nebo 20 %.
Výše uvedený způsob zjištění skutečné spotřeby mohou plátci použít i u činnosti odvádění a čištění odpadních vod („stočné“), v souvislosti s dodáním vody.
Obdobný postup lze uplatnit při dodání elektřiny nebo plynu konečným spotřebitelům, kdy částka za zdanitelné plnění pro konečného spotřebitele zahrnuje dodání elektřiny nebo plynu a také jejich distribuci.
c) Zúčtování záloh
Ustanovení bodu 3 řeší situace, kdy v průběhu roku 2009 vznikla plátci povinnost přiznat daň z úplaty podle § 36 odst. 1 zákona o DPH a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde až po 1.1.2010. Plátce, kterému vznikne povinnost přiznat daň z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nejpozději do 31.12.2009 včetně, použije pro přiznání daně z této úplaty sazbu daně 9 % nebo 19 %, tj. sazbu daně platnou do 31.12.2009. Při vyúčtování zdanitelného plnění k datu jeho uskutečnění, které nastane nejdříve 1.1.2010 a později, se při stanovení základu daně podle § 37 odst. 3 zákona o DPH, tj. rozdílu mezi základem daně (celkovou sjednanou částkou) a částkou nebo součtem částek, ze kterých byla daň přiznána ke dni přijetí úplaty (zálohy), použije u úplat přijatých do 31.12.2009 sazba daně 9 nebo 19 %. U úplat přijatých po datu 1.1.2010 použije plátce sazbu daně 10 nebo 20 %.
V případě, kdy částka uskutečněného zdanitelného plnění převýší částku přijatých úplat, ze kterých daň byla přiznána přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, podléhá tento rozdíl sazbě daně platné po 1.1.2010 – tj. buď 10 % nebo 20 %.
d) Smlouvy o finančním pronájmu do 31. prosince 2008
V bodě 4 přechodných ustanovení je uvedeno, že u smluv o finančním pronájmu uzavřených a s předmětem smlouvy předaným do 31.12.2008, se u zdanitelných plnění uskutečněných podle těchto smluv po 1.1.2010, použije sazba daně platná do 31.12.2008, tj. 9 % nebo 19 %. Připomínáme, že pro tyto smlouvy rovněž platí podle zákona č. 302/2008 Sb., přechodné ustanovení, podle kterého se u těchto smluv použijí (až do jejich ukončení) ta ustanovení zákona o DPH, která těchto smluv týkají (jakákoliv, nejen ustanovení o sazbách daně), podle znění zákona o DPH platného do 31.12.2008.
e) Dobropisy a vrubopisy
V souladu s § 42 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty se u opravy základu daně a výše daně uplatní vždy sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění.
12.07.2009
Daňové povinnosti v roce 2010
Informace o tom, kdo je poplatníkem nebo plátcem některé daně, v jakých termínech se podává daňové přiznání nebo vyúčtování, dokdy je povinen každý poplatník (plátce) zaplatit daň a případně další povinnosti vážící se k jednotlivým daním, najdete v příslušných právních předpisech a v některých případech ve speciálních letácích, které jsou volně k dispozici na všech finančních a celních úřadech (dále jen „správce daně“) a dále na internetových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz/ ) a na stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz/) v sekci „Daně a cla“. Při plnění daňových povinností platí, není-li v příslušném daňovém zákonu stanoveno jinak, společná procesní pravidla, která byla přijata zákonem č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“).
Dle zákona č. 86/2002 Sb. , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o biopalivech“), osoba uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely povinna dle ustanovení § 3a odst. 6 uvedeného zákona podat každoročně do 31. ledna místně příslušnému celnímu úřadu Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Ve stejné lhůtě je splatný poplatek za neuvedení zákonem stanoveného minimálního podílu biopaliv.
Ke dni 1. 1. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 261/2007 Sb. , o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v jeho části 45 až 47 upravuje zdaňování zemního plynu a některých dalších plynů, pevných paliv a elektřiny (dále jen „energetické daně“).
Ve výše uvedených zákonech naleznete např. odpovědi i na následující otázky:
Který finanční nebo celní úřad je vaším správcem daně?
(Místní příslušnost)
Místní příslušnost správce daně, není-li zákonem stanoveno jinak, se řídí u právnické osoby místem jejího sídla v České republice a u fyzické osoby bydlištěm v České republice, jinak místem, kde se převážně zdržuje, tj. v němž pobývá nejvíce dnů v roce. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí místo jejího trvalého pobytu. Nelze-li takto určit místní příslušnost, řídí se místem, kde má stálou provozovnu, nebo místem, v němž poplatník (plátce) vykonává na území České republiky hlavní část své činnosti, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění, popřípadě místem, v němž se nachází na území České republiky převážná část jeho nemovitého majetku.
Nelze-li určit místní příslušnost podle výše uvedeného, je příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1.
Vzniká-li podle daňových předpisů daňová povinnost okamžikem přechodu státní hranice, řídí se místní příslušnost místem přechodu státní hranice.
U spotřebních daní, energetických daní a biopaliv vykonávají správu daní celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud některý z těchto zákonů nestanoví jinak. Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle ustanovení celního zákona nebo zákona o správě daní a poplatků, je místně příslušný Celní úřad Praha 1.
U daní, kde předmětem zdanění je nemovitost, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nemovitost nachází. Tento správce daně je pak povinen sdělit výsledky vyměření a případně další potřebné údaje tomu správci daně, u kterého je dána místní příslušnost podle výše uvedeného stručného vysvětlení.
Je-li předmětem zdanění převod, přechod či nabytí majetku, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti:
a) měl zůstavitel bydliště nebo se převážnou dobu zdržoval,
b) se nachází nemovitost, a to i v případě, nabývá-li se současně též movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch,
c) má bydliště nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu,
d) má bydliště nebo sídlo dárce movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, jde-li o dar
do ciziny.
Má-li plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou. Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny je finanční úřad v místě plátcovy pokladny. Plátcova pokladna má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně. Majetková odpovědnost plátce za jeho pokladny tím zůstává nedotčena.
Kdy musím poprvé navštívit svého správce daně?
(Registrace)
Pokud se jedná o povinnost registrace, všichni poplatníci mají povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně, a to do 30 dnů od obdržení povolení nebo získání oprávnění k podnikatelské činnosti nebo od počátku provozování jiné samostatné výdělečné činnosti. Tato lhůta začne běžet následující den po právní účinnosti povolení nebo oprávnění nebo po dni, kdy poplatník začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, přičemž právní účinností se rozumí den, kdy je poplatník podle příslušných předpisů oprávněn začít vykonávat podnikatelskou činnost. Pokud poplatník začne vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen tuto skutečnost oznámit místně příslušnému správci daně do třiceti dnů. Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud není zvláštním předpisem stanoveno jinak. Je-li daňovým subjektem osoba se sídlem nebo bydlištěm v cizině, která nemá na území České republiky stálou provozovnu ani nemovitý majetek, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do pěti dnů ode dne zahájení dani podrobené činnosti nebo činnosti směřující k získání dani podrobených příjmů. Poplatník daně silniční má vůči správci daně registrační povinnost ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň.
Registrační povinnost nemá daňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost, nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani. Registrační povinnost se dále nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou. Dojde-li ke změnám skutečností, které daňový subjekt uvedl v přihlášce k registraci, zejména zanikla-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je daňový subjekt povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.
Pro účely daně z přidané hodnoty, daně silniční, spotřebních daní, energetických daní a biopaliv platí speciální úprava.
Nový poplatník daně silniční má vůči správci daně registrační povinnost podle § 16 odst. 5 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a to ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10 odst. 1 téhož zákona.
Osoba povinná k dani (§ 5 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o DPH“) se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku (dále jen „osoba povinná k dani“), jejíž obrat (§ 6 odst. 2 zákona o DPH) překročil za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila tento stanovený limit. Totéž platí i pro osoby uskutečňující zdanitelná plnění na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy. Zákon o DPH dále speciálně upravuje v § 95 povinnost registrace i v dalších případech včetně stanovení lhůt, kdy je povinna osoba povinná k dani podat přihlášku k registraci.
Registraci k energetickým daním podléhají plátci podle § 3 odstavce 1 zákona č. 261/2007 Sb. , o stabilizaci veřejných rozpočtů, část 45–47, kterým vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 3 odstavce 2 stejného zákona.
K poplatku z biopaliv není daňový subjekt povinen se registrovat u svého správce daně.
Co dělat, když zjistíte, že jste udělal chybu ve svém daňovém přiznání?
(Daňové přiznání a jeho opravy)
V případě, že daňový subjekt zjistí chybu v podaném daňovém přiznání před uplynutím lhůty pro jeho podání, může před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání podat opravné daňové přiznání. Pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného daňového přiznání a k daňovému přiznání předchozímu se nepřihlíží.
Zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší než jeho poslední známá daňová povinnost, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné daňové přiznání. Ve stejné lhůtě je dodatečně přiznaná daň též splatná.
Poslední známou daňovou povinností je částka daně nebo daňová ztráta ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků, nebo platebním výměrem, nebo dodatečným platebním výměrem, nebo rozhodnutím o opravném prostředku.
Jak platit daně?
(Platební styk)
Není-li zákonem stanoveno jinak, je daň splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Zálohy na daň jsou splatné v zákonných lhůtách.
K označení úhrady daně nebo zálohy na daň slouží variabilní symbol a konstantní symbol:
a) Prostřednictvím variabilního symbolu daňový dlužník sděluje správci daně svou totožnost. Má-li daňový dlužník přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol (ať už na bankovním příkazu k úhradě nebo na poštovní poukázce) kmenovou část DIČ (tj. číslo za kódem CZ). Není-li poplatník (plátce) registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede fyzická osoba do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za sebou, právnická osoba v takovém případě uvede identifikační číslo (IČ).
b) Hradí-li daňový dlužník svou daňovou povinnost pomocí poštovní poukázky vyzvednuté u místně příslušného správce daně nebo mu tímto správcem daně zaslané, je konstantní symbol spolu s číslem účtu správce daně předtištěn. K úhradě daňové povinnosti může daňový dlužník použít Daňovou složenku, která je určena k přímé úhradě na pracovištích České pošty. Na Daňové složence vybere daňový dlužník daň, kterou chce uhradit, dále kromě vlastních identifikačních údajů správné číslo bankovního účtu, sídlo příslušného správce daně a jeho PSČ. V této souvislosti lze doporučit podrobně se seznámit s pokyny uveřejněnými na webových stránkách Daňové správy.
Upozorňujeme na skutečnost, že s účinností od 1. 11. 2009 bylo novelizované ust. § 61 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků v tom smyslu, že dnem platby na příslušný účet správce daně vedený u poskytovatele platebních služeb je den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně.
Jaké důsledky má nesplnění některých povinností daňovým subjektem?
(Sankce)
Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání včas, může správce zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 % (§ 68 zákona o správě daní a poplatků).
Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn předpokládat, že daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání daň ve výši nula, popřípadě vyměřit daň podle pomůcek.
Upozorňujeme, že nezaplatí-li daňový dlužník daň nebo zálohy na daň včas, je povinen platit z dlužné částky úrok z prodlení podle § 63 zákona o správě daní a poplatků. Podrobnější informace o daňových přiznáních a placení daní včetně příslušných daňových tiskopisů a čísel bankovních účtů pro jednotlivé daně si může poplatník (plátce) vyžádat u správce daně. Nesplní-li osoba povinná k dani z přidané hodnoty povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 zákona o DPH, je povinna uhradit správci daně částku ve výši až 10 % z celkových příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění jako náhradu za zdanitelná plnění, která uskutečnila bez daně.
ZÁKONNÉ LHŮTY PLNĚNÍ DAŇOVÝCH POVINNOSTÍ V ROCE 2010
Plátci spotřebních daní, kterým podle zák.č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni podat daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
Podle specifických ustanovení zákona o spotřebních daních mohou podávat daňová přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně také právnické a fyzické osoby, mající postavení daňových poplatníků, které nakoupily nebo samy vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro výrobu tepla (dále jen „topné oleje“) a vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu
(dále jen „zelená nafta“) a které nakoupily nebo samy vyrobily ostatní (technické) benziny
a prokazatelně tyto benziny použily jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro
výrobu směsí.
Spotřební daň (mimo spotřební daně z lihu) je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období a spotřební daň z lihu je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.
Plátci energetických daní, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni podat daňové přiznání a zaplatit příslušnou daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
Daňový subjekt, který je povinnou osobou podle § 3a zákona o biopalivech, je povinen do 31. ledna podat Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Ve stejné lhůtě je splatný i poplatek, pokud nebyla podle zákona o biopalivech stanovená povinnost splněna.
Pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a pro vojenské orgány ozbrojených sil působících na území ČR na základě mezinárodní smlouvy platí pro plnění daňových povinností, případně odvodů a vrácení daně speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech.
S ohledem na změny v oblasti DPH bychom rádi připomněli povinnost podat Souhrnné hlášení, pokud plátce daně uskutečnil dodání zboží, respektive přemístění obchodního majetku do jiného členského státu EU, a nebo pokud plátce poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě, jak je upraveno v § 102 zák. č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Vracení daně plátcům v jiných členských státech, vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě nebo vracení daně zahraničním osobám povinným k dani, vracení daně osobám se zdravotním postižením je upraveno v příslušných ustanoveních dílu 11 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb. , o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se novelizuje zákon o dani z přidané hodnoty, je založeno právo na tzv. skupinovou registraci plátců. Skupina se podle nového § 95a odst. 2 ZDPH stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného roku.
Rovněž upozorňujeme poplatníky daně z příjmů právnických osob, že dále uvedené lhůty pro podání daňového přiznání a splatnosti daně a záloh na daň (přesáhla-li poslední známá daňová povinnost 30.000,- Kč) se týkají pouze zdaňovacího období kalendářního roku podle § 17a písm. a) zák. č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníci, jejichž zdaňovací období je rozdílné od kalendářního roku, si odvodí konkrétní termíny splatnosti záloh a podání daňového přiznání sami podle zásad stanovených zákonem o daních z příjmů.
Pro daň z příjmů vybíranou srážkou podle zvláštní sazby zpravidla platí povinnost plátce odvést sraženou daň do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy ji byl povinen srazit.
Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla.
Doporučujeme věnovat pozornost možnosti elektronicky podávat daňová přiznání k vybraným daním, vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (i jeho přílohy), a nově od roku 2010 vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně včetně dalších elektronických podání. Odkaz na aplikaci elektronické podání včetně souvisejících informací je umístěn na stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz/ ) v sekci „Daně elektronicky“ a na stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz/) v sekci „Daně a cla/EPO - el. podání“.
Daňový kalendář pro rok 2010
LEDEN
pondělí 11. – spotřební daň – splatnost daně za listopad 2009 (mimo spotřební daň z lihu)
středa 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pondělí 25. – spotřební daň – splatnost daně za listopad 2009 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za prosinec 2009
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za prosinec 2009 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za 4. čtvrtletí a za prosinec 2009
– souhrnné hlášení za 4. čtvrtletí 2009
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za prosinec 2009
ÚNOR
pondělí 1. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za prosinec 2009
– daň z nemovitostí – daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové přiznání na rok 2010
– daň silniční – daňové přiznání a daň za rok 2009
– biopaliva – hlášení dle § 3a odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb.
úterý 9. – spotřební daň – splatnost daně za prosinec 2009 (mimo spotřební daň z lihu)
pondělí 15. – daň z příjmů – podpis prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků na zdaňovací období 2010 a podpis k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2009
– podání žádosti o provedení ročního zúčtování správcem daně
pondělí 22. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
– podání vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období 2009
středa 24. – spotřební daň – splatnost daně za prosinec 2009 (pouze spotřební daň z lihu)
čtvrtek 25. – spotřební daň – daňové přiznání za leden 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za leden 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za leden 2010 – souhrnné hlášení za leden 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za leden 2010
BŘEZEN
pondělí 1. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za leden 2010
úterý 2. – daň z příjmů – podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2009
pátek 12. – spotřební daň – splatnost daně za leden 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
pondělí 15. – daň z příjmů – čtvrtletní záloha na daň
– podání hlášení platebního zprostředkovatele
pondělí 22. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
čtvrtek 25. – spotřební daň – daňové přiznání za únor 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, činnosti a z funkčních požitků zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za únor 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za únor 2010 – souhrnné hlášení za únor 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2010
pondělí 29. – spotřební daň – splatnost daně za leden 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
středa 31. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za únor 2010
– podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2009, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám
DUBEN
pátek 9. – spotřební daň – splatnost daně za únor 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
čtvrtek 15. – daň silniční – záloha na daň za 1. čtvrtletí 2010
úterý 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pondělí 26. – spotřební daň – splatnost daně za únor 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za březen 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za březen 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen 2010
– souhrnné hlášení za březen 2010 a 1. čtvrtletí 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2010
pátek 30. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen 2010
KVĚTEN
pondělí 10. – spotřební daň – splatnost daně za březen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
čtvrtek 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
úterý 25. – spotřební daň – splatnost daně za březen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za duben 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za duben 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za duben 2010 – souhrnné hlášení za duben 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben 2010
pondělí 31. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2010
– daň z nemovitostí – splatnost celé daně (poplatníci s daňovou povinností do 5 000 Kč včetně)
– splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daňovou povinností vyšší než 5 000 Kč s výjimkou poplatníků samostatně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb – dále jen „samostatně hospodařící rolníci“)
ČERVEN
středa 9. – spotřební daň – splatnost daně za duben 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
úterý 15. – daň z příjmů – čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň
pondělí 21. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
čtvrtek 24. – spotřební daň – splatnost daně za duben 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
pátek 25. – spotřební daň – daňové přiznání za květen 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za květen 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za květen 2010 – souhrnné hlášení za květen 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za květen 2010
středa 30. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za květen 2010
– podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2009, má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce
ČERVENEC
pondělí 12. – spotřební daň – splatnost daně za květen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
čtvrtek 15. – daň silniční – záloha na daň za 2. čtvrtletí 2010
úterý 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pondělí 26. – spotřební daň – splatnost daně za květen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za červen 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za červen 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen 2010
– souhrnné hlášení za červen 2010 a 2. čtvrtletí 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červen 2010
SRPEN
pondělí 2. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2010
pondělí 9. – spotřební daň – splatnost daně za červen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
pátek 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
úterý 24. – spotřební daň – splatnost daně za červen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
středa 25. – spotřební daň – daňové přiznání za červenec 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za červenec 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za červenec 2010 – souhrnné hlášení za červenec 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červenec 2010
úterý 31. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červenec 2010
– daň z nemovitostí – splatnost 1. splátky daně (samostatně hospodařící rolníci s daňovou povinností vyšší než 5 000 Kč)
ZÁŘÍ
čtvrtek 9. – spotřební daň – splatnost daně za červenec 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
středa 15. – daň z příjmů – čtvrtletní záloha na daň
pondělí 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pátek 24. – spotřební daň – splatnost daně za červenec 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
pondělí 27. – spotřební daň – daňové přiznání za srpen 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za srpen 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za srpen 2010 – souhrnné hlášení za srpen 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za srpen 2010
čtvrtek 30. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za srpen 2010
ŘÍJEN
pondělí 11. – spotřební daň – splatnost daně za srpen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
pátek 15. – daň silniční – záloha na daň za 3. čtvrtletí 2010
středa 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pondělí 25. – spotřební daň – splatnost daně za srpen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za září 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za září 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za 3. čtvrtletí a za září 2010
– souhrnné hlášení za 3. čtvrtletí 2010 a za září 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za září 2010
LISTOPAD
pondělí 1. – daň z přidané hodnoty – poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle § 95a zákona o DPH, která chce být registrována od 1. 1. 2011, nebo žádosti o zrušení nebo změnu skupinové registrace podle § 106a zákona o DPH
– daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2010
úterý 9. – spotřební daň – splatnost daně za září 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
pondělí 22. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
středa 24. – spotřební daň – splatnost daně za září 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
čtvrtek 25. – spotřební daň – daňové přiznání za říjen 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za říjen 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za říjen 2010 – souhrnné hlášení za říjen 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za říjen 2010
úterý 30. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za říjen 2010
– daň z nemovitostí – splatnost 2. splátky daně (všichni poplatníci s daňovou povinností vyšší než 5 000 Kč)
PROSINEC
pátek 10. – spotřební daň – splatnost daně za říjen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
středa 15. – daň z příjmů – čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň
– daň silniční – záloha na daň za říjen a listopad 2010
pondělí 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pondělí 27. – spotřební daň – splatnost daně za říjen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za listopad 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za listopad 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za listopad 2010 – souhrnné hlášení za listopad 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za listopad 2010
pátek 31. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za listopad 2010
Dle zákona č. 86/2002 Sb. , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o biopalivech“), osoba uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely povinna dle ustanovení § 3a odst. 6 uvedeného zákona podat každoročně do 31. ledna místně příslušnému celnímu úřadu Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Ve stejné lhůtě je splatný poplatek za neuvedení zákonem stanoveného minimálního podílu biopaliv.
Ke dni 1. 1. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 261/2007 Sb. , o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v jeho části 45 až 47 upravuje zdaňování zemního plynu a některých dalších plynů, pevných paliv a elektřiny (dále jen „energetické daně“).
Ve výše uvedených zákonech naleznete např. odpovědi i na následující otázky:
Který finanční nebo celní úřad je vaším správcem daně?
(Místní příslušnost)
Místní příslušnost správce daně, není-li zákonem stanoveno jinak, se řídí u právnické osoby místem jejího sídla v České republice a u fyzické osoby bydlištěm v České republice, jinak místem, kde se převážně zdržuje, tj. v němž pobývá nejvíce dnů v roce. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí místo jejího trvalého pobytu. Nelze-li takto určit místní příslušnost, řídí se místem, kde má stálou provozovnu, nebo místem, v němž poplatník (plátce) vykonává na území České republiky hlavní část své činnosti, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění, popřípadě místem, v němž se nachází na území České republiky převážná část jeho nemovitého majetku.
Nelze-li určit místní příslušnost podle výše uvedeného, je příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1.
Vzniká-li podle daňových předpisů daňová povinnost okamžikem přechodu státní hranice, řídí se místní příslušnost místem přechodu státní hranice.
U spotřebních daní, energetických daní a biopaliv vykonávají správu daní celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud některý z těchto zákonů nestanoví jinak. Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle ustanovení celního zákona nebo zákona o správě daní a poplatků, je místně příslušný Celní úřad Praha 1.
U daní, kde předmětem zdanění je nemovitost, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nemovitost nachází. Tento správce daně je pak povinen sdělit výsledky vyměření a případně další potřebné údaje tomu správci daně, u kterého je dána místní příslušnost podle výše uvedeného stručného vysvětlení.
Je-li předmětem zdanění převod, přechod či nabytí majetku, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti:
a) měl zůstavitel bydliště nebo se převážnou dobu zdržoval,
b) se nachází nemovitost, a to i v případě, nabývá-li se současně též movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch,
c) má bydliště nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu,
d) má bydliště nebo sídlo dárce movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, jde-li o dar
do ciziny.
Má-li plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou. Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny je finanční úřad v místě plátcovy pokladny. Plátcova pokladna má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně. Majetková odpovědnost plátce za jeho pokladny tím zůstává nedotčena.
Kdy musím poprvé navštívit svého správce daně?
(Registrace)
Pokud se jedná o povinnost registrace, všichni poplatníci mají povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně, a to do 30 dnů od obdržení povolení nebo získání oprávnění k podnikatelské činnosti nebo od počátku provozování jiné samostatné výdělečné činnosti. Tato lhůta začne běžet následující den po právní účinnosti povolení nebo oprávnění nebo po dni, kdy poplatník začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, přičemž právní účinností se rozumí den, kdy je poplatník podle příslušných předpisů oprávněn začít vykonávat podnikatelskou činnost. Pokud poplatník začne vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen tuto skutečnost oznámit místně příslušnému správci daně do třiceti dnů. Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud není zvláštním předpisem stanoveno jinak. Je-li daňovým subjektem osoba se sídlem nebo bydlištěm v cizině, která nemá na území České republiky stálou provozovnu ani nemovitý majetek, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do pěti dnů ode dne zahájení dani podrobené činnosti nebo činnosti směřující k získání dani podrobených příjmů. Poplatník daně silniční má vůči správci daně registrační povinnost ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň.
Registrační povinnost nemá daňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost, nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani. Registrační povinnost se dále nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou. Dojde-li ke změnám skutečností, které daňový subjekt uvedl v přihlášce k registraci, zejména zanikla-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je daňový subjekt povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.
Pro účely daně z přidané hodnoty, daně silniční, spotřebních daní, energetických daní a biopaliv platí speciální úprava.
Nový poplatník daně silniční má vůči správci daně registrační povinnost podle § 16 odst. 5 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a to ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10 odst. 1 téhož zákona.
Osoba povinná k dani (§ 5 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o DPH“) se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku (dále jen „osoba povinná k dani“), jejíž obrat (§ 6 odst. 2 zákona o DPH) překročil za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila tento stanovený limit. Totéž platí i pro osoby uskutečňující zdanitelná plnění na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy. Zákon o DPH dále speciálně upravuje v § 95 povinnost registrace i v dalších případech včetně stanovení lhůt, kdy je povinna osoba povinná k dani podat přihlášku k registraci.
Registraci k energetickým daním podléhají plátci podle § 3 odstavce 1 zákona č. 261/2007 Sb. , o stabilizaci veřejných rozpočtů, část 45–47, kterým vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 3 odstavce 2 stejného zákona.
K poplatku z biopaliv není daňový subjekt povinen se registrovat u svého správce daně.
Co dělat, když zjistíte, že jste udělal chybu ve svém daňovém přiznání?
(Daňové přiznání a jeho opravy)
V případě, že daňový subjekt zjistí chybu v podaném daňovém přiznání před uplynutím lhůty pro jeho podání, může před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání podat opravné daňové přiznání. Pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného daňového přiznání a k daňovému přiznání předchozímu se nepřihlíží.
Zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší než jeho poslední známá daňová povinnost, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné daňové přiznání. Ve stejné lhůtě je dodatečně přiznaná daň též splatná.
Poslední známou daňovou povinností je částka daně nebo daňová ztráta ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků, nebo platebním výměrem, nebo dodatečným platebním výměrem, nebo rozhodnutím o opravném prostředku.
Jak platit daně?
(Platební styk)
Není-li zákonem stanoveno jinak, je daň splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Zálohy na daň jsou splatné v zákonných lhůtách.
K označení úhrady daně nebo zálohy na daň slouží variabilní symbol a konstantní symbol:
a) Prostřednictvím variabilního symbolu daňový dlužník sděluje správci daně svou totožnost. Má-li daňový dlužník přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol (ať už na bankovním příkazu k úhradě nebo na poštovní poukázce) kmenovou část DIČ (tj. číslo za kódem CZ). Není-li poplatník (plátce) registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede fyzická osoba do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za sebou, právnická osoba v takovém případě uvede identifikační číslo (IČ).
b) Hradí-li daňový dlužník svou daňovou povinnost pomocí poštovní poukázky vyzvednuté u místně příslušného správce daně nebo mu tímto správcem daně zaslané, je konstantní symbol spolu s číslem účtu správce daně předtištěn. K úhradě daňové povinnosti může daňový dlužník použít Daňovou složenku, která je určena k přímé úhradě na pracovištích České pošty. Na Daňové složence vybere daňový dlužník daň, kterou chce uhradit, dále kromě vlastních identifikačních údajů správné číslo bankovního účtu, sídlo příslušného správce daně a jeho PSČ. V této souvislosti lze doporučit podrobně se seznámit s pokyny uveřejněnými na webových stránkách Daňové správy.
Upozorňujeme na skutečnost, že s účinností od 1. 11. 2009 bylo novelizované ust. § 61 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků v tom smyslu, že dnem platby na příslušný účet správce daně vedený u poskytovatele platebních služeb je den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně.
Jaké důsledky má nesplnění některých povinností daňovým subjektem?
(Sankce)
Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání včas, může správce zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 % (§ 68 zákona o správě daní a poplatků).
Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn předpokládat, že daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání daň ve výši nula, popřípadě vyměřit daň podle pomůcek.
Upozorňujeme, že nezaplatí-li daňový dlužník daň nebo zálohy na daň včas, je povinen platit z dlužné částky úrok z prodlení podle § 63 zákona o správě daní a poplatků. Podrobnější informace o daňových přiznáních a placení daní včetně příslušných daňových tiskopisů a čísel bankovních účtů pro jednotlivé daně si může poplatník (plátce) vyžádat u správce daně. Nesplní-li osoba povinná k dani z přidané hodnoty povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 zákona o DPH, je povinna uhradit správci daně částku ve výši až 10 % z celkových příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění jako náhradu za zdanitelná plnění, která uskutečnila bez daně.
ZÁKONNÉ LHŮTY PLNĚNÍ DAŇOVÝCH POVINNOSTÍ V ROCE 2010
Plátci spotřebních daní, kterým podle zák.č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni podat daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
Podle specifických ustanovení zákona o spotřebních daních mohou podávat daňová přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně také právnické a fyzické osoby, mající postavení daňových poplatníků, které nakoupily nebo samy vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro výrobu tepla (dále jen „topné oleje“) a vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu
(dále jen „zelená nafta“) a které nakoupily nebo samy vyrobily ostatní (technické) benziny
a prokazatelně tyto benziny použily jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro
výrobu směsí.
Spotřební daň (mimo spotřební daně z lihu) je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období a spotřební daň z lihu je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.
Plátci energetických daní, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni podat daňové přiznání a zaplatit příslušnou daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
Daňový subjekt, který je povinnou osobou podle § 3a zákona o biopalivech, je povinen do 31. ledna podat Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Ve stejné lhůtě je splatný i poplatek, pokud nebyla podle zákona o biopalivech stanovená povinnost splněna.
Pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a pro vojenské orgány ozbrojených sil působících na území ČR na základě mezinárodní smlouvy platí pro plnění daňových povinností, případně odvodů a vrácení daně speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech.
S ohledem na změny v oblasti DPH bychom rádi připomněli povinnost podat Souhrnné hlášení, pokud plátce daně uskutečnil dodání zboží, respektive přemístění obchodního majetku do jiného členského státu EU, a nebo pokud plátce poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě, jak je upraveno v § 102 zák. č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Vracení daně plátcům v jiných členských státech, vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě nebo vracení daně zahraničním osobám povinným k dani, vracení daně osobám se zdravotním postižením je upraveno v příslušných ustanoveních dílu 11 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb. , o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se novelizuje zákon o dani z přidané hodnoty, je založeno právo na tzv. skupinovou registraci plátců. Skupina se podle nového § 95a odst. 2 ZDPH stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného roku.
Rovněž upozorňujeme poplatníky daně z příjmů právnických osob, že dále uvedené lhůty pro podání daňového přiznání a splatnosti daně a záloh na daň (přesáhla-li poslední známá daňová povinnost 30.000,- Kč) se týkají pouze zdaňovacího období kalendářního roku podle § 17a písm. a) zák. č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníci, jejichž zdaňovací období je rozdílné od kalendářního roku, si odvodí konkrétní termíny splatnosti záloh a podání daňového přiznání sami podle zásad stanovených zákonem o daních z příjmů.
Pro daň z příjmů vybíranou srážkou podle zvláštní sazby zpravidla platí povinnost plátce odvést sraženou daň do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy ji byl povinen srazit.
Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla.
Doporučujeme věnovat pozornost možnosti elektronicky podávat daňová přiznání k vybraným daním, vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (i jeho přílohy), a nově od roku 2010 vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně včetně dalších elektronických podání. Odkaz na aplikaci elektronické podání včetně souvisejících informací je umístěn na stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz/ ) v sekci „Daně elektronicky“ a na stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz/) v sekci „Daně a cla/EPO - el. podání“.
Daňový kalendář pro rok 2010
LEDEN
pondělí 11. – spotřební daň – splatnost daně za listopad 2009 (mimo spotřební daň z lihu)
středa 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pondělí 25. – spotřební daň – splatnost daně za listopad 2009 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za prosinec 2009
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za prosinec 2009 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za 4. čtvrtletí a za prosinec 2009
– souhrnné hlášení za 4. čtvrtletí 2009
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za prosinec 2009
ÚNOR
pondělí 1. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za prosinec 2009
– daň z nemovitostí – daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové přiznání na rok 2010
– daň silniční – daňové přiznání a daň za rok 2009
– biopaliva – hlášení dle § 3a odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb.
úterý 9. – spotřební daň – splatnost daně za prosinec 2009 (mimo spotřební daň z lihu)
pondělí 15. – daň z příjmů – podpis prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků na zdaňovací období 2010 a podpis k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2009
– podání žádosti o provedení ročního zúčtování správcem daně
pondělí 22. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
– podání vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období 2009
středa 24. – spotřební daň – splatnost daně za prosinec 2009 (pouze spotřební daň z lihu)
čtvrtek 25. – spotřební daň – daňové přiznání za leden 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za leden 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za leden 2010 – souhrnné hlášení za leden 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za leden 2010
BŘEZEN
pondělí 1. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za leden 2010
úterý 2. – daň z příjmů – podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2009
pátek 12. – spotřební daň – splatnost daně za leden 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
pondělí 15. – daň z příjmů – čtvrtletní záloha na daň
– podání hlášení platebního zprostředkovatele
pondělí 22. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
čtvrtek 25. – spotřební daň – daňové přiznání za únor 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, činnosti a z funkčních požitků zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za únor 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za únor 2010 – souhrnné hlášení za únor 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2010
pondělí 29. – spotřební daň – splatnost daně za leden 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
středa 31. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za únor 2010
– podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2009, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám
DUBEN
pátek 9. – spotřební daň – splatnost daně za únor 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
čtvrtek 15. – daň silniční – záloha na daň za 1. čtvrtletí 2010
úterý 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pondělí 26. – spotřební daň – splatnost daně za únor 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za březen 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za březen 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen 2010
– souhrnné hlášení za březen 2010 a 1. čtvrtletí 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2010
pátek 30. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen 2010
KVĚTEN
pondělí 10. – spotřební daň – splatnost daně za březen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
čtvrtek 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
úterý 25. – spotřební daň – splatnost daně za březen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za duben 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za duben 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za duben 2010 – souhrnné hlášení za duben 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben 2010
pondělí 31. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2010
– daň z nemovitostí – splatnost celé daně (poplatníci s daňovou povinností do 5 000 Kč včetně)
– splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daňovou povinností vyšší než 5 000 Kč s výjimkou poplatníků samostatně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb – dále jen „samostatně hospodařící rolníci“)
ČERVEN
středa 9. – spotřební daň – splatnost daně za duben 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
úterý 15. – daň z příjmů – čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň
pondělí 21. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
čtvrtek 24. – spotřební daň – splatnost daně za duben 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
pátek 25. – spotřební daň – daňové přiznání za květen 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za květen 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za květen 2010 – souhrnné hlášení za květen 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za květen 2010
středa 30. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za květen 2010
– podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2009, má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce
ČERVENEC
pondělí 12. – spotřební daň – splatnost daně za květen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
čtvrtek 15. – daň silniční – záloha na daň za 2. čtvrtletí 2010
úterý 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pondělí 26. – spotřební daň – splatnost daně za květen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za červen 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za červen 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen 2010
– souhrnné hlášení za červen 2010 a 2. čtvrtletí 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červen 2010
SRPEN
pondělí 2. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2010
pondělí 9. – spotřební daň – splatnost daně za červen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
pátek 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
úterý 24. – spotřební daň – splatnost daně za červen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
středa 25. – spotřební daň – daňové přiznání za červenec 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za červenec 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za červenec 2010 – souhrnné hlášení za červenec 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červenec 2010
úterý 31. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červenec 2010
– daň z nemovitostí – splatnost 1. splátky daně (samostatně hospodařící rolníci s daňovou povinností vyšší než 5 000 Kč)
ZÁŘÍ
čtvrtek 9. – spotřební daň – splatnost daně za červenec 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
středa 15. – daň z příjmů – čtvrtletní záloha na daň
pondělí 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pátek 24. – spotřební daň – splatnost daně za červenec 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
pondělí 27. – spotřební daň – daňové přiznání za srpen 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za srpen 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za srpen 2010 – souhrnné hlášení za srpen 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za srpen 2010
čtvrtek 30. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za srpen 2010
ŘÍJEN
pondělí 11. – spotřební daň – splatnost daně za srpen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
pátek 15. – daň silniční – záloha na daň za 3. čtvrtletí 2010
středa 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pondělí 25. – spotřební daň – splatnost daně za srpen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za září 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za září 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za 3. čtvrtletí a za září 2010
– souhrnné hlášení za 3. čtvrtletí 2010 a za září 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za září 2010
LISTOPAD
pondělí 1. – daň z přidané hodnoty – poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle § 95a zákona o DPH, která chce být registrována od 1. 1. 2011, nebo žádosti o zrušení nebo změnu skupinové registrace podle § 106a zákona o DPH
– daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2010
úterý 9. – spotřební daň – splatnost daně za září 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
pondělí 22. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
středa 24. – spotřební daň – splatnost daně za září 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
čtvrtek 25. – spotřební daň – daňové přiznání za říjen 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za říjen 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za říjen 2010 – souhrnné hlášení za říjen 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za říjen 2010
úterý 30. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za říjen 2010
– daň z nemovitostí – splatnost 2. splátky daně (všichni poplatníci s daňovou povinností vyšší než 5 000 Kč)
PROSINEC
pátek 10. – spotřební daň – splatnost daně za říjen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)
středa 15. – daň z příjmů – čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň
– daň silniční – záloha na daň za říjen a listopad 2010
pondělí 20. – daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pondělí 27. – spotřební daň – splatnost daně za říjen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za listopad 2010
– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za listopad 2010 (pokud vznikl nárok)
– daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za listopad 2010 – souhrnné hlášení za listopad 2010
– energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za listopad 2010
pátek 31. – daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za listopad 2010
Labels: Daně
Subscribe to Posts [Atom]